Jak se šíří koronavirus od východu k západu, jako by se pořád
opakoval podobný scénář. Země, které plný zásah nákazy teprve čekal, se na
nástup pandemie dívaly zpovzdálí a podcenily včasnou prevenci. Mnohé
západoevropské státy chtěly nejprve zkusit cestu získání kolektivní imunity.
Dát od začátku promoření populace příliš volný průběh se ale nevyplatilo.
Velká Británie nebo Nizozemsko tak vlastně získaly jen odklad
jednoho dvou týdnů, a stejně nakonec k přísnějším opatřením musely přistoupit.
Hospodářsky tedy žádnou výhodu nezískaly a pro zdraví populace se ukázalo toto
zpoždění jako fatální, které vedlo k lavinovitému šíření nákazy. Země Beneluxu,
Velká Británie a některé jižní státy EU mají v poměru k počtu obyvatel nejvyšší
podíl úmrtí na koronavirus.
Jednou z mála zemí, která zatím dokázala nápor viru ustát,
aniž by zároveň příliš omezila běžné fungování státu, je Švédsko. Tato země
jako už dříve v historii v jiných souvislostech představuje zajímavou třetí
cestu. Ta ovšem souvisí se švédskou disciplinovanou mentalitou, menší hustotou
obyvatel a dalšími faktory. Je otázkou, zda by mohl podobný model zafungovat
jinde.
Itálie: Situace se zlepšuje, ekonomiku ale to nejhorší čeká
Italská vláda začíná projednávat spuštění takzvané fáze 2,
kdy by mělo docházet k postupnému uvolňování restrikcí. Je možné, že první
menší podniky budou otevřeny ještě před koncem dubna, nicméně větší uvolnění
přijde až v květnu. Školy zůstávají zavřené minimálně do 18. května, vědecká
reprezentace ale žádá o otevření škol až v září.
Premiér Giuseppe Conte oznámil schválení nového finančního
balíčku na podporu ekonomiky ve výši 400 miliard eur. Z této částky by měla být
použita polovina na interní zajištění zaměstnanců, pracovních sil a obecně
sociálně-ekonomické aspekty. Zbylé finance by měly být určeny primárně na
podporu exportu, který je tahounem italského HDP.
Dohromady s dekretem #CuraItalia, kdy došlo k uvolnění 350
miliard eur, jde tedy celkem na pomoc ekonomice 750 miliard eur, to je téměř
polovina italského HDP. Je zcela jasné, že pád ekonomiky bude v prvním pololetí
enormní. Kumulativní pokles se v prvních dvou čtvrtletích očekává až na úrovni
10 procent HDP. Za předpokladu, že bude ukončen krizový stav a dojde k
významnějšímu nastartování produkce nejpozději na konci května, může být pokles
HDP za celý rok 2020 asi šest procent. V roce 2021 se pak očekává částečné
oživení ekonomiky.
Marek Atanasčev, CzechTrade Milán
Francie: Vysoký dluh asi poroste o dalších 10 procent
Francouzský ministr hospodářství Bruno Le Maire prohlásil, že
důsledkem aktuální epidemie bude ve Francii nejhorší hospodářská recese od roku
1945. Pád HDP bude také mnohem větší než zhruba dvě procenta v krizovém roce
2009. Francouzská centrální banka odhaduje pokles HDP v letošním prvním
kvartále až na šest procent. Francouzské firmy podle ní teď pracují asi na
polovinu svých kapacit.
Jde i o nepřímé vlivy, jako jsou nižší produktivita při práci
z domova v utlumených oborech nebo naopak přemíra přesčasů v oborech silně
exponovaných během sanitární krize. Odhadované nepřímé faktory mají představovat
50 až 100 procent přímých ztrát. Francouzský veřejný dluh by měl vzrůst o 10
procent (z necelých 100 procent HDP ke konci loňského roku). Vláda spustila
masivní pomoc ekonomice, což zahrnuje například kurzarbeit, podpůrné dávky pro
živnostníky či posílení pojištění pro vývozce.
Vítězslav Blažek, CzechTrade Paříž
Nizozemsko: Vláda má čtyři prognózy, všechny počítají s recesí
Nizozemská vládní plánovací kancelář CPB zveřejnila čtyři
prognózy dopadu koronakrize na ekonomiku. Od světle šedých po černé vyhlídky,
všechny čtyři varianty počítají pro letošek s recesí a poklesem HDP mezi 1,2 až
7,7 procenta. Pro srovnání, v krizových letech 2008 a 2009 byl propad 3,7
procenta. Nejhorší scénář predikuje také nárůst nezaměstnanosti z únorových 2,9
až na 9,4 %.
CPB dodává, že současná vládní strategie je sice koncipována
na finanční podporu zaměstnavatelů vůči jejich zaměstnancům tak, aby zabránila
hromadnému propouštění a bankrotům firem, ale situaci může „jen“ zmírnit, ne jí
zcela předejít.
Podle všech výpočtů dojde ke znatelnému zhoršením stavu
veřejných financí. CPB nicméně předpokládá, že nedojde k přímému ohrožení výše
státního dluhu. I při nejhorší možné variantě by na konci roku 2021 neměl být
veřejný dluh vyšší než 73,6 procenta HDP. Na pomoc ekonomice již v rámci
záchranných balíčků plynou miliardy eur. Ministerstvo financí ovšem zároveň
apelovalo na morálku a svědomí nizozemských společností, aby vládní podpory a
nouzovou kompenzaci nezneužívaly.
Andrea Märzová, CzechTrade Benelux
Velká Británie: Čekají se bankroty dříve prosperujících firem
Paul Dales z Capital Economics předpokládá ve druhém
čtvrtletí letošního roku propad britského HDP o 2,5 procenta, ekonom Julian
Jessop predikuje meziroční pokles dokonce až o šest procent a složitý návrat k
normálu. Důvod je podle něj jednoduchý: Očekávané bankroty dříve profitabilních
firem.
Britská ekonomika i export by podle odhadů měly poklesnout na
nejnižší hranici od roku 2009 jako následek kombinace zpomalení globální
ekonomiky, epidemie koronaviru a nejasných obchodních podmínek pro rok 2021.
Kombinace covid-19 a brexitu je nesmírně nešťastná. Letos se navíc očekává
pokles investic a poptávka ze strany koncových zákazníků má být nejnižší od
roku 2011.
V současné době se hovoří primárně o krátkodobých dopadech na
britské hospodářství. Pokud by ale současná situace přetrvávala déle, narušení
dodavatelských řetězců a pokles poptávky by mohly mít dlouhodobý vliv na
ekonomické výsledky firem. Mezi nejvíce zasažená odvětví zatím patří
pohostinství, aerolinky a cestovní ruch. Pandemie se ale dotýká i všech odvětví
výroby, do které spadá – i pro exportní aktivity České republiky klíčový –
sektor automotive.
Martin Macourek, CzechTrade Londýn
Švédská třetí cesta: Ochránit zdraví, ale nezmrazit ekonomiku
Severská země zvolila v boji proti koronaviru jinou cestu než
většina Evropy. Vláda stanovuje jen mírné restrikce a spoléhá na doporučení a
dobrovolnou disciplínu, která je spojena se švédskou náturou. Ekonomiku zatím
nechává částečně běžet. Odmítnutí drastických opatření vychází z přesvědčení,
že většinová, zdravá populace jeví reaktivně mírný průběh nemoci. Vláda vydává
pouze doporučení, nikoli příkazy. Švédskou prioritou je péče o staré, nemocné a
jinak náchylné k vážnému průběhu nemoci.
Švédsko však neuzavřelo hranice, prozatím nijak nelimituje
pohyb, shromažďovací limit byl sice snížen na 50 osob, vláda ale nezavřela
školy (pouze doporučila uzavřít střední a vysoké školy) a nevyhlásila žádný
nouzový stav. Restaurace, hospody, kavárny a bary mohou zůstat otevřené, ale
smějí poskytovat služby pouze v případě, že mají místa k sezení.
Ekonomice vláda poskytla bezprecedentní balíčky, které
zahrnovaly 800 miliard švédských korun od Centrální banky, 434 miliard od vlády
a 200 miliard švédských korun od Exportní banky. To je celkem 1434 miliard
(švédská koruna je v současnosti asi 2,50 Kč).
Země má na krizi „našetřeno“ z lepších časů. Ministryně
financí Magdalena Anderssonová přednesla na konci března zprávu o výhledu
ekonomiky, v níž zaznělo, že je Švédsko v relativně dobré pozici, má rozpočtové
přebytky, zadlužení je pouze 35 procent HDP a ekonomika je robustní.
Tomáš Rousek, CzechTrade Skandinávie
PDF verze dubnového čísla magazínu Export a podnikání ke stažení
