Západní probuzení

Střední podniky z unie si rozšíření uvědomily nedávno

O vstup republiky do Evropské unie se již několik let zajímá prakticky každý český podnikatel či manažer. Naopak firmy ze zemí unie budoucí vstup naší země zaregistrovaly zřejmě relativně nedávno, alespoň soudě na základě zájmu o potenciální fúze a akvizice s českými podniky. Západoevropští manažeři středních podniků se teď evidentně probudili a začali uvažovat i směrem na východ. „Alespoň takovým dojmem na mě současná situace působí,“ řekl týdeníku EURO šéf KPMG Corporate Finance pro střední a východní Evropu Alex Verbeek.

Směr východ.

Zájem o české firmy prý začal výrazně růst poté, co byla podepsána smlouva z Nice, která již reflektovala rozšíření Evropské unie. „Od té doby se začaly objevovat firmy, které nás žádaly o vyhledávání potenciálních cílů pro akvizice v Česku,“ uvedl Verbeek. Západní firmy střední velikosti si konečně uvědomily, že členem unie se zřejmě brzy stane země s relativně levnou a přitom kvalitní pracovní sílou i dobrou logistickou sítí. Nejčastěji jde o firmy z výrobního sektoru (zejména strojírenství) a také o společnosti podnikající v oblasti retailu drogistického zboží, plastů nebo vybavení domácností. Jejich zájem o akvizice na českém trhu je poměrně vážný a požadavky na cílovou firmu relativně obecné. Objem těchto akvizic dosahuje zpravidla pěti až dvaceti milionů dolarů. „Momentálně pracujeme na pěti takovýchto transakcích,“ říká Alex Verbeek z KPMG. Samotných požadavků na vyhledávání akvizičních cílů prý přichází i několik týdně.

Financování z domu.

Tento trend pozorujeme i my,“ uvedl pro EURO David Marek, manažer divize akvizičního financování v Erste Bank. Dodává však, že osobně neočekává výrazný nápor nové klientely z řad zahraničních strategických investorů. „Platí totiž, že větší zahraniční výrobní společnosti akvizice menších místních podniků financují většinou ze svých vlastních volných prostředků,“ říká Marek. „Našimi tradičními klienty zůstávají především fondy private equity, u nichž pozorujeme rostoucí zájem o investice ve středoevropském regionu,“ upřesňuje. Limitujícími faktory pro širší využití úvěrových zdrojů ke spolufinancování akvizic je relativně vysoká míra zadluženosti mnoha českých firem (potenciálních akvizičních cílů) a právní prostředí.

Velcí konsolidují.

Paradoxně opačný vývoj bude možné pozorovat u velkých západoevropských podniků, které již na našem trhu působí řadu let. „V Česku jsou přítomné téměř všechny velké společnosti, které v Evropě provozují supermarkety či benzinové pumpy,“ konstatuje Verbeek s tím, že trh je přeplněn. Soudí, že trvalé místo na našem trhu je pro čtyři až pět velkých hráčů a tak lze v následujících pěti letech očekávat, že ti ostatní své místní aktivity odprodají. Konsolidace na trhu bude vstupem do Evropské unie jen urychlena.

Stovky miliard čekají Fúzím středních podniků přejí i aktuální světové trendy. Týdeník EURO v této souvislosti hovořil s předsedou organizace IMAP (International Association of Merger and Acquisition Professionals), která sdružuje 59 firem po celém světě, jež se zabývají právě poradenstvím při fúzích a akvizicích středních podniků. Členové sdružení se jen v roce 2002 podíleli na transakcích za 4,2 miliardy dolarů. Předseda IMAP World Eddbjörn Scredeberget rovněž předpokládá nezanedbatelný nárůst fúzí a akvizic mezi českými firmami a subjekty ze „staré“ Evropské unie.

EURO: Kromě dluhového financování pocházejí významné prostředky pro financování akvizic z nejrůznějších fondů a skupin private equity. Můžete říci, jaká je dnes vůle investovat do nových akvizic? SCREDEBERGET: Odhadujeme, že skupiny investující do soukromých firem mají k dispozici sto až stopadesát miliard dolarů volných prostředků. Tyto peníze se investoři pochopitelně snaží umístit v nových akvizicích. Je rovněž důležité upozornit na současná investiční portfolia, která pomalu stárnou. Hodně fondů private equity totiž odkládalo prodej s nadějí, že potenciální výnos v budoucnu poroste. Za současné situace jsou však tyto fondy pod rostoucím tlakem, aby prodaly. Tím se uvolní další prostředky, které budou využitelné pro nové investice.

EURO: Do Evropské unie má brzy vstoupit řada dalších zemí. Lze v této souvislosti očekávat nárůst počtu transakcí mezi společnostmi „starých“ a „nových“ členů unie? Pokud ano, která oblast bude nejzajímavější? SCREDEBERGET: Ač obecně podporujeme budování silné a velké Evropské unie, obáváme se, že současné rozšíření probíhá příliš rychle. Noví členové stále ještě nesplňují kritéria pro to, aby se stali plnohodnotnými hráči na společném trhu. Množství firem ze “staré unie” již má navíc negativní zkušenosti s přeshraničními obchody s novými členy a budou si zcela jistě dávat pozor při plánování eventuálních akvizic. Jinými slovy věříme, že trh těchto fúzí a akvizic poroste, ale aktivně se budou účastnit pouze některé země. Co se týče konkrétní oblasti, bude to pravděpodobně u každé země individuální, ale lze očekávat, že zpočátku půjde o společnosti z výrobního sektoru. Stále platí, že výrobní náklady ve starých členských zemích jsou vyšší, což logicky povede k většímu zájmu o oblast nových členských zemí. Dobrým příkladem je již teď Česká republika, v níž předpovídáme nezanedbatelný nárůst fúzí a akvizic.