Do poloviny ledna vznikne seznam zemí, na něž se státní podpora českých exportérů zaměří, slibuje ministerstvo průmyslu
Přes osmdesát procent českého exportu směřuje do zemí eurozóny. V souvislosti s dluhovou krizí, která může přerůst v hospodářskou recesi, by proto i česká ekonomika závislá na exportu mohla významně utrpět. Ministerstvo průmyslu tudíž chystá plán, jak zvýšit tlak na podporu vývozu českého zboží do zemí mimo eurozónu. „Velkou slabinou naší velmi otevřené ekonomiky je silná orientace na Západ. Jednou z priorit pro nadcházející období by mělo být rozložení rizik. Tedy nasměrování českého exportu na trhy, které se nacházejí v jiné fázi ekonomické křivky,“ prohlásil ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba na diskusním setkání z cyklu Euro pro export, které pořádal první prosincové úterý v pražském Malostranském paláci týdeník Euro. Generálním partnerem akce s názvem Západ, nebo východ: s kým budeme obchodovat? byla HSBC Bank. Mezi další partnery se zařadily agentura CzechInvest, společnost Škoda Transportation a 53. mezinárodní strojírenský veletrh.
Více vývozců
„Ve spolupráci s Hospodářskou komorou, Svazem průmyslu a také exportéry chceme do poloviny ledna připravit koncept, který by obsahoval seznam prioritních zemí a určoval, jakým způsobem jsme schopni z těchto trhů získávat informace a dodávat je našim exportérům,“ prozradil ministr. „Nejde ale o to neustále dosahovat nových trhů. Musíme se snažit i na těchto trzích obstát.“ Tuzemský hrubý domácí produkt je tvořen ze dvou třetin exportem, přičemž polovinu exportu táhne jen deset procent firem. To nejsou příliš lichotivé statistiky, proto chce Kuba zvýšit počet firem, které vyvážejí. „Ekonomika pak bude méně zranitelná, hodláme se na to zaměřit v připravované proexportní strategii,“ řekl ministr v souvislosti s tím, jak čelit hrozícímu zpomalení ekonomiky. Resort průmyslu rovněž slibuje, že nebude oslabovat role České exportní banky ani Exportní garanční a pojišťovací společnosti. Obě státní instituce podporují české vývozce a odběratele českého zboží v zahraničí už tím, že poskytnou financování anebo pojištění úvěru, který míří na odbyt tuzemských výrobků v rizikovějších regionech. Obě zmiňované společnosti budou mít dostatek finanční podpory ze strany státu, slíbil ministr.
A co Jižní Korea?
Několik novinek představila na diskusním setkání také státní agentura CzechInvest, která se stará o podporu podnikání a investic. „Chceme nově podporovat vývoz investic do zahraničí. Pokud dokážeme identifikovat zajímavou investiční příležitost v zahraničí, nevidím důvod, proč bychom nemohli umožnit firmám expanzi na zahraniční trhy,“ řekl Miroslav Křížek, generální ředitel agentury CzechInvest.
Agentura už začala v rámci nového projektu CzechAccelerator vozit české firmy na zahraniční trhy. „Projekt, který v tuto chvíli prošel pilotní fází, je hrazen plně z prostředků Evropské unie. Umožňujeme zájemcům vyjet do konkrétních teritorií, a to na dobu dvou až šesti měsíců. V tuto chvíli jsou to dvě teritoria – Silicon Valley a Massachusetts. Firmy si přivážejí buď přímo kontrakty, anebo zkušenosti či investice, což pak využívají pro své podnikání,“ vysvětlil Křížek. V pilotním projektu si už dvě společnosti založily pobočku ve Spojených státech, jedna si přivezla kontrakt za 145 tisíc dolarů.
Zástupci státu se na konferenci nechtěli příliš pouštět do diskuse o konkrétních zemích. „Neomezujme se pouze na východ nebo pouze na západ, ale podnikejme a investujme tam, kde se nám daří,“ zdůraznil velvyslanec České republiky v Ruské federaci Petr Kolář. Křížek ovšem jednu zemi z „nových trhů“, o kterou by se Češi měli více zajímat, zmínil. „Jde o velmi nesmyslně podceňovanou Jižní Koreu. Je nutné se velmi intenzivně bavit o tom, jakým způsobem nejen z pohledu exportu, ale také z pohledu přilákání investic, můžeme tuto zemi obsáhnout,“ konstatoval.
Vítěz krize
Jakkoli diskutující nechtěli zdůrazňovat konkrétní země, z jejich vyjádření bylo jasné, že právě Rusko má pro Čechy obrovský potenciál. Jde o region, ke kterému mají historicky blízko, a tuzemské firmy zde navíc mají velmi slušnou pověst. Obchod České republiky se státy bývalého Sovětského svazu je více než dvojnásobný v porovnání se situací před rokem 1989, tuzemské firmy však podle expertů stále nevyužívají své možnosti v tomto regionu naplno. Rusko je obrovským trhem s více než 140 miliony obyvatel, jde o sedmou největší ekonomiku světa. Je největším vývozcem zemního plynu na světě, druhým největším vývozcem ropy a třetím největším vývozcem oceli a hliníku. „Nejvýhodnější pro nás jsou na tomto trhu energetická odvětví, strojírenství, kovodělný průmysl, metalurgie, finanční sektor nebo stavebnictví. Velmi zajímavě se začíná vyvíjet sektor služeb, obalový průmysl, cestovní ruch a v poslední době také masová výroba spotřebního a potravinářského zboží,“ vypočetl Kolář, který reprezentuje Česko v Ruské federaci už více než rok. Zejména v současné době, kdy Evropa bojuje s dluhovou krizí, to vypadá, že vsadit na Rusko se vyplatí. Shodou okolností den po konání konference Euro pro export přijel do Česka ruský prezident Dmitrij Medveděv s početnou delegací, která podepsala s českými byznysmeny kontrakty za 54 miliard korun. Ruský trh ale stále ještě bojuje s administrativními a byrokratickými překážkami, byznysmeni narážejí na korupci, vstup na trh jim komplikuje i obtížný přístup k úvěrům a není zde rozvinutá infrastruktura. To celé je navíc lemováno komplikovanou a nepřehlednou legislativou. „Srovnáme-li však současný stav se situací před čtyřmi lety, kdy tam začínaly působit naše právnické kanceláře, pak je v tomto směru vidět nezanedbatelný pokrok,“ mírní obavy Kolář.
Pozitivní výhled
Mezi trhy, kde by se Češi měli rovněž dívat po příležitostech, byly na konferenci zmíněny také Indie, Vietnam anebo Jižní Amerika. „Pokud se zde bavíme, zda východ, nebo západ, přičemž odpověď je, abychom šli oběma směry, přidal bych k tomu ještě sever a jih. Nevěřím, že by se firmy měly zaměřit jedním směrem, kam exportovat. Měly by objevovat všechny možné cesty,“ shrnul během své přednášky Mark Emmerson, šéf proexportního financování v Evropě HSBC Bank. Podle něj se ale i v dobách krize mohou vývozci z Česka i z celé Evropy ucházet o slušný byznys. Ukazují to výhledy HSBC Bank, která nedávno začala vydávat detailní čtvrtletní prognózy vývoje světového obchodu a zahrnuje přes šestatřicet zemí, hlavních světových hráčů. Data ukazují, že i v těžkých ekonomických časech by světový obchod mohl vrůst v příštích 15 letech o 73 procent. Vyjádřeno v amerických dolarech to znamená, že objem zahraničního obchodu by se měl dostat ze současných 27,2 bilionu až na 43,6 bilionu. „I kdyby evropské společnosti získaly jen kousek z tohoto koláče, myslím, že nás čekají lepší časy,“ tvrdí Emmerson.
