ŽÁR TRVÁ

Příliv nových investic odráží změny chování drobných investorů

Sektor podílových fondů v České republice dál výrazně sílí. Dokladují to čísla o nových přírůstcích tohoto druhu investic. Přitom už dávno nejde jen o úložky do fondů peněžního trhu. Zhruba o polovinu. Pohled na souhrnné údaje o aktivech českých fondů ukazuje, že od loňského pololetí do letošních Velikonoc narostlo množství peněz svěřených domácím investičním společnostem o více než tři čtvrtiny. Ke konci druhého kvartálu roku 1999 totiž dosahovala podle statistiky Unie investičních společností (UNIS) souhrnná aktiva těch fondů, které nevznikly z kuponové privatizace, zhruba 25 miliard korun. Letos před Velikonocemi šlo již o přibližně 45 miliard. Pokud bychom vzali v úvahu celkové sumy všech otevřených fondů, o které jediné v podstatě jde, našli bychom na konci loňského prvního pololetí přes 36 miliard a nyní více než 60,7 miliardy. K těmto údajům ovšem přispělo otevření několika kuponových obrů, především SIS výnosového, SIS Českého a IKS KB Plus. Jejich aktiva dohromady představují asi 15,5 miliardy. Tyto peníze přitom nemůžeme brát v úvahu, protože vznikly z privatizačních kuponů a do statistiky přispěly jen díky tomu, že zmíněné fondy změnily svoji formu. Letos gradujeme. Informace o chování investorů, které lze získat od jednotlivých společností, přitom ukazují, že v posledních měsících zájem o fondy sílí. Záměrně na tomto místě neuvádíme globální srovnání s koncem roku 1999. Je totiž známo, že před Vánocemi a Silvestrem se vybírají nejen vklady, ale i peníze z některých likvidnějších typů fondů. To statistiky trochu zkresluje. „V loňském roce vybírali nejen drobní střadatelé, ale i větší investoři, podle našeho názoru především obce, říká manažer Sporoinvestu Patrik Hochmal. „S největší pravděpodobností se k tradičnímu výběru peněz na Vánoce přidaly i obavy z přechodu na rok 2000, dodává. Sporoinvest přivítal od začátku roku již více než půldruhé miliardy. Jistě nešlo jen o investice vracející se po úspěšném překonání Y2K. Neuvěřitelně vyhlíží především výsledky investiční společnosti Pioneer. Ta dokázala na jaře získat do svého fondu Pioneer Trust a v Irsku registrovaného globálního akciového fondu během jediného měsíce přibližně 800 milionů korun. Fenoménem je také IPB fond fondů, spravovaný První investiční společností. Začal fungovat až v posledním loňském čtvrtletí a už pochytal více než miliardu. Je určen pro klienty, kteří mají zájem investovat v zahraničí, a nakupuje podílové listy či akcie dalších fondů. Čtyřicet procent portfolia má zainvestováno v západní Evropě a pětadvacet v Severní Americe. Mění se chování i cíle. Předseda statistického výboru Evropské federace investičních společností a fondů a viceprezident lucemburské asociace fondů Patrick Zurstrassen vidí příčiny stále rostoucí popularity fondů v Evropě ve třech skutečnostech. V několikaleté absenci skandálů kolem kolektivního investování, v dlouhodobých růstech akciových trhů a nakonec ve stále větší ochotě Evropanů méně se spoléhat na stát a přejímat větší odpovědnost za svůj osud (EURO 12/2000). Podobné motivy můžeme v menší míře jistě nalézt i u nás. Řada lidí má ještě v paměti zklamání z fondů, jež se zúčastnily kuponové privatizace. Na druhé straně si ale mnozí vyzkoušeli, že renomovaných společností se nemusí bát. A že s nimi mohou dojít k zajímavým výnosům, aniž by po roce či dvou náhle přišli o původní vklad. Právě výnosy zřejmě způsobily první vzrůst zájmu o kolektivní investování. V letech 1997 a 1998 vydělávaly fondy peněžního trhu tolik, že jim řada lidí rychle svěřila část svého majetku. Loni například Sporoinvest dosáhl nejvyššího reálného zhodnocení za celou dobu své existence (Patrik Hochmal byl také vyhlášen fondovým manažerem roku 1999), ovšem nominálně výnosy poklesly. Protože většina lidí mezi těmito kategoriemi nerozlišuje, dal se čekat pokles popularity fondů peněžního trhu, ovšem nedošlo k němu. „Lidé zřejmě začali vnímat tyto druhy fondů jako to, co skutečně jsou. Tedy nástroje, kterých mohou použít k uložení peněz a přitom mít zajištěnou vyšší likviditu než u termínovaného vkladu. Obce nás potom používají jako běžný účet, tvrdí Hochmal. Nyní ale rostou i aktiva ve fondech orientovaných jinam než na peněžní trh. To svědčí o skutečnosti, že si lidé výnosy asi přece jen poměřují. „Zájem je především mezi drobnější klientelou, která pochopila, že investování na zahraničních trzích je zajímavou příležitostí, říká k fondu fondů tiskový mluvčí První investiční Tomáš Kopřiva. Pioneer získal přírůstky aktiv i přes vysoký vstupní poplatek ve výši pěti procent. Ředitel správcovské společnosti Vladimír Fichtner v tom vidí i změnu myšlení investorů. „Většinou k nám přicházejí peníze od lidí, kteří už s námi investovali dříve. To spolu s tím, že jsou ochotni přijmout náš vstupní poplatek, chápu jako výraz ochoty investovat na delší dobu a vytvářet si nějakou peněžní rezervu do budoucna. Jsem přesvědčen, že v řadě případů jde o úspory na penzi, říká. Je–li tomu tak, tři příčiny růstu, jak je vidí Patrik Zurstrassen, působí i u nás.