Rozhodovat o společném majetku musí podle občanského zákoníku rozhodovat oba manželé společně.
Rozhodovat o společném majetku musí podle občanského zákoníku rozhodovat oba manželé společně. Obvyklou správu společného jmění může vykonávat i samotný manžel. Ale na důležitém rozhodnutí se musí domluvit, jinak mohou následovat problémy. Manželé v následujícím příkladu se nedohodli:
Pan a paní Sporní vlastní vilu v Praze, dvě auta, akcie v hodnotě jeden milion korun a úspory na běžném účtu ve výši dva miliony korun. Pan Sporný se rozhodne, že akcie prodá a bez souhlasu své manželky tak učiní. Když se to paní Sporná dozví, je rozhodně proti takovému prodeji, neboť má za to, že manžel akcie prodal nevýhodně. Protože prodej cenných papírů s ohledem na jejich hodnotu již nespadal do obvyklé správy majetku, bylo třeba, aby s ním souhlasili oba manželé.
Jelikož se to nestalo, paní Sporná má možnost kupujícímu sdělit, a to nejlépe písemnou formou, že prodej akcií proběhl bez jejího souhlasu, tedy v rozporu s občanským zákoníkem. „Když kupujícímu zároveň napíše, že se s ohledem na to dovolává neplatnosti převodu akcií, manželův obchod překazila,“ upozorňuje advokátka Petra Šimková.
Od doručení popsaného projevu vůle paní Sporné kupujícímu je totiž třeba na prodej akcií pohlížet jako na neplatný právní úkon. Smluvní strany jsou proto povinny si vrátit svá vzájemná plnění. To znamená, že kupující je povinen vrátit akcie a pan Sporný kupní cenu, kterou za akcie obdržel. Paní Sporná ale nesmí dlouho váhat. I v tomto případě totiž běží zákonná tříletá promlčecí lhůta.
Až budete kupovat něco dražšího, mějte se proto na pozoru – manželé Sporní totiž vůbec nejsou výjimečný pár.
Jak tedy postupovat?
V případě převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, při koupi akcií či jakéhokoliv majetku vyšší hodnoty od fyzické osoby, je třeba opatrnosti. Dozvíte-li se, že tato osoba není svobodná či rozvedená, je možné, že o majetku, který se od ní chystáte koupit, nerozhoduje jen ona sama. Proto je vhodné si zjistit, zda kupovaný majetek nespadá do společného jmění manželů. Pokud se skutečně jedná o součást společného jmění, je třeba vědět, zda k této transakci udělil druhý z manželů svůj souhlas.
Budete-li mít štěstí, předloží vám prodávající ten souhlas v písemné podobě. Bude-li vám ale pouze tvrdit, že druhý z manželů o všem ví a souhlasí, raději se tím nenechte uklidnit. Ústní souhlas je sice dostatečný, ale ne vždy můžete svým obchodním partnerům věřit. „Prohlášení prodávajícího o souhlasu uděleném jeho manželem či manželkou je proto nanejvýš vhodné vložit do kupní smlouvy. Pro případ rozporu tohoto ustanovení se skutečností by pak měla být ve smlouvě sjednána smluvní pokuta,“ radí Šimková.
