ZAVELELI A ŠEL

K ekonomii měl daleko, teď je ekonomem

Do šéfovského křesla Spořitelní investiční společnosti (SIS) usedl letos v únoru sedmatřicetiletý Petr Zapletal. V tom po šest let neochvějně kraloval jediný muž – Miroslav Stehlík. Pak však nastaly rychle za sebou jdoucí změny, za které může Česká spořitelna. Tuto matku Spořitelní investiční koupila loni rakouská Erste Bank a začala ji přetvářet k obrazu svému. Postaršího Stehlíka nejprve nahradil Pavel Kráčmar, který však brzy odešel na funkci ředitele úseku České spořitelny Treasury. Vyvstala otázka, kdo za něj? Banka si pomohla z vlastních zdrojů a sáhla právě po Petru Zapletalovi, který v České spořitelně již nějakou dobu působil na úseku správy aktiv. Právě tato oblast se mu zdála natolik zajímavou, že loni na podzim přijal nabídku spořitelny, aby se jí věnoval v této bance.

Bohužel nebo bohudík mu to však nebylo dopřáno, neboť jak sám s nadsázkou říká, „musel usednout do židle šéfa fondů dceřiné Spořitelní investiční. „Beru to jako úkol, jako jinou roli v procesu restrukturalizace skupiny Erste a České spořitelny, kde se dnes, jak se říká, optimalizuje struktura řízení, uvádí Zapletal.

Hektických změn zatím nelituje, i když opouštěl loni na podzim teplé místo generálního ředitele a šéfa představenstva švýcarské investiční společnosti Credit Suisse Asset Management. V této firmě působil pět let a někteří odborníci soudí, že je pro byznys kolektivního investovaní dobře, že místo ve spořitelně nakonec zakotvil právě v čele jejich fondů.

Pro některé spolupracovníky byl Zapletalův odchod z Credit Suisse překvapením. „Vzhledem k jeho postavení v této firmě to bylo trochu nečekané, uvádí například jeho bývalý podřízený Michal Papež, který o něm mluví jako o nekonfliktním, možná někdy až příliš uzavřeném člověku.

Druzí vidí naopak za odchodem Zapletala do skupiny České spořitelny logický vývoj. Credit Suisse totiž původně spravovala několik fondů, před rokem je však prodala a zaměřila se na institucionální klientelu a správu jejích peněz. Ubylo tedy majetku, a tím i práce. Podobně mluví třeba šéf konkurenční investiční společnosti Pioneer Vladimír Fichtner. Právě Pioneer byl tím, kdo od Credit Suisse v březnu loňského roku fondy kupoval. V obou firmách pak měli celý obchod na povel právě Fichtner se Zapletalem. „Byl velmi aktivní, chytrý. Je to člověk, který fondovému byznysu dokáže vždy něco přinést, má zkušenosti ze zahraničí, říká Fichtner. Proto se už těší na to, že bude mít se Zapletalem možnost opět spolupracovat. Oba totiž jakožto zástupci svých vlivných firem působí v Unii investičních společností a fondů (UNIS).

Jak se stává již téměř samozřejmostí v tuzemských finančních kruzích, i Petr Zapletal vystudoval úplně něco jiného, než je finančnictví. Původním povoláním je fyzik. Je doktorem slovutné Matematicko–fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. „Ekonomika či politika mě tehdy příliš nezajímaly, pro studium mi připadala nejlepší právě fyzika, vysvětluje Zapletal. Nicméně tímto oborem se nikdy neživil, protože když ukončil studia, respektive přišel z vojny, což bylo na podzim 1989, lámal se zrovna chleba. Ekonomické změny ho zavály do soukromé firmy zabývající se vybavováním zařízení či nových provozů pro zdravotnictví.

Příležitost studia manažerského MBA však byla lákavější. Roční studium si financoval prodejem svého podílu ve zmíněné zdravotnické firmě. Získal obecné ekonomické a manažerské vzdělání podpořené znalostí anglického jazyka a nic už mu nebránilo se věnovat naplno finančnictví. V něm začínal v roce 1993 v české pobočce banky Barclays, kde se zabýval tuzemskou privatizací.

Většinu svého pracovního života Zapletal zasvětil Credit Suisse, nyní hájí zájmy České spořitelny. Fyzika už není ani jeho koníčkem i proto, že mu na ni nezbývá pros–tě čas. Své současné pracoviště totiž opouští kolem sed–mé hodiny večerní a dvě děti a manželku nehodlá rozhodně zanedbávat. Fyzika musí jít zkrátka stranou.

Žádné personální či organizační šachy v nové funkci Zapletal nechystá. Už proto, že změny byly nastartovány již s příchodem Erste a některé uskutečnil jeho předchůdce Kráčmar. Sedmdesátičlenný kolektiv v SIS, oproti počátku loňského roku prořídlý o více než 30 lidí, se mu zdá optimální. Mimochodem, v Credit Suisse řídil zaměstnanců dvacet a byl z nich nejstarší.

A na co se mohou těšit klienti spořitelních fondů pod vládnutím nového šéfa? „Chci usnadnit podílníkům jejich rozhodování, do jakého fondu investovat, čili pomoci jim namixovat správně jejich portfolio, říká Zapletal. Půjde tedy o jednoduchý nástroj, který jim pomůže alokovat jejich peníze, aniž by o fondovém byznysu museli něco převratného vědět. Víc už však Zapletal prozrazovat nechce s tím, že další informace o této novince se dozvíme v druhém kvartálu tohoto roku.