Zatím spíše slova než činy

11. 4. 2005

PROJEKTY PPP Spolupráce veřejného sektoru se soukromým kapitálem (PPP) je patrně jedinou reálnou možností, jak zajistit realizaci nejen velkých dopravních projektů. Na tom se shodují zástupci státu, představitelé možných investorů i další odborníci. Příprava na tyto projekty ale trvá příliš dlouho.

Projekty v rámci PPP fungují zatím většinou velice dobře na úrovni spolupráce města či obce se soukromým investorem. Na státní úrovni příprava projektů stále vázne.

Proč tomu tak je, na to existuje hned několik odpovědí. Na prvním místě stále chybí potřebná legislativa, která by vytvořila potřebné prostředí pro fungování projektů PPP. Týká se to zejména koncesního zákona.

VLÁDNÍ KRIZE NIČEMU NEPOMŮŽE Podle šéfa českého vládního PPP Centra Filipa Drapáka se musí změnit zejména zákon o koncesích, zákon o rozpočtových pravidlech, zákon o zadávání veřejných zakázek a některé další odvětvové předpisy. Bez toho to prý nepůjde. Sám Drapák tvrdí, že například přijetí koncesního zákona nejpozději v letošním roce je nanejvýš nutné. Ten je momentálně ve stadiu připomínkového řízení a vláda by ho měla přijmout nejpozději do poloviny roku.

KAUZA D 47 VARUJE Jenže všechno může být jinak. Důsledkem rozpadu vládní koalice je mimo jiné to, že se zcela paralyzovala legislativní činnost kabinetu premiéra Stanislava Grosse. Nedá se tedy nyní stoprocentně říci, že se zákon opravdu podaří schválit.

Dalším důvodem relativně pomalého a možná až příliš opatrného postupu vlády a obecně státních úřadů při přípravě PPP projektů je stále v živé paměti krach první vlaštovky spolupráce státu a soukromé firmy při výstavbě dálnice D 47. Tu mělo zajistit izraelské konsorcium Housing & Construction (H&C). Vláda však smlouvu o realizaci tohoto projektu v roce 2003 vypověděla z důvodu přílišného rizika pro stát. To však podle Drapáka ale neznamená, že celý projekt byl úplně špatný. „Zásadní chybou bylo, že tehdejší vláda nevyhlásila na projekt D47 výběrové řízení. To by se už v žádném případě nemělo opakovat,“ tvrdí šéf PPP Centra.

Ani další zkušenosti státu se spolufinancováním soukromou firmou nejsou jen dobré. Ke zdařilým příkladům spolupráce v rámci PPP naopak patří menší projekty, na kterých se podílejí městské rozpočty. Úspěšné byly například převedení správy a údržby veřejného osvětlení v Praze či stavba brněnské vodovodní sítě, kterou navíc podpořily i peníze z fondů Unie. Naopak silnou kritiku sklízel projekt Internet do škol, do kterého byl zapojen stát prostřednictvím ministerstva školství.

PRVNÍ BUDE RYCHLODRÁHA I přes stále existující problémy vláda již podpořila první dva pilotní projekty, na nichž se má ověřit spolupráce veřejného a soukromého sektoru při realizaci některých investičních akcí. Jedná se o výstavbu rychlodráhy z Prahy do Kladna s odbočkou na ruzyňské letiště a vznik ubytovny hotelového typu ve střešovické Ústřední vojenské nemocnici.

Opět je tu jedno „ale“. Zástupci společnosti Skanska CZ, která patří mezi největší české stavební společnosti a která se chce určitě do projektů spolupráce s veřejným kapitálem zapojit, tvrdí, že tyto dva projekty ukazují bezradnost státu v přístupu k PPP projektům. Nad realizací prvního stále visí otazníky a v poslední době se objevilo nové řešení železničního spojení centra Prahy a středočeského Kladna přes ruzyňské letiště. Druhý je zase příliš „levný“ pro zapojení soukromého investora.

Další možné projekty sice má ministerstvo financí připraveny, zatím je ale nechce zveřejňovat. Podle údajů z ministerstva dopravy by mezi prvními akcemi v rámci spolupráce PPP měla být výstavba dalšího úseku rychlostní komunikace R 4 z Prahy na Strakonice, na jejíž přípravě se pracuje již několik let. „Záleží na kvalitě prvních projektů, zda se odstartuje spolupráce v rámci PPP i v České republice v masovějším měřítku,“ tvrdí ministr dopravy Milan Šimonovský.

Dalším vhodným projektem by mohla být výstavba dálnice D 3 z Prahy do Českých Budějovic. „Naše ministerstvo zkoumá možnost výstavby vytipovaných úseků silnic a dálnic metodou PPP. Mezi vybranými komunikacemi je rovněž část této dálnice D 3 v úseku Tábor-Soběslav-Bošilec,“ říká Šimonovský. Další projekty budou i z jiných rezortů, jako jsou obrana, školství i zdravotnictví.

ŠANCE NA ÚSPĚCH - PRŮHLEDNÁ SOUTĚŽ Jaká jsou pravidla pro to, aby projekt spolupráce státu a soukromých firem byl úspěšný? Podle Drapáka je to relativně jednoduché. „V první řadě se musí uskutečnit transparentní soutěž. Veřejný sektor si dále musí uvědomit všechna rizika a důsledně zhodnotit jeho výhodnost pro daňové poplatníky,“ upozorňuje šéf PPP centra.

Je podle něj také dobré, aby měly dostatečnou velikost a probíhaly v sektorech, které jsou v zahraničí vyzkoušeny a kde se prokázalo, že fungují velice dobře. A posledním předpokladem, který se musí splnit, je schopnost státu plnit své finanční závazky. „Pokud stát nebude mít peníze na to, aby mohl tyto projekty zajistit, tak je nesmí realizovat,“ dodává Drapák.