Kdysi bývala hodně slavná, celebrity se tam přetahovaly o židle a prostý smrtelník neměl šanci v ní posedět. Nové časy přinesly nové možnosti a dnes se dveře restaurace Oživlé dřevo otevřou každému. A protože se k pověstem o báječné kuchyni a vybraných skvostech ve vinném sklepě přidala i ta, která mluví o terase se snad nejúžasnějším výhledem na Prahu, rozhodl jsem se podnik navštívit.
Stojím na terase pod čelní frontou strahovského kláštera a dávám za pravdu těm, kdož básní o pohledu, jenž se odtud nabízí. Město jako na dlani. Já ale, zvědav, kdeže to mocipáni a ostatní „vipky“ minulosti ukájeli své labužnické choutky, mířím do vnitřní restaurace v klášterní budově. Procházím impozantním barokním portálem a krátkou chodbou vstupuji do lokálu. Překvapení, které zde čeká, patří k těm neveselým. Pohled do místnosti je tristní. Sál sám o sobě je atraktivním interiérem, hluboká, členitá stropní klenba, řada nevelkých oken a poměrně rozsáhlý prostor skýtají dobré možnosti pro dobrou hospodu. Vybavení, které zde umístili, však ani málo nepodporuje charakter místa, tím méně jej dotváří. Stolky a židle jako by sem byly přivlečeny z jiného světa, ze světa strohého minimalismu. A má-li výzdoba podtrhovat název podniku, potom mé rozpaky ještě vzrůstají. Tu a tam po stěnách rozvěšené otepi jakéhosi proutí, leckde přizdobeného krepovým papírem, který možná markýruje rozevláté koruny stromů. Doplněno je vše dalšími papírovými prvky, snad znázorňujícími spadané listí. Zkrátka, interiér na prahu použitelnosti.
Neutěšený prostor jsem tedy opustil a vyhledal místo u stolku na terase. Ta naopak má náboj, o kterém se tak často hovoří - z kteréhokoliv místa přehlédnete všechno to, co v Praze za pohled stojí. Usedám a obhlížím vše, čím terasa láká hosty k posezení. Kupodivu velmi působivě vyhlíží ultramoderní mobiliář, zhotovený z kovových prvků. Nábytku se přizpůsobil vnější úpravou i jídelní lístek – na kovové stříšce připevněná nabídka je sympatickou součástí image zahrádky. Z úhledného celku se vymyká jen bar – nevzhledná krabice v rohu pode zdí působí sektorově odbytým dojmem.
Z nabídky, respektující možnost přípravy na otevřeném grilu, sestavuji pořad dnešního kulinářského večera a sice tak, že po kuskusovém salátu přijde na řadu filovaná (místní způsob psaní) panenská svíčková a závěr programu obstará smažená zmrzlina v křehkém piškotovém těstíčku na pyré z lesního ovoce. Čekání si krátím pozorováním personálu, kterak se srovnává s poměrně silnou návštěvou zahrádky. Servírky, milé sice, ale beze špetky elegance, pobíhají mezi stoly s upoceným nasazením spartakiádních cvičenek.
Po chvíli mi jedna z číšnic přináší předkrm. Na talíři se vrší úhledný kopeček z drobounkých světlých zrnek, podložený salátovými listy, s tu a tam vykukujícími „střípky“ tomat. Celá kompozice působí uměřeně vzhledným dojmem, včetně zvláštně zeleného hustého jezírka na povrchu. Dojem z chuti pokrmu je však poněkud rozostřený. Kuskus je interesantní poživatina, je-li velmi citlivě pracováno. Jinak zůstanou jeho neokázalé vlastnosti skryty kvůli neúčinnému způsobu úpravy. Zde byl příliš vysušený a bez výrazu. Ani použitý olej, mimochodem kvalit pouze prostředních, nedokázal vyburcovat jemné variety prosté, chuťově však vděčné drobnůstky. Ani ono zelené jezírko, které se ukázalo být salátem tzatziki, nedokázalo pozvednout parametry chuti na úroveň gurmetského požitku. Salát byl jakousi parodií na sebe sama. Šlo o nahrubo pokrájené pruhy okurky, spojené v hutnou kašovitou směs. Netrvám na tom, aby byl tzatziki připravován s dresinkem z kozího mléka, jak je zvykem pod Akropolí, ovšem zcela prost jogurtu a hlavně česneku, jen se sporou snítkou máty, byl jen odvarem báječně osvěžující krmě, jak ji známe.
Krátce poté došlo na hlavní program večera, vepřovou panenku. Na špalíky nakrájen a opět složen do celku, vyhlížel tenhle válec masa jako tělo jakési bezhlavé ryby. Tmavé glazé s tenkými plátky zázvoru se blyštilo v misce vedle. Na „katafalku“ smetanových brambor a dozdoben pouze dvěma či třemi stébly pažitky, sliboval pokrm, společně s vůní vyvěrající z četných řezů, příznivější prožitek. Maso však bylo bohužel „přes“. Tedy přesněji – nebylo přetažené, ale protože kuchař nebyl informován o způsobu jeho úpravy – nikdo se mne na to nezeptal – přichystal jej s nejmenší možnou mírou rizika, tj. „medium“, možná malý stupínek nad to. Já ale dávám přednost tomu, když je panenka méně propečená, když poskytuje tu ryzí, čistou masovou chuť, když z jejích plátků „selečí“ barvy prýští při naříznutí množství chutných, byť trochu zemitých šťáv. Nicméně jako středně propečené kulánky vepřového neurazily, ani nenadchly. Jenom ve spojení s glazurou se při souboji s jejím ostrým, všepohlcujícím důrazem vytratily kamsi do nenávratna. Bylo velmi těžké sladit velikost sousta s množstvím tmavé husté omáčky. mnohokrát se mi to nepodařilo. Pouze snad tehdy, když maso doprovázela porce brambor, hladkých a příjemně rozšiřujících chuťový vějíř. Ovšem v tom případě zmizela jejich sametová oblost pod atakem dramaticky kořeněného glazé.
Závěrečný dezert nevybočil z rámce kuchařova umu, byl však příjemným zakončením rozpačité večeře. Ty rozpaky ještě zvýšil účet. Suma 1080 korun je - vzhledem k předvedenému - přemrštěná. Ony vůbec zdejší ceny oscilují okolo hranice slušnosti. A když jsem prohlížel nabízená vína, vytanulo mi na mysli jediné slovo, kterým bylo lze okomentovat jejich ceník – nestydatost. Není možné úspěšně kalkulovat s tím, že krásný výhled ospravedlní nadprůměrné ceny, které si zde účtují za služby stěží obvyklou úroveň dostihující.
Oživlé dřevo
Strahovské nádvoří 1, Praha 1
Tel.: +420 220 517 274
www.ozivledrevo.cz
Otevírací doba: Po–Ne 10.00 – 24.00
počet míst: restaurace 45, terasa 85
kuchyně: mezinárodní
Platební karty: všechny běžné
Jídelní lístek: čeština, angličtina
Jazyková vybavenost personálu: angličtina
Původ nabízených vín: Česká republika, Francie
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 7 bodů z 10
Prostírání 8 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 6 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 16 bodů z 20
Celkem: 45 bodů ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Gratinovaný chřest – Paličky bílého a zeleného chřestu gratinované v parmské šunce sýrem pecorino 250 Kč
Grilovaná pražma na bramborových kostkách a omáčce z hub 590 Kč
Filátka kuřete plněná listovým špenátem a ricottou, pečená brambora se smetanou 290 Kč
Biftek z mladého býčka se smetanovou omáčkou, zeleným pepřem a houbami, americké brambory 410 Kč
Penne alla Carbonara – slanina, pancetta, žloutky, smetana, česnek, cibule 220 Kč
Rucola s olivovým olejem a hoblinami parmazánu 180 Kč
Grilovaný ananas s aroma kubánského rumu a vanilky 120 Kč
Výběr z vinného lístku:
Pinot Blanc pozdní sběr Kašnice Springer (2000) 0,75 l 1090 Kč
Chateau Ségur du Cros, Lupiac (1998) 0,75 l 2300 Kč
Starosvětské Springer (2001) 0,75 l 1790 Kč
Santenay, Vielles Vignes (1998) 0,75 l 1540 Kč