Menu Zavřít

Zaplacené nic

10. 2. 2003
Autor: Euro.cz

Firma Assent chce žalovat Teleaxis, časopis má výpadek

Kolem měsíčníku Parlamentní zpravodaj (PZ) začíná být horko. Od loňského července je toto médium ve finanční krizi a několik čísel nevyšlo. Nejde o běžný krach časopisu: jednak proto, že prestižní titul finančně zajišťovala marketingová agentura Teleaxis patřící známému lobbistovi Peteru Kovarčíkovi, jednak proto, že prostředky teoreticky jsou. Téměř sedm milionů za reklamu v časopise už koncem roku 2001 zaplatila Teleaxisu firma Assent. Tyto peníze by mohly stačit na vydávání Parlamentního zpravodaje do roku 2005. Assent teď žádá vysvětlení a má v úmyslu Teleaxis žalovat. Také vydavatel, Institut pro demokracii a jednotnou Evropu (IDEU) v čele s Františkem Formánkem, loni v listopadu odstoupil od smlouvy s Teleaxisem a pro periodikum hledá nového partnera.

Kde je sedm milionů?

„Na základě smlouvy jsme dali Teleaxisu šest milionů korun plus DPH na pět let dopředu a kdyby ty prostředky šly alespoň z 80 procent do časopisu, neměl by zhruba další tři roky potíže,“ potvrdil situaci pro týdeník EURO výkonný ředitel společnosti Assent Miroslav Kříž. Náklady na vydání jednoho čísla PZ představují zhruba 200 000 korun. „Nechápu, proč zpravodaj nevychází. Máme s Teleaxisem špatné zkušenosti. Obchodní vztah mezi oběma společnostmi určitě skončí. Pokud nedojde k mimosoudní dohodě, dáme věc k soudu,“ řekl. Kvůli dodržení závazků vůči inzerentům chce Kříž Teleaxis obejít a navázat spolupráci přímo s Formánkem.
Také František Formánek je rozčarován ze spolupráce s Teleaxisem. Kovarčík prý chtěl v roce 2000 od Formánka časopis koupit, k tomu ale nedošlo kvůli nezcizitelnosti titulu z rukou nadace IDEU. Nakonec byla uzavřena pětiletá smlouva, na jejímž základě měl Teleaxis zajišťovat předplatitele i reklamu a ze získaných peněz krýt náklady redakce. Dohoda kopírovala předchozí smluvní vztah (1997 až 2000) mezi PZ a kladenskou společností HQ Kontakt podnikatele Radka Šťastného. Teleaxis prý obvykle platil s měsíčním zpožděním, poslední peníze redakce viděla loni 10. června. Formánek psal urgující dopisy a nakonec s Kovarčíkovou agenturou rozvázal spolupráci. Vzal si půjčku, opožděně vydal na svůj živnostenský list dvě čísla časopisu a hledá nového sponzora.

bitcoin_skoleni

Nechtěli to odebírat.

Ještě loni na jaře se Peter Kovarčík participací na Parlamentním zpravodaji pyšnil. Dnes mluví jinak. „Dlouho jsme časopis stoprocentně dotovali, a tak jsme se obrátili na někdejšího šéfa sněmovny Václava Klause a šéfa Senátu Petra Pitharta, zda by poslanci a senátoři nemohli zpravodaj povinně odebírat,“ líčí Kovarčík pro týdeník EURO. Prý bez úspěchu. „Z toho důvodu se omezilo vydávání. Ale není nikde psáno, že časopis musí vycházet každý měsíc, vždycky to byl takový nepravidelník,“ tvrdí majitel Teleaxisu.
Tiráž časopisu však jasně uvádí, že jde o měsíčník, vycházející dvanáctkrát ročně a také roční předplatné je vyčísleno jako dvanáctinásobek ceny jednoho čísla.
Kovarčík interpretuje rozvázání smlouvy s Formánkem jen jako „domluvu na systému volné spolupráce“. Říká, že Teleaxis nejdříve zaplatil veškeré dluhy časopisu, prý šlo o milionové částky. „Pak jsme tam dávali měsíčně statisíce,“ poodhaluje Kovarčík, kam se podělo více než šest milionů od Assentu. „Tato firma tomu pomohla jednorázově a za to existuje závazek nadace pana Formánka, že v Parlamentním zpravodaji bude vycházet inzerce nasmlouvaná Assentem,“ přehazuje odpovědnost na vydavatele. Kovařčík tvrdí, že Teleaxis se nemůže zlobit na redakci, jestliže časopis vydá jen dvakrát za rok.

Raději čtu internet.

Není vyloučeno, že ztráta zájmu Kovarčíkovy firmy o prestižní médium souvisela s výsledky loňských voleb do sněmovny a s pádem lobbistova přítele Václava Klause. „Na letošní dovolené se mi zcela náhodou dostal do ruky časopis Parlamentní zpravodaj, což je nezávislý (tedy parlamentem neřízený, nekontrolovaný a nefinancovaný) odborný politologický měsíčník…Zjistil jsem s překvapením, že je možné nalézt v něm řadu zajímavých informací, které ani jako předseda sněmovny z běžného života sněmovny neznám,“ rozplývá se Klaus ve svém článku otištěném v srpnu 2001 v jihlavském internetovém deníku Regionalist, podporovaném Teleaxisem. V té době ovšem Klaus trávil dovolenou v Kovarčíkově rezidenci na Mallorce.
František Formánek má ke Klausovi dál, je totiž členem správní rady Nadace Občanského fóra. Tvrdí, že mu od nápadu vydávat parlamentní časopis (1991) i od prvního čísla Parlamentního zpravodaje (1995) šlo výhradně o nezávislý obsah. Socioložku Jindřišku Sylovou, ředitelku Parlamentního institutu, potíže časopisu mrzí. „Nebylo to stranické, běžel tam jeden z mála politologických výzkumů o hlasování partají,“ říká.
Zákonodárci ovšem absenci „svého“ časopisu příliš nezaregistrovali. „Informace, které mi poskytoval Parlamentní zpravodaj, mně neschází, hravě si je najdu na internetu,“ uvedla pro EURO poslankyně Kateřina Dostálová (ODS) z mediální komise. Také šéf poslaneckého klubu ČSSD Milan Urban považuje elektronickou podobu informací za čitelnější. „Čas od času jsem si tam něco přečetl, ale nebylo to moc často,“ přiznal.

  • Našli jste v článku chybu?