Nezvykle vysoká nemocnost v České republice leká zahraniční investory, kteří přicházejí s iluzí o levné pracovní síle. Na straně jedné jim stát podnikání usnadňuje daňovými úlevami za vytvořená pracovní místa, na straně druhé však jejich náklady zvyšuje skutečnost, že průměrný zaměstnanec promarodí za rok 30 dnů.
Národ marodů
Takový údaj je krajně neobvyklý nejen v EU, ale i v transformujících se státech střední a východní Evropy. Ve skutečnosti však Češi nejsou o nic churavější než okolní národy. Jen mají zákony, které jim umožňují lukrativně stonat.
Domácnosti se zadlužují
České domácnosti si od bank půjčují stále více peněz. Jejich spotřeba se tak stává tahounem české ekonomiky, tedy něco na způsob USA. Nic proti tomu. Z hlediska dlouhodobé perspektivy by však bylo dobré znát, na co si lidé půjčují. Na hodnoty trvalé, jako je výstavba obydlí, kultivace krajiny či vzdělání dětí? Bohužel, daleko častěji na hodnoty pomíjivé, tedy na zboží, o něž ztrácejí zájem dříve, než půjčka skončí. Velmi často zapůjčené peníze nevkládají do investic, ale „projídají“ je. A to je trend, který se může negativně projevit nejen v ekonomice.
