Rusové šikovně rozdělují Evropu. Rakušané i Italové kvůli plynovodu South Stream klidně obětují Ukrajinu
Krátce před volbami do Evropského parlamentu se v Evropské unii podařilo něco, co nešlo roky – dohodnout jednotnou energetickou strategii vůči Rusku.
Respektive shodnout se na tom, že je naléhavě nutné zbavit se závislosti na ruském plynu, pomoci Ukrajině a zároveň Rusy vytrestat za plíživé expanzivní choutky. Zářná jednota vydržela pouhých pár dní, než křehkou konstrukci s požehnáním rakouské vlády rozstřelila firma OMV, která s Gazpromem podepsala smlouvu o budování plynovodu South Stream.
„Je naší povinností usilovat o energetické záruky a energetickou soběstačnost Rakouska. Jednou z cest, jak těchto cílů dosáhnout, je hledat co největší možnou diverzifikaci zdrojů dodávek plynu. Možnost výběru dodávek tak získá nejen Rakousko, ale koneckonců celá Evropa,“ vysvětloval pro týdeník Euro mluvčí OMV Robert Lechner. Že ona „diverzifikace zdrojů“ spočívá v nahrazení ruského plynu dodávaného přes Ukrajinu a Slovensko ruským plynem, který přiteče přes Bulharsko a Maďarsko, nekomentoval. Bez odpovědi nechal i otázku, zda OMV záměrně ignoruje výzvu eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera, jenž členské státy požádal, aby přerušily s Gazpromem veškerou komunikaci. Gazprom na indexu Převratným vývojem prošly i názory eurokomisaře Oettingera. Ještě před pár měsíci patřil mezi velké stoupence ruského projektu South Stream. Kvůli posledním krokům Ruska na Ukrajině ale usoudil, že Moskva není vhodným partnerem pro diverzifikaci evropských zdrojů plynů, a pochopil, že si Kreml s Gazpromem budou pořád dělat to, co se jim zachce. „V těchto dnech, ve světle událostí na Krymu a dalších kroků Rusů, jsme čím dál tím více proti spolupráci s Gazpromem,“ řekl Oettinger na začátku května deníku Financial Times.
Gazprom má na vybudování plynovodu South Stream enormní zájem. Přes Černé moře, Bulharsko, Srbsko a Maďarsko by tak dostal plyn až do Rakouska. Odbočkou přes Řecko navíc plánují přivést plyn do Itálie.
Rusko by tak zcela obešlo problémovou Ukrajinu a především sevřelo Evropu do plynových kleští, jejichž severní rameno tvoří plynovod Nord Stream. Ten se po dně Baltského moře kromě Ukrajiny vyhýbá i Polsku.
Na dokončení jižního plynového obchvatu by nedoplatila jen Ukrajina, ale i Slovensko. Pokud by Gazprom své plány naplnil, ztratí země pod Tatrami energetický význam a mezinárodní přepravce Eustream přijde o stovky milionů eur ročně. V současnosti totiž proudí téměř veškerá evropská spotřeba přes slovenské trubky. Po otevření South Streamu by Gazprom neměl důvod platit Slovákům za čistý vzduch v plynovodu. A hodně by tratili i dva čeští miliardáři Petr Kellner a Daniel Křetínský, kteří Eustream ovládají. Ti prostřednictvím Energetického a průmyslového holdingu (EPH) od loňského ledna drží 49procentní balík akcií Slovenského plynárenského průmyslu (SPP), jehož součástí je i jediná zisková dcera – Eustream. EPH vlastní Kellnerův PPF Holding, Daniel Křetínský a finanční skupina J&T.
Eustream tvrdí, že mu žádné problémy nehrozí, protože má z ruské strany garantované platby na příštích dvacet let nezávisle na tom, zda bude plyn skutečně dodávat.
Ponechme stranou, že smlouva je už z roku 2008, takže jistotu má Eustream maximálně na dalších 14 let. Ještě důležitější je, že Gazprom pro podobné případy vždy doplňuje do smluv s odběrateli jakousi pojistnou klauzuli. Ta hovoří o tom, že ruský dodavatel může v pravidelném intervalu měnit výši svých plateb, tedy je podstatně snižovat.
Eustreamu ani jeho vlastníkům se o situaci příliš mluvit nechce. „Se všemi otázkami spojenými s energetikou se, prosím, obracejte na kolegu Častvaje z EPH,“ reagoval na dotaz týdeníku Euro mluvčí PPF Holdingu Radek Stavěl. Ani v EPH jsme se ale daleko nedostali.
„Z pozice jednoho z akcionářů ve skupině SPP záležitosti spojené se společností Eustream nekomentujeme. Prosím, obraťte se přímo na tiskové oddělení Eustreamu,“ odpověděl Daniel Častvaj, mluvčí EPH.
A konečně Eustream: „Postoj OMV vnímáme jako přístup standardní komerční společnosti, která ale úplně nepřihlíží k současným geopolitickým souvislostem. Naši ukrajinští partneři na různých evropských fórech, včetně jednání na Slovensku, neustále poukazují na to, že podpora tohoto projektu by mohla být vnímána jako nedůvěra EU vůči tranzitním schopnostem Ukrajiny a její ekonomická likvidace,“ říká mluvčí Eustreamu Vahram Chuguryan.
Malý reverz Z dalších prohlášení Eustreamu vyplývá, že společnost nepovažuje za reálné, aby se bez ní dodávky ruského plynu obešly. Aniž by přihlíželo k dalšímu vývoji, Slovensko chce být důležitou křižovatkou evropské energetické infrastruktury.
Bez ohledu na další osud South Streamu hrají Slováci významnou roli v současných evropských plánech pomoci Ukrajině. Mísenergetika to aby se uvažovalo, jak Kyjev zaplatí dluhy Gazpromu a neohrozí dodávky plynu do Evropy, řeší Brusel otázku, jak Ukrajinu zásobovat plynem. Po pár telefonátech z Berlína a Washingtonu zaštítil slovenský premiér Robert Fico projekt reverzního toku plynu ze západu na východ. Ukrajina by podle něj jednoduše čerpala plyn z rakouských a severních plynovodů, a nahradila tak dodávky od Gazpromu. A navíc by oproti odběru přímo od Rusů ušetřila zhruba třetinu nákladů.
Fico a SPP, v němž drží slovenský stát nadpoloviční většinu akcií, se do projektu vrhli, přestože není vůbec jasné, zda a jak Ukrajinci Slovensku za plyn, kterým chtějí do konce roku pokrýt přibližně třetinu ukrajinské potřeby, na rozdíl od Gazpromu skutečně zaplatí. Podepsali dohodu, v rámci které mají reverzní tok zrealizovat co nejdřív a v příštích letech jeho objem znásobit. Minimálně v jednom ohledu mohou být Slováci spokojeni už nyní – podle dohody totiž budou plyn na Ukrajinu posílat trubkami ve Vojanech, které se už léta nevyužívaly. Ukrajinci se tomuto „malému reverzu“ zprvu bránili, ale nakonec ustoupili.
Podle premiéra Fica dokáže Evropská unie spolu s dodávkami z Maďarska a Polska dodat na Ukrajinu přibližně 16 až 17 miliard metrů krychlových plynu, což je téměř polovina ukrajinské spotřeby. Časem by dodávky z Evropy mohly pokrýt celou ukrajinskou spotřebu.
plYnovÁ KoŠile Jenže o nějaké nezávislosti na ruském plynu nemůže být ani řeč. A to nejen v případě Ukrajiny. Většina plynu, který trubkami poteče, bude pořád ruské provenience, byť dorazí třeba oklikou přes Balt. Nebo z Rakouska. Ostatně Rakousko nyní dostává téměř tři čtvrtiny svého plynu od Rusů a toto číslo ještě vzroste, pokud podle dohody OMV a Gazpromu na svém území postaví padesátikilometrový úsek plynovodu South Stream.
Po klinické smrti Nabucca, respektive celého Jižního plynového koridoru, který měl do Evropy přes Turecko dodávat plyn z Kaspického moře, se ruský South Stream zamlouvá i Bulharům. A tak nějak italsky jasno mají i v Římě. Ministr průmyslu Claudio De Vincenti na posledním summitu G7 obsáhle hovořil o dovozu plynu z USA a plynovodním propojení Itálie s Ázerbájdžánem, aby vzápětí dodal: „Itálie plně podpoří realizaci plynovodu South Stream.“
Evropská komise se k rozhodnutí Rakouska, Bulharska a Itálie nechce vyjádřit přímo. Z diplomatických odpovědí ale čiší rozladění. „Obecně Evropská unie vítá každý projekt, který přispěje k diverzifi kaci zdrojů dodávek plynu. South Stream ale není v souladu s našimi plány. Cílem je totiž rozšířit také počet zemí, které plyn dodávají, nejen přidat nové trasy,“ uvedla pro týdeník Euro Nicole Bockstallerová, mluvčí eurokomisaře Oettingera.
Plány Gazpromu obejít Ukrajinu jsou podle Bockstallerové jenom politickou hrou, jak Evropskou unii rozdělit. A nutno dodat, že se to Rusům daří. Ostatně i slovenský Eustream se připravuje na katastrofi cký scénář – tedy spolupráci s Rakouskem na South Streamu. Pokud by ruská jižní plynová trasa vznikla, snažil by se Eustream všemi silami přeorientovat z přepravy po ose východ–západ na jihoseverní tranzitní trasu. Na alternativě už se pracuje: „Jedním z projektů je slovenskomaďarské propojení, které začne provoz 1. ledna 2015. Posilní pozici Slovenska a bude sloužit také jako přemostění k plánovaným jižním trasám nebo k LNG terminálu v Chorvatsku,“ řekl týdeníku Euro Vahram Chuguryan.
Taková varianta s Ukrajinou pochopitelně vůbec nepočítá. Jestli ji členské země včetně Slovenska skutečně „podrazí“, zmizí z energetické mapy Evropy.
Další alternativní cesta – plynovod Jamal – vede do Německa přes Bělorusko a Polsko.
Nord Stream obchází Ukrajinu i střední Evropu a po dně Baltského moře vede rovnou do Německa.
Nabucco měl aspoň částečně zbavit Evropu plynové závislosti na Rusku. Plynovod se zcela vyhýbal ruskému území a do Evropy měl dodávat ázerbájdžánský a potenciálně i íránský plyn. Po téměř 12 letech „příprav“ je však už téměř jisté, že zůstane jen na papíře.
Klíčovým projektem pro Česko je loni zprovozněná Gazela spojující předávací stanice v Brandově a Waidhausu. Plyn je ovšem nadále ruský – ze severních nalezišť (přes Nord Stream a OPAL).
South Stream, který obejde Ukrajinu přes Černé moře od jihu, bude hotov v roce 2016.
Pokud by Gazprom postavil South Stream, ztratí Slovensko energetický význam a mezinárodní přepravce Eustream přijde o stovky milionů eur ročně.
O autorovi| TOMÁŠ LEMEŠANI, lemesani@mf.cz
