BIOPOTRAVINYStoupající zájem o bioprodukty je nutné uspokojovat dovozem. Přitom by mohl být šancí pro tuzemské výrobce a zemědělce.Evropou deklarované trendy správného stravovaní a zdravého životního stylu začínají postupně ovlivňovat i chování spotřebitelů ve výběru nakupovaných potravin.
BIOPOTRAVINY Stoupající zájem o bioprodukty je nutné uspokojovat dovozem. Přitom by mohl být šancí pro tuzemské výrobce a zemědělce.
Evropou deklarované trendy správného stravovaní a zdravého životního stylu začínají postupně ovlivňovat i chování spotřebitelů ve výběru nakupovaných potravin.
To je výzva především pro tuzemské zemědělce a výrobce biopotravin. Stoupající zájem o tyto produkty je totiž v současné době poněkud nelogicky nutné uspokojovat dovozem ze zahraničí.
PODMÍNKY SE ZLEPŠUJÍ
Základní problém je přitom u zemědělců -producentů primární biosuroviny. Jen malá část z ekologických zemědělců totiž vytváří nějakou formu přidané hodnoty, takže 85 procent ekologické produkce tvoří seno z dotovaných travních porostů.
Obecné statistiky přitom nevypadají zas tak negativně. Podle ministerstva zemědělství se v průběhu posledního roku počet zemědělců přihlášených do ekologického režimu hospodaření zvýšil o 83 podniků a celkově tak dosáhl 912. Na 6,45 procenta z 5,98 procenta vzrostl také podíl výměry ekologicky obhospodařované půdy, což je nad unijním průměrem.
„Ministerstvo považuje za stimuly k růstu biozemědělství také vznik konkurenčního prostředí v oblasti kontroly a certifikace.
Dnes u nás fungují tři námi pověřené kontrolní organizace.
Kromě toho se od počátku letošního roku výrazně zjednodušila legislativa, například zákon o ekologickém hospodaření byl zredukován o polovinu a současná prováděcí vyhláška má oproti původním 15 stranám a 17 přílohám pouze dvě strany textu a dvě přílohy,“ říká mluvčí ministerstva Táňa Králová. A navíc se od příštího roku zvýší dotace ekologickému zemědělství ze stávajících zhruba 300 milionů korun na 500 milionů.
AKTIVITA OBCHODNÍCH ŘETĚZCŮ
V odbytu bioprodukce se po otestování spotřebitelského terénu v zahraničí začínají zejména v posledním roce významně angažovat v tuzemsku působící nadnárodní obchodní sítě. Nejnověji ohlásila zavedení ucelené a jednotně značené řady biovýrobků síť Interspar, zhruba 250 biopoložek nabízí již déle také prodejny Delvita, o doplnění stávajícího potravinářského sortimentu bioprodukty uvažují i diskontní řetězce, například Lidl. Ze zhruba dvou tisíc biovýrobků je ovšem více než 1200 zahraničního původu.
Dovážené zboží je přitom často dražší, než za kolik by jej byli schopni do sítí dodávat domácí producenti. A řetězce by o tuzemské dodávky stály. Podle šéfa společnosti Spar Česká obchodní společnost Martina Hrušky tato společnost bioprodukty od českých dodavatelů v budoucnosti nakupovat chce, zatím však není jejich nabídka dostatečná.
Situaci zcela vystihuje i zkušenost Marka Štěrby, spolumajitele Ekofarmy Deblín, který dodává právě pro Interspar 15 druhů biopotravin, především ze zeleniny. Většinu zboží musí Štěrba nakupovat v zahraničí, v Česku totiž dodavatele nemůže sehnat. „Měli bychom zájem zejména o kořenovou zeleninu, jako je mrkev, cibule, celer, petržel. Občas se mi někdo ozve, ale jde o strašně malé objemy, třeba několika metrických centů biozeleniny. Pro nás ale začíná být zajímavý objem alespoň deset tun, jinak by byly vysoké transportní náklady,“ konstatuje Štěrba.
Neochota zemědělců vsadit na bioprodukci je přitom připravuje o zisky. Jednak by za ni dostávali více peněz, oproti klasicky produkovaným komoditám zhruba o třetinu (ale i o více), jednak by měli díky rostoucí poptávce prakticky zaručen její odbyt.
