Používání hesel často frustruje uživatele
Počítačový konzultant Kevin McGuire ze státu Illinois navrhl před několika měsíci nový počítačový systém pro svého klienta. Když si po přestávce znovu sedl k počítači a chtěl systém spustit, nemohl se dostat na server. Zapomněl totiž svoje heslo . Jak postupně zkoušel psát všechna svá oblíbená hesla, zmocňoval se ho pocit paniky - ani jedno nefungovalo. Po dvou dnech marných pokusů to vzdal a od začátku přepracoval celý systém. Ne v každé podobné situaci se však dá postupovat tímto způ sobem. Zapomenuté heslo pro vstup do osobních záznamů a dokumentů většinou znamená jejich nevratnou ztrátu.
Zaheslovaný občan budoucnosti.
Při vyváření hesel se lidé zpravidla řídí podobnými motivy jako McGuire. „Chtěl jsem, aby moje hesla byla různorodá tak, aby se nikdo nemohl k mým osobním záznamům dostat, řekl v rozhovoru pro The New York Times, „Bohužel jsem se k nim nemohl dostat ani já. Vzhledem k tomu, že pro každodenní použití si musí pamatovat 36 hesel (ke vstupu do počítače, k využívání programů, e-mailových adres, hlasové schránky, faxové schránky, internetových stránek, a dokonce k otvíraní bezpečnostního systému vlastního domu), je vcelku pochopitelné, že si potřebné heslo v daný okamžik nevybaví.
Ve snaze předejít ztrátě hesla řada uživatelů počítačů dělá přesně to, před čím odborníci na počítačovou bezpečnost varují - používají stejné heslo pro všechno. Ale i tato strategie má svoje slabiny - různé počítačové systémy mají často rozdílné po žadavky na zobrazování a délku hesel.
Jako extrémní příklad „heslového problému může sloužit Ron Dilley, který pracuje jako síťový administrátor ve firmě Applied Digital Access. Pro svou potřebu je nucen udržovat 129 aktivních hesel, 37 osobních a 92 pracovních. Dilley sám sebe vnímá jako archetyp občana budoucnosti. „Předpokládám, že v následujících deseti až dvaceti letech budeme úplně zaplaveni hesly a vlastnictví 129 hesel bude běžnou normou, říká. Zapomenutá hesla představují ročně miliony dolarů ve výdajích. Je odhadováno, že dvacet až padesát procent všech telefonátů na podnikové služby pomoci je od lidí, kteří potřebují zrušit svá přístupová hesla. Podle Gartner Group může organizace využívající dva a půl tisíce počítačů utratit více než 850 tisíc dolarů ročně na resetování hesel.
Já jsem se opil.
Nekontrolovatelný růst počtu hesel zplodil rozličné strategie ke zvládání krizových situací. Někteří lidé mají seznamy hesel přišpendlené na zdech nebo na spodní straně klávesnice. Jiní mají seznamy v malých poznámkových blocích neb o v souborech uložených v počítači. Některé dobře chráněné instituce, jako třeba banky a nemocnice, řeší „heslový problém tím, že hesla svým zaměstnancům přidělují. Dalším řešením může být speciální software ušitý na míru osobní heslové d atabázi.
Prudký nárůst počtu hesel a sklon je zapomínat iniciovaly vznik společností a konzultantů, kteří se zabývají navracením ztracených hesel za použití počítačových programů. Většina požadavků na obnovení hesla sice přichází od lidí, kteří se snaž í získat heslo, které náleželo mrtvému příbuznému nebo propuštěnému bývalému zaměstnanci, avšak patnáct až dvacet pět procent žádostí pochází od lidí, kteří zapomněli své vlastní heslo. Rušný bývá také začátek roku. „Asi týden po Novém roce volají lidé s následujícím požadavkem: Během volna jsem se opil, změnil jsem heslo a teď si ho zaboha nemohu vybavit, říká Amber Schroader, generální manager společnosti Access Data v Utahu, která měsíčně prodává něco okolo 600 programů na obnovování hesel.
Mezi nejběžnější požadavky patří obnovení ztracených hesel pro dokumenty vytvořené v programech Microsoft Word nebo Excel. V tomto případě jsou hesla velmi snadno obnovitelná, protože tyto programy mají velmi nízkou míru kódování.
Existují řešení „heslového problému .
V dnešní době již není prakticky velký problém využít jiného systému ochrany „vstupu , než je heslo. Asi nejzajímavější je biometrické zařízení, které rozeznává otisky prstů, obličeje a hlasy, nebo takzvané inteligentní karty, které mají vložené počítačové čipy a získávají v současnosti stále více na popularitě. Zařízení pro rozeznání otisků prstů pro vstup do počítače je nyní možné zakoupit za pouhých 99 dolarů. Užívání karet, které obsahují dig itální podpisy a jsou používány k placení i k telefonování, stoupá každý rok o třicet procent, převážně pak v Evropě.
Heslo jako slipy.
Dokud však nebudou scannery na otisky prstů a čtecí zařízení na čipové karty považovány za standard náležející k počítači stejně jako myš, budou lidé muset dál zápasit se záplavou hesel. Na University of Michigan proto učí své studenty hygienickému a technicky nenáročnému řešení jak zvládnout tento problém: „Chovejte se k heslům, jako by to bylo spodní prádlo: nikdy je nepůjčujte přátelům a nikdy je nenechávejte povalovat kolem. A jak by řada matek jistě ř ekla - často je měňte.