Co je to závěť a k čemu slouží
Závěť je poslední vůlí zůstavitele, jež má za cíl rozdělit jeho majetek mezi pozůstalé. Jedná se o soukromou nebo veřejnou listinu, která má přednost před takzvaným děděním ze zákona. Pokud se v závěti mezi pozůstalé rozděluje celý zůstavitelův majetek, pak k dědění ze zákona vůbec nedochází. Je však potřeba v závěti zohlednit nepominutelné dědice, kterým náleží zákonný dědický podíl. Pokud každopádně zůstavitel závěť nevypracuje nebo se bude týkat pouze části jeho majetku, pak se pozůstalost či její část rozdělí mezi zákonné dědice.
Formy závěti
Většina lidí zná závěť v její psané podobě, avšak existují i varianty, kdy písemná být nemusí. Zákon č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník, rozlišuje několik forem závětí podle toho, jakým způsobem jsou zpracovány. Za platný lze mimo jiné považovat i dokument sepsaný vlastnoručně. U něj je však nezbytně nutné, aby rukopis obsahu odpovídal rukopisu podpisu. Česká legislativa tak uznává následující formy závětí:
- závěť psaná vlastní rukou (holografická),
- závěť psaná jinak než vlastní rukou (alografická),
- závěť v podobě notářského zápisu,
- závěť s úlevami (privilegovaná závěť, která nemusí být písemná).
Závěť s úlevami neboli privilegovaná závěť byla zavedena za účelem umožnit sepsání poslední vůle osobám, které se vinou nějaké mimořádné události, jako je například přírodní katastrofa nebo válka, ocitly v život ohrožující situaci a nemohou sepsat závěť tradičními metodami. Na základě toho, v jakých podmínkách se zůstavitel zrovna nachází, je privilegovaná závěť podle nového občanského zákoníku dále rozdělena následovně:
- ústní závěť před třemi svědky (platná dva týdny),
- závěť zaznamenaná starostou obce, kde se zůstavitel nachází (platná tři měsíce),
- závěť pořízená na palubě námořního plavidla, letadla nebo ve válce před velitelem vojenské jednotky ČR (platná tři měsíce).
Kdo je nepominutelný dědic
Nepominutelný dědic (někdy též nazýván neopominutelný dědic) přestavuje osobu, která má ze zákona nárok na podíl z pozůstalosti. Jedná se o děti zůstavitele, případně o jejich potomky, pakliže děti zůstavitele nedědí. Pokud nepominutelný dědic není zletilý, náleží mu tři čtvrtiny jeho zákonného podílu z dědictví. V případě, že tento potomek již zletilý je, dostane alespoň jednu čtvrtinu tohoto podílu.
Aby měl nepominutelný dědic právo na svůj podíl, je nezbytné právo řádně uplatnit. Může se jej však také vzdát. V některých situacích má zůstavitel právo nepominutelného dědice vydědit. To znamená vyloučit nebo zkrátit právo na jeho zákonný dědický podíl. Může tak učinit za předpokladu, že tento nepominutelný dědic:
- neposkytl zůstaviteli pomoc v nouzi, když ji potřeboval,
- neprojevuje o zůstavitele zájem,
- byl odsouzen za spáchání trestného činu, který svědčí o jeho zvrhlé povaze,
- trvale vede nezřízený život.
Rozdíl mezi závětí a dědickou smlouvou
Dědická smlouva je na rozdíl od závěti oboustranným právním aktem. Zůstavitel v rámci dědické smlouvy povolává dědice nebo třetí stranu, zatímco dědic či třetí strana toto povolání přijímá. Dědická smlouva musí mít vždy podobu notářského zápisu a může ji uzavřít pouze svéprávný zletilý zůstavitel. Tento typ smlouvy není oproti závěti možné jednostranně zrušit, což je pro dědice výhodné, jelikož mu to dává určitou jistotu, že předmět dědictví jednoho dne získá.
Nicméně ani tato varianta převodu vlastnických práv po smrti zůstavitele není pro dědice stoprocentně jistá, neboť zůstavitel má právo během svého života s předmětem dědické smlouvy nakládat dle svého uvážení. To znamená, že jej může například zpeněžit. Zároveň platí, že dědickou smlouvu nelze využít na celý majetek zůstavitele. Jedna čtvrtina z majetku musí vždy zůstat volná. Pokud si však zůstavitel přeje převést ji také na stejného dědice, který je uveden v dědické smlouvě, může tak učinit právě prostřednictvím závěti.
Jak napsat závěť
Pokud vás zajímá, jak sepsat závěť, aby byla platná, pak je odpověď zcela prozaická. Buď ji napíšete formou dopisu jako výčet majetku s určením dědiců a jejich podílů, nebo s pomocí notáře. Je však potřeba dodržet všechny zákonem stanovené podmínky. Zejména je nezbytné zohlednit nepominutelné dědice. Pokud byste jejich podíl nerespektovali, mohou po vaší smrti závěť napadnout.
Chcete-li sepsat závěť bez notáře, můžete si sami doma připravit její znění a případně si ji nechat zkontrolovat, abyste měli jistotu, že obsahuje všechny potřebné náležitosti. Pokud jde o alografickou závěť, tedy dokument sepsaný jinak než vlastní rukou, je navíc zapotřebí podepsat ji přede dvěma svědky a také před nimi jasně prohlásit, že se jedná o vaši poslední vůli.
Další možností, jak napsat závěť, je formou veřejné listiny od notáře. Nechat si sepsat závěť u notáře se doporučuje z toho důvodu, že taková listina má pak větší důkazní sílu a nedá se snadno zpochybnit, jelikož ji notář zaeviduje do elektronické Evidence právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky.
Vzor závěti ke stažení
Vzor závěti lze poměrně snadno získat na internetu zadarmo, avšak je potřeba si uvědomit, že se jedná o individuální záležitost, čili žádný univerzálně použitelný dokument neexistuje. Pokud si ale vůbec nevíte rady, jak napsat závěť, vzor vám může posloužit jako inspirace, abyste si udělali alespoň základní představu o tom, jak může poslední vůle vypadat.
Vedlejší doložky závěti
Zůstavitel má právo v závěti uvést také takzvané vedlejší doložky, jejichž cílem je posílit právo zůstavitele rozhodnout o tom, co se s jeho majetkem po jeho smrti stane. Tato možnost je však omezena ochranou dědice, jež slouží k zabránění zřejmého obtěžování dědice ze zjevné zůstavitelovy svévole. Za vedlejší doložky závěti se pak považují:
- podmínky,
- doložení času,
- příkazy.
Závěť s podmínkou představuje situaci, kdy má na dědictví daného dědice vliv nějaká nejistá budoucí událost. V rámci této doložky se rozlišují takzvané podmínky rozvazovací a odkládací. V případě závěti, u které je stanovena rozvazovací podmínka, dědic sice získá po smrti zůstavitele právo dědit, avšak po splnění dané podmínky o toto právo přijde. Rozvazovací podmínkou může být například spáchání trestné činnosti dědicem, narození vnuka či vnučky a tak dále. Co se týče podmínky odkládací, tak ta funguje přesně opačně. Dědic získá právo dědit až v momentě splnění dané podmínky, například dovršením zletilosti, úspěšným ukončením studia na VŠ a tak dále.
Máte sepsanou závěť?
Pokud zůstavitel v závěti stanoví, že daný dědic nabyde pozůstalost pouze na určitou dobu nebo později než v den zůstavitelovy smrti, hovoří se o takzvaném doložení času. Na rozdíl od závěti s podmínkou se v případě doložení času počítá s událostí, která v budoucnu nastat musí. U posledního typu doložky, jimž je příkaz, má zůstavitel právo dědici nařídit, jakým způsobem se zděděným majetkem nebo jeho částí naložit.
Kdy je závěť neplatná
Neplatnost závěti může být buď relativní, nebo absolutní. V případě absolutní neplatnosti dochází ke kompletnímu zamítnutí poslední vůle. To znamená, že takový dokument není vůbec brán v potaz a přihlíží se buď ke starší verzi závěti, nebo přichází na řadu dědění ze zákona. Závěť se stává absolutně neplatnou, pokud zůstavitel nebyl způsobilý k právním úkonům nebo je závěť v rozporu se zákony či dobrými mravy.
Relativní neplatnost závěti nastává v momentě, kdy nebyl brán ohled na nepominutelného dědice, a ten se dané skutečnosti dovolá. Má-li být tedy závěť prohlášena za relativně neplatnou, je potřeba, aby byla napadena. Lhůta pro její napadení je pak stanovena na tři roky od chvíle, kdy bylo nepominutelnému dědici oznámeno, že má na část pozůstalosti nárok.
Zároveň je závěť neplatná také ve chvíli, kdy se po smrti zůstavitele zjistí, že existuje více různých variant závěti a není zcela jasné, která byla sepsána jako poslední. Holografická závěť navíc pozbývá platnosti také za předpokladu, že rukopis obsahu poslední vůle zcela zjevně neodpovídá rukopisu podpisu. Vždy je tedy nezbytně nutné, aby vlastnoručně psaná závěť byla celá sepsána pouze zůstavitelem.
