Získávání energie z jaderné fúze je už dlouhou dobu velkým snem mnoha vědců z celého světa. Pokud by se totiž podařilo vyvinout spolehlivé a komerčně využitelné fúzní elektrárny, lidstvo by rázem získalo takřka neomezený zdroj čisté energie. Naneštěstí, zmíněná technologie čelí celé řadě složitých výzkumných a inženýrských překážek, kvůli nimž postupuje vývoj odvětví kupředu jen velmi pomalu.
Zatím největšího pokroku v dané oblasti dosáhli podle Wall Street Journal vědci z USA. Výzkumníkům z kalifornské National Ignition Facility (NIF) se totiž před dvěma lety poprvé podařilo vůbec provést takovou fúzní reakci, která vyprodukovala více energie, než kolik spotřebovalo její zahájení. Od té doby se experiment povedlo několikrát zopakovat, komerční provoz fúzních elektráren je ale stále ještě daleko.
Vedle Spojených států amerických se fúzi stále více věnují také Číňané. Podle JP Allaina, který na Ministerstvu energetiky USA vede Úřad pro jadernou fúzi, asijská velmoc na její výzkum ročně vynakládá kolem 1,5 miliardy dolarů (téměř 35 miliard korun). To je v porovnání s investicemi americké vlády skoro dvojnásobek.
Rychlý rozvoj čínského fúzního programu potvrzují rovněž zkušení odborníci. „Po celá desetiletí se Číňané tímto odvětvím téměř nezabývali. Pak ale trvalo asi jen 10 let, než vybudovali fúzní program a národní laboratoře na světové úrovni. Byla to skutečně takřka rychlost blesku,“ řekl Dennis Whyte, profesor inženýrství na MIT. I na základě tohoto vývoje se mnozí vědci obeznámení s čínskými fúzními zařízeními shodují, že pokud bude v zemi rozvoj odvětví pokračovat současným tempem, Čína překoná americké a evropské výzkumníky už za tři nebo čtyři roky.
Více vědců, intenzivnější tempo
Velké čínské ambice v oblasti fúzních technologií dokazuje i řada významných projektů, jež země aktuálně financuje. Mezi ně patří třeba výstavba obřího kampusu pro fúzní technologii nebo plánované spouštění Národního konsorcia pro fúzi, které bude zahrnovat i velké čínské průmyslové společnosti.
K nim patří třeba čínská energetická korporace ENN, která založila vlastní fúzní divizi už v roce 2018. Od té doby ENN postavila dva zkušební tokamaky, tedy stroje, v nichž může docházet k fúzním reakcím. Jak daleko ve svém výzkumu čínská firma postoupila, sice není veřejně známo, tamní vědci ale údajně pracují ve velkých týmech na tři směny, což je mnohem intenzivnější tempo než v USA nebo v Evropě.
Čínský fúzní program pohání také skutečnost, že země má zhruba 10krát více doktorů v oboru fúzní vědy a inženýrství než USA. I přesto se však zdá, že čínští vědci zatím spíše jen kopírují plán amerických výzkumníků, kteří v roce 2020 zveřejnili návod pro co nejrychlejší postup výzkumu v této oblasti. „Číňané v podstatě budují náš dlouhodobý plán. Jak si asi dokážete představit, je to velmi frustrující,“ doplnil Allain.
Za standardní situace by možná závody mezi vědci nebyly takovým problémem. V soukromých firmách i univerzitách po celém světě ostatně na výzkumu fúze pracuje velké množství lidí, kteří si mnohdy vzájemně pomáhají. Spolupráci evropských a amerických vědců s těmi čínskými ovšem výrazně zkomplikovaly napjaté vztahy mezi Západem a Čínou.
Veřejný a soukromý sektor musí spolupracovat
Američtí vědci na výzkumu fúze samozřejmě i nadále intenzivně pracují, určitým problémem je ale již zmíněné menší množství dostupných financí. Letos má do odvětví zamířit zhruba 790 milionů dolarů (asi 18 miliard korun), což sice představuje čtyřprocentní nárůst oproti předchozímu roku, ve skutečnosti však nestačí ani na překonání inflace.
„Současný pomalý růst finančních prostředků znamená méně vědeckých grantů a také méně grantů pro zřizování pracovních pozic pro výzkumníky,“ podotkla plazmová fyzička z National Ignition Facility Tammy Maová.
Administrativa amerického prezidenta Joa Bidena si tento problém uvědomuje, a proto ve svém nedávném návrhu rozpočtu pro jadernou fúzi požaduje zvýšení prostředků na jednu miliardu dolarů (přes 23 miliard korun). Úředníci se navíc zabývají i vznikem speciálního fúzního konsorcia, v němž by spolupracovali vědci ze státních výzkumných zařízení se soukromými společnostmi. Další návrhy pak zase chtějí výzkum financovat způsobem, jakým NASA podpořila a podporuje komerční vesmírný průmysl.
Obě zmíněné strategie by podle odborníků skutečně mohly dopomoci k tomu, aby vědcům z USA takzvaně neujel vlak. „Americký výzkum má stále mnohé výhody, potřebuje ale lepší koordinaci mezi soukromými společnostmi, univerzitami a vládou. Pokud k tomu nedojde, opravdu si netroufám odhadnout, kdo současný závod o fúzní technologie vyhraje,“ uzavřel Whyte.
