Zatěžkávací zkouška elektromobilu

30. 1. 2008

Odvážná snaha Šaje Agassiho skončit éru aut na benzinový pohon

Jen něco málo před rokem, 31. prosince 2006, se Šaj Agassi uvelebil na kožené pohovce v kanceláři Ehuda Olmerta, aby se sešel s izraelským premiérem. Agassi, tehdy člen vedení německého softwarového obra SAP, přišel, aby povykládal o myšlence snížení závislosti rodného Izraele na ropě tím, že se auta na benzinový pohon nahradí elektromobily. Olmertovi se ta představa líbila, ale postavil Agassiho před náročný úkol. Chtěl, aby dal dohromady stovky milionů rizikového kapitálu a získal nějakého generálního ředitele z oblasti automobilového průmyslu, a že potom jej podpoří. „Běžte a sežeňte finance a najděte významného výrobce automobilů, který se k tomu zaváže, a já vám dám politickou podporu, kterou potřebujete,“ prohlásil Olmert.
Během jednoho roku se Agassimu podařilo všechno, oč jej Olmert žádal. Dal dohromady rizikový kapitál ve výši 200 milionů dolarů a s pomocí izraelského prezidenta Šimona Perese přesvědčil Carlose Ghosna, šéfa Renaultu a Nissanu, aby vyrobil nový typ elektromobilu pro izraelský trh. Dne 21. ledna Agassi, Olmert, Peres a Ghosn představili originální projekt, v jehož rámci bude Agassiho společnost Better Place se sídlem v Silicon Valley prodávat elektromobily a postaví síť stanic, kde si řidiči budou moci dobíjet a měnit akumulátory. Také Olmert splnil svou povinnost. Izrael právě zvýšil prodejní daň u automobilů na benzinový pohon na celých 60 procent a zavázal se, že bude vykupovat stará benzinová auta, aby je dostal ze silnic.
Agassi tvrdí, že Izrael je jen začátek. Doufá, že v příštích několika letech rozšíří své podnikání do několika dalších zemí. Potenciálními trhy jsou Čína, Francie a Británie. Věří, že by jeho společnost a další jí podobné firmy nakonec mohly otřást dvěma pilíři globální ekonomiky: automobilovým průmyslem představujícím 1,5 bilionu dolarů ročně a benzinovým trhem rovněž s 1,5 bilionu dolarů ročně. „Je-li to, co říkám, pravda, byl by to největší ekonomický posun v dějinách kapitalismu,“ uvádí Agassi.
Vyhlídky na to, že Agassi uspěje ve velkém měřítku, jsou nesmírně vzdálené, zvláště s ohledem na jeho zkušenosti. Až do loňského roku strávil devětatřicetiletý Agassi celou profesní dráhu v softwarovém průmyslu, nejprve jako podnikatel a v posledním období jako přední uchazeč o místo vrchního výkonného ředitele u SAP, třetí největší nezávislé softwarové společnosti na světě. S energetikou nebo automobily neměl žádné zkušenosti. Znalci z branže jsou skeptičtí, že by někdo byl schopen dát dohromady ziskovou síť elektrických servisních stanic, protože akumulátory jsou drahé a složitě se vyměňují. „Vypadá to spíše jako vzdušný zámek než jako uskutečnitelný návrh,“ pochybuje Menahem Anderman, prezident poradenské firmy Total Battery Consulting se sídlem v Oregon Housu v Kalifornii, která poskytuje předním výrobcům automobilů a novým firmám konzultace o problematice akumulátorů.

Výměna akumulátorů

Nicméně vzrůstající ceny ropy a hrozba globálního oteplování dávají Agassimu počáteční výhodu. Vlády na celém světě podobně jako v Izraeli se stále seriózněji zabývají omezením závislosti na ropě a mají stále větší obavy z dopadu emisí uhlíku na změnu klimatu. A automobilový průmysl jako nikdy dříve sází hodně na vozidla s alternativním pohonem. Na detroitském mezinárodním autosalonu NAIAS ohlásila v posledním lednovém týdnu společnost Toyota Motor hybridní vozidlo, které je možné dobíjet ze zásuvky, a nově založená firma Fisker Automotive předvedla hybridní sportovní vůz Karma.
Agassi však přináší do světa alternativních pohonných látek nový pohled. Problémem tradičních elektromobilů je to, že ujedou jen 80 až 160 kilometrů a potom musejí na několik hodin zastavit, aby se jim dobily akumulátory. Hybridy překonávají omezený dojezd, ale jen díky spalování benzinu. Jedním z Agassiho neobvyklých nápadů je oddělení akumulátoru od automobilu. To řidičům umožní zajet do stanice pro výměnu akumulátorů, zařízení podobného myčce automobilů, a počkat deset minut, než se vybité baterky vymontují z vozu a místo nich se instalují plně dobité náhrady. Tyto servisní stanice i stovky tisíc dobíjecích míst, podobných parkovacím automatům, vybuduje firma Better Place.
Agassiho dalším neobvyklým nápadem je, aby společnost Better Place fungovala jako něco, co se podobá mobilnímu operátorovi. Má v úmyslu prodávat elektromobily zákazníkům za relativně nízkou cenu a potom jim účtovat měsíční provozní poplatky. Očekává se, že celkové náklady majitele elektromobilu včetně zálohové ceny a průběžných provozních nákladů budou nižší, než kdyby vlastnil konvenční automobil. Zpočátku budou spotřebitelé nakupovat automobily přímo od Better Place, ale později by si je mohli pořizovat od dealerů, kteří budou mít servisní plán firmy. Agassi doufá, že systém začne zkoušet koncem tohoto roku a že do roku 2011 bude mít na izraelských silnicích desítky tisíc elektromobilů.
Tímto přístupem si Agassi získal podporu i v některých nepravděpodobných kruzích. Idan Ofer, předseda Israel Corp. (IC), přední izraelské rafinerské společnosti, je jedním z jeho největších příznivců, i když Agassiho technologie by mohla snížit poptávku po benzinu. „Když to neudělám já, udělá to někdo jiný,“ tvrdí Ofer, „jaký význam má bojovat proti něčemu, co je nevyhnutelné?“ Přesto bude muset Agassi zdolat mnoho překážek. Společnost Better Place má teď v Silicon Valley a Izraeli sotva dvacet zaměstnanců. Agassi musí provádět rychlý nábor pracovníků a shánět peníze na úhradu stanic pro výměnu akumulátorů, dobíjecích zařízení a samotných baterií, které vyjdou asi na deset tisíc dolarů kus. Má v úmyslu získávat kapitál zvlášť v každé zemi, kde bude podnikat. Rovněž je třeba vyřešit spousty základních detailů, například zálohovou cenu automobilů.
Pro Agassiho to byl rušný rok. Jeho manželka a dvě děti žijí v Silicon Valley, kdežto on trávil posledních dvanáct měsíců v letadlech, hotelích a konferenčních sálech. V noci spí tři až čtyři hodiny. Nelze říct, kde se objeví příště, zda v New Yorku, Paříži, Jeruzalémě, nebo v čínském Ta-lienu. Stephan Dolezalek z VantagePoint Venture Partners, jedné z největších firem rizikového kapitálu ze Silicon Valley, která investovala do projektu Better Place, byl loni v září v New Yorku a ve dvě ráno dostal od Agassiho e-mail. Dolezalek se ze zvědavosti zeptal Agassiho, kde je. Ukázalo se, že se účastní nočního jednání v hale hotelu, kde je ubytován Dolezalek.
Agassi žije celý život v rychlém tempu. Narodil se v Izraeli, brzy se přestěhoval s rodiči do Argentiny, ale vrátil se do Izraele, kde v patnácti začal studovat střední školu. O tři roky později ho srazilo auto, když přecházel v Tel Avivu ulici, a jednoroční rekonvalescence mu umožnila, aby si rozšířil vzdělání v počítačové vědě a zkrátil povinnou vojenskou službu. Nicméně než v roce 2001 nastoupil u SAP, založil čtyři technologické společnosti. Kořeny Agassiho posedlosti elektrickým vozidlem sahají dva roky do minulosti. Vedl oddělení SAP pro globální vývoj výrobků, kde pracovalo deset tisíc techniků, když ho Světové ekonomické fórum vybralo za člena své organizace zvané Mladí světoví vůdci (Young Global Leaders - YGL). Heslem toho roku bylo udělat svět lepším místem. Agassi se dobrovolně přihlásil do výboru pro klimatickou změnu. Tam poznal svého pomocníka na nadcházející rok Andreye J. Zarura, tehdy šéfa nově založené biotechnologické firmy, který měl doktorát v oboru environmentálních věd z Massachusettského technologického institutu (MIT). Oba se rychle rozhodli, že se pokusí přijít s novými nápady na řešení globálního oteplování. Průlomový nápad dostal Agassi na konferenci YGL konané koncem roku 2006 na mrazivém Islandu. On a Zarur, Mexičan libanonského původu, se nabídli, že udělají prezentaci, ale ještě neměli téma. Když seděli v baru Vox hotelu Hilton Nordica v Reykjavíku a popíjeli heřmánkový čaj, Agassi doporučil, aby navrhli nahrazení každého auta na světě elektromobilem. „Je to bláznivé, nebo je to možné udělat?“ zeptal se Agassi. „Je to bláznivé,“ odpověděl Zarur, „ale je to možné udělat.“ Zůstali vzhůru dlouho do noci a vytvořili finanční zdůvodnění změny na základě cen ropy a nákladů na vozidla a ráno předvedli svou prezentaci. V příštích dvou měsících oba věnovali všechen volný čas studiu ekonomiky a technologií elektrických vozidel. Dospěli k závěru, že nové projekty navržené jinými porušují některé ze základních fyzikálních zákonů. Místo toho dali přednost už existujícím technologiím a postupně dali dohromady nápady, z nichž vzešlo podnikání firmy Better Place. V té době však jejich projekt ještě vypadal jako nereálný záměr. Připravili podrobnou zprávu „Scénáře - konec ropy“ a s výsledky svého zkoumání seznamovali každého, kdo byl ochoten poslouchat. Teprve na setkání čelných amerických a izraelských představitelů v prosinci 2006 ve Washingtonu se jejich úsilí začalo přesouvat od vědeckého projektu ke skutečnému potenciálnímu podnikání. Mezi posluchači byl Peres, bývalý izraelský premiér a nyní prezident, a Agassiho a Zarurovy nápady na něho zapůsobily. „Jsem přesvědčen, že Izrael by měl přejít od ropy ke sluneční energii,“ prohlašuje Peres, „ropa je největším problémem všech dob - velký znečišťovatel a podporovatel teroru. Měli bychom se ho zbavit.“ Během dvou týdnů Agassi jednal na Peresovu žádost s vedoucími osobnostmi vlády i byznysu v Izraeli a tehdy se uskutečnilo jeho osudové setkání s Olmertem. (Zarur nevytrval až do konce a místo toho začal působit v oblasti rizikového kapitálu.) Olmert měl sice moc, ale kmotrem Agassiho projektu se rychle stal Peres. Na výročním zasedání Světového ekonomického fóra v Davosu pomohl zprostředkovat schůzky s výrobci automobilů. Při sněhové vánici 26. ledna loňského roku nabídl své hotelové apartmá pro jednání s řídícími pracovníky automobilek. Prezentaci si nejprve vyslechl místopředseda jedné japonské automobilky a nápad ho nechal chladným. Pak ale přišel Ghosn a reagoval přesně opačně. Pozval Agassiho, aby tyto záležitosti projednal s provozními šéfy Renaultu. Ghosna zaujala ochota Izraele snížit dovozní daně u ekologických vozidel a upravit tuzemské prodejní daně do té míry, že by projekt byl ekonomicky schůdný. „Je to jedinečná situace,“ připouští Ghosn, „jde o první hromadný trh pro elektromobily za podmínek, které mají smysl pro všechny strany.“ Na základě toho udělal koncern Nissan-Renault z elektromobilů jednu z hlavních priorit. Očekává se, že zpočátku budou tyto firmy vyrábět elektromobily pro Izrael a další země tak, že budou upravovat existující verze, ale plánují, že nakonec budou zavádět nové modely, kompletně zkonstruované tak, aby jezdily na akumulátory vyvinuté Nissanem. Bezprostředně po schůzkách v Davosu vybídl Peres Agassiho, aby se ujal projektu Better Place jako vlastního podniku. Agassi byl na nejlepší cestě získat post vrchního výkonného ředitele SAP, ale Peres ho vyzval, aby změnil životní dráhu: „Při svém mládí nemůžete udělat nic lepšího.“ O několik dnů později si Agassiho zavolal Hasso Plattner, předseda SAP, a sdělil mu, že vrchní výkonný ředitel Henning Kagermann se upsal na další dva roky. Vzhledem k tomu, že by se zmenšila Agassiho šance na získání ředitelského postu, považoval to za znamení, že může klidně odejít a věnovat se jiným profesním příležitostem. Podal okamžitou výpověď, i když odejít mohl až po uplynutí dvou měsíců. Agassiho dráha u SAP mohla signalizovat, jak dobře si povede v novém angažmá. Plattnera rozčílilo, že odešel. V minulosti byl odkázán na Agassiho pomoc při rozhýbávání apatické německé firmy, což se Agassimu podařilo. Navrhl radikální nové technologické iniciativy, jimž se dlouholetí zaměstnanci v Německu vzpírali. Plattner prohlásil, že lituje, že Agassi odchází: „Šaj nás vyvedl z krize internetového podnikání do bezpečných vod díky technologické strategii, která vedla k úspěchu, jehož jsme teď svědky.“ Jiné manažery SAP dráždil Agassiho agresivní styl. Kritizovali ho za to, že má dlouhodobé vize, ale že se mu už tolik nedaří jejich naplnění. Je-li to pravda, mohlo by to projekt Better Place zmařit. Avšak Agassi to popírá a poukazuje na svou významnou iniciativu u SAP, produkt NetWeaver, který poskytl infrastrukturu pro vzájemné provázání stovek softwarových aplikací, jež používají firmy k řízení svých operací. Za pouhé tři roky se výnosy z NetWeaveru zvedly z nuly na miliardu dolarů. Když Agassi odešel ze SAP, pro řízení projektu Better Place se nerozhodl hned. Dopřál si sto dnů, aby mohl zvážit všechny nabídky. A měl jich hodně včetně příležitostí vést velké technologické podniky. Přilnul však k projektu elektrického vozidla. Zamyslel se nad tím, čeho chce v životě dosáhnout. Silně pociťoval, že je zapotřebí mírové řešení konfliktů na Blízkém východě, a dospěl k závěru, že jedním ze způsobů, jak snížit napětí, je dramatické zmenšení závislosti světa na ropě. Pro svůj projekt si vybral název Better Place (Lepší místo) kvůli úkolu zadanému o rok dříve Mladým světovým vůdcům, aby se snažili udělat ze světa lepší místo. Uvědomil si, že neexistuje nic důležitějšího, co by chtěl dělat.

Infrastrukturní překážky

Na jaře Agassi vypilovával své podnikatelské plány. Díky rokům u SAP měl jedinečný pohled na překonávání překážek na cestě ke všeobecnému zavedení elektromobilů. Viděl, že tato vozidla potřebují infrastrukturu srovnatelnou s produktem NetWeaver, aby byla životaschopná. Při desetihodinovém letu z Tel Avivu do New Yorku vytvořil základní podnikatelský model projektu Better Place. Během léta se soustředil na shánění peněz. Velký zlom pro něho nastal loni v červnu při jednání s Oferem z rafinerské firmy Israel Corp. Agassi byl v Izraeli, aby získal finance od předních izraelských průmyslových rodin. Jeden z Agassiho spojenců, investor Michael Granoff z newyorské společnosti Maniv Investments, která se zaměřuje na investice do alternativních zdrojů energie, dohodl schůzku na 12. června v Oferově kanceláři ve 23. patře kancelářské výškové budovy Millennium - s panoramatickým výhledem na pobřeží. Agassi přednesl ekonomické zdůvodnění elektrických vozidel a vysvětlil svůj podnikatelský plán. Když končil, Ofer řekl jednomu z kolegů vtipnou poznámku: „Myslím, že budeme muset prodat rafinerie.“
Agassi netušil, kam se rozhovor bude dál ubírat. Musel spěchat na schůzku s Peresem, ale Ofer ho doprovodil dolů do vestibulu. Když se loučili, Ofer se k němu naklonil a sdělil mu fantastickou novinu: „Budu do toho investovat a budu vaším největším investorem. Dám do toho sto milionů dolarů.“ Ohromený Agassi nevěděl, jak reálný to byl slib, ale když se v počátečním kole financování projektu Better Place shromáždilo loni v říjnu 200 milionů dolarů, Ofer splnil slovo. Agassi sehnal řadu dalších investorů včetně investiční banky Morgan Stanley.
V prosinci Agassi viděl, jak se jeho sen přiblížil o krok skutečnosti. Díky příznivcům na správných místech a plánovanému nastartování společnosti absolvoval zkušební jízdu v renaultu, který jeho zaměstnanci předělali na elektrický pohon. Upravený Renault Mégane je schopen se rozjet z nuly na sto kilometrů za osm sekund a má maximální rychlost 210 kilometrů v hodině. Agassi a jeho rozzářený otec Reuven jezdili po jednom telavivském předměstí půl hodiny. Better Place v současnosti jedná asi v půltuctu dalších zemí. Agassi doufá, že letos tento projekt ověří v několika zemích a že hromadné zavádění začne v roce 2011. Je optimistou v tom, že se mu podaří překonat překážky, ale je i dostatečným realistou v tom, že si uvědomuje, že ho čeká mnoho svízelných dnů. „Hodně hlasitě to plácne, až spadnu na zem,“ prohlašuje, „nebo nastane revoluce.“

Souvislosti Vyšší otáčky
Objevilo se hnutí podnikatelů zásadního významu, které by mohlo zbavit svět závislosti na ropě a vozidlech na benzinový pohon. Tvrdí to Ian Carson a Vijay V. Vaitheeswaran ve své nové knize Zoom: The Global Race to Fuel the Car of the Future (Svist: celosvětový závod o palivo automobilu budoucnosti). Carson a Vaitheeswaran tomu říkají „velké probuzení“ (Great Awakening). Mají málo sympatií pro lídry energetického a automobilového průmyslu. „Velké ropné koncerny zcela jasně nemají zájem, aby jejich hlavní produkt odpadl,“ píší, „a detroitský automobilový průmysl ukázal málo známek skutečné inovace nebo dlouhodobé vize.“

Text kolem grafu na s. 44–45 dole; zleva doprava a shora dolů:
Budování projektu Better Place

Během dvou bouřlivých let se Šaj Agassi z vedoucího pracovníka u softwarového obra proměnil v zakladatele nové společnosti v oboru alternativní energie. Tohle byla jeho cesta:

Popisky pod foto/
Peres Olmert Ghosn

6. 1. 2006
64,21 dolaru

Cena ropy stoupá
Její vzestup nad sto dolarů za barel podněcuje hledání alternativní energie.

Leden 2006
Šaj Agassi, vedoucí pracovník u výrobce softwaru SAP, se začíná věnovat globálnímu oteplování jako jeden z Mladých světových vůdců na Světovém ekonomickém fóru.

Prosinec 2006
Agassi navrhuje nahrazení každého vozidla na světě elektrickými vozidly. Zájem projevuje izraelský prezident Šimon Peres.
Izraelský premiér Ehud Olmert sděluje Agassimu, že když bude schopen navrhnout významného výrobce automobilů, správnou technologii a financování, Izrael se stane zkušebním polem pro jeho nápady.

26. 1. 2007
Na Světovém ekonomickém fóru v Davosu Peres pořádá setkání s výrobci automobilů. Zájem projevuje Carlos Ghosn, šéf Renaultu a Nissanu.

28. 3. 2007
Agassi se vzdává místa u společnosti SAP, kde měl šanci stát se vrchním výkonným ředitelem. O něco později činí rozhodnutí, že se pokusí využít projektu automobilu k založení a řízení podniku.

29. 10. 2007
Vzniká Agassiho společnost Better Place. Ohlašuje investice ve výši 200 milionů dolarů, z nichž polovinu dodal Izraelec Idan Ofer (vpravo).

21. 1. 2008
Izrael, Renault a Agassiho společnost Better Place ohlašují, že Izrael bude pilotním místem a Renault bude vyvíjet a vyrábět automobily pro místní využití.

22. 1. 2008
89,85 dolaru

Červený mezititulek na s. 43 nahoře:
Peres: „Ropa je největším problémem všech dob - velký znečišťovatel a podporovatel teroru. Měli bychom se ji zbavit.“

Popisek pod foto na s. 46 nahoře:
Elektrický renault, v němž Agassi nedávno absolvoval zkušební jízdu, dosáhne rychlosti 210 kilometrů za hodinu; nahoře, akumulátorová skříň automobilu