Od chvíle, kdy se lidstvu podařilo na oběžnou dráhu kolem Země vynést Hubbleův teleskop, uplynulo letos v dubnu již jednatřicet let. Zpočátku sice viděl „rozmazaně“, a tak mu NASA musela „nasadit brýle“, od té doby nás každopádně zásobuje dech beroucími snímky vesmíru, nad kterými leckdy zůstává rozum stát.
Protože má ale „Hubble“ to nejlepší již za sebou, chystá se jej americká agentura ve spolupráci s evropskou ESA (Evropská vesmírná agentura) a CSA (Kanadská vesmírná agentura) nahradit. Už 18. prosince tohoto roku by po sérii několika odložení v řadě způsobených technickými problémy měl být do kosmu vynesen jiný zázrak: Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Ten má být dosud nejvýkonnějším teleskopem, jaký kdy byl na Zemi sestrojen - koneckonců, experti očekávají, že bude schopen vidět i dosvit Velkého třesku. Jenže ani to astronomům, zdá se, nestačí.
Americká Národní akademie věd, inženýrství a medicíny totiž ve svém výhledu na příští dvě dekády, nazvaném Astro2020, vyzvala pracovníky NASA a Národní vědecké nadace (NSF), aby co nejdříve začali s vývojem zcela nové kosmické observatoře. A to takové, která by dokázala pořídit fotografie exoplanet, tedy kulatých vesmírných těles obíhajících kolem jiné hvězdy než Slunce.
Místo sci-fi realita
Pátraní po potenciálně obyvatelných planetách nacházejících se mimo Sluneční soustavu se astronomové věnují dlouhá léta. Dosud však nemají k dispozici žádný přístroj, pomocí kterého by se daly tyto objekty vyfotit v takovém rozlišení, aby je následně mohli z pohodlí Země detailně prozkoumat.
Nejedná se o žádné plácnutí do vody, vědci přišli s konkrétními požadavky toho, jak by měl avizovaný vesmírný teleskop vypadat. Má být vybaven šestimetrovým zrcadlem a schopností tlumit světlo vycházející z dané hvězdy, které je až 10milionkrát jasnější než samotná exoplaneta. Vývoj takového dalekohledu, umožňujícího zkoumat nekonečný vesmír pomocí infračerveného i ultrafialového záření, vyjde dle jejich odhadu na 11 miliard dolarů (zhruba čtvrt bilionu), přičemž k jeho zprovoznění by mohlo dojít někdy v polovině čtyřicátých let.
„Budeme tak schopni porozumět složení oné Země. Pochopíme, co je na jejím povrchu. Budeme schopni zjistit obsah její atmosféry – pokud nějakou vůbec má. A přeměníme sci-fi na realitu,“ cituje web Business Insider astronoma Keivana Stassuna z Vandelbiltovy univerzity v americkém Tennessee.
Jeden z mnoha
Ačkoliv myšlenka na 11miliardovou vesmírnou observatoř umožňující detailní zkoumání exoplanet vzbudila v rámci zprávy Astro2020 zřejmě největší zájem odborné i laické veřejnosti, také další návrhy vědců stojí za pozornost. Je z nich patrné, že se v následujících dvou dekádách hodlají zaměřit na tři konkrétní oblasti: vedle pátrání po mimozemském životě vně Sluneční soustavy to je také snaha porozumět černým dírám, mrtvým hvězdám a událostem, v důsledku nichž se do tohoto stádia dostanou, a pochopit, jak se formují a vyvíjejí jednotlivé galaxie.
Aby toho ale mohli dosáhnout, potřebují lepší a kvalitnějších technické vybavení. I proto vyzývají NSF k co nejrychlejšímu dokončení Velkého Magellanova teleskopu, který se aktuálně staví v poušti uprostřed Chile a má být vůbec největším pozemským zařízením svého druhu. Stejně tak i Třicetimetrový dalekohled nacházející se havajské sopce Mauna Kea je podle nich potřeba dostavět co možná nejdříve.
