ZAPOMEŇTE NA DESCARTA!

M a t e m a t i c k é     m y š l e n í

Od 17. století si lidé mysleli, že umějí počítat jen díky řeči, kterou se odlišují od ostatních zvířat. Američtí vědci však nyní dokázali, že počítat umějí i šimpanzi, kteří k rozeznání čísel od jedné do devíti žádný jazyk nepotřebují.

Pro tříleté šimpanze Rosencratze a Mcduffa (pojmenovaných podle jmen Shakespearových postav) byl výzkum jistě zábavný už jen proto, že nebyli připojeni na žádné přístroje a nemuseli ani polykat prášky. Prostě si jen zahráli jednoduchou videohru. V první fázi výzkumu se před nimi na obrazovce objevovaly skupiny obrazců v počtu od jednoho do čtyř. Například tři banány a dva čtverce. Šimpanzi, kteří jsou si navzájem vzdálenými bratranci, měli za úkol zjistit, kterých předmětů je víc a dotknout se příslušného místa na citlivé obrazovce. Pokud matematickou úlohu zvládli, dostali odměnu ve formě banánem ochuceného pamlsku. Když udělali chybu, obrazovka se na několik vteřin zatměla a hra začala znovu. Ve druhé fázi byl okruh čísel rozšířen o dalších pět. S vyššími čísly však už měli šimpanzi potíže. Profesor Herbert Terrace z Kolumbijské univerzity v New Yorku a jeho studentka Elizabeth Brannonová zveřejnili výsledky svých pokusů před deseti dny v americkém časopise Science. „Získali jsme důkazy, že zvířata mohou myslet i bez toho, aby zvládala jazyk, prohlásil profesor Terrace. Vyvracejí tak donedávna respektovanou tezi francouzského matematika a filozofa René Descarta, který už v 17. století tvrdil, že zvířata nemohou myslet, protože nejsou schopna používat řeč. Tento názor později podpořili i další odborníci, mezi nimi ve 20. století i Terraceův učitel z Harvadu B. F. Skinner, který došel k závěru, že všechny projevy zvířecí inteligence jsou jen podmíněným jednáním, reflexem nevyžadujícím schopnost abstraktního myšlení. Už v minulém století se o Descartově teorii zapochybovalo v souvislosti s případem, kdy kůň jménem Chytrý Hans ohromoval diváky svou schopností počítat. Jeho ošetřovatel se dotázal na řešení jednoduché početní úlohy a kůň odpověděl poklepy kopytem. Nakonec se však ukázalo, že kůň reagoval na intonaci ošetřovatelova hlasu. Aby se američtí vědci z Kolumbijské univerzity vyhnuli jakémukoliv případnému omylu, skupiny čísel zobrazovali na obrazovce pomocí různých obrázků. Před opičáky se tak objevovaly například automobily, kříže, trojúhelníky nebo tučňáci. Terrace a Brannonová se podle svých slov snaží dokázat, že i lidská inteligence má své kořeny ve světě zvířat. „Přestože opice nerozeznají ani slovo „dvě ani symbol „2 , sdílejí s lidmi schopnost řešit jednoduché aritmetické úlohy. Zatím sice nemáme přímé důkazy, ale zdá se, že šimpanzi i další primáti umějí počítat, říká Brannonová. Zvířata zřejmě tuto schopnost využívají v běžném životě. „Počty jsou důležité při obstarávání potravy, zjišťování převahy při napadení nepřítelem, či určení počtu dominantních samců ve skupině, dodává Herbert Terrace. Vědci už dlouhá léta provádějí pokusy se šimpanzy a s gorilami, aby dokázali, že si tito primáti dovedou navzájem vyměňovat jednoduché myšlenky. Opice se přitom chovají docela jako lidé: například gorily se naučily s výzkumníky konverzovat. Je také známo, že šimpanzi si ve volné přírodě nechávají jisté formy vzkazů a někteří ptáci jsou pravděpodobně schopni spočítat svá nakladená vejce, díky čemuž mají přehled o případných změnách v hnízdě, pokud je napadne některý přirozený predátor. Sám profesor Terrace je znám díky pokusu, při kterém naučil šimpanze jménem Nim Chimpsky americkou znakovou řeč složenou ze 125 slov. Terrace se tak pokusil vyvrátit tvrzení amerického kontroverzního lingvisty Noama Chomskyho, který říká, že jazyk je výlučně lidskou záležitostí, kterou žádná zvířata nemohou zvládnout. Ačkoli se šimpanz Nim na-učil všech 125 znakových slov, profesor Terrace musel dát svému kolegovi Chomskymu za pravdu. Šimpanz totiž nebyl schopen sestavit vlastní původní větu, která je hlavním znakem jazyka. Herbert Terrace se nyní domnívá, že schopnost počítat a schopnost používat jazyk jsou od sebe navzájem odděleny. „Jazyk je složitá společenská záležitost, ale počítat se naučí i jednotlivec, říká. Jeho výzkumy na Kolumbijské univerzitě v New Yorku však pokračují. Šimpanz Rosencratz nyní vědcům předvádí, jak dalece je schopen rozlišovat mezi jednot-livými čísly od jedné do devíti.