vaše dotazy, naše odpovědiZajímalo by mne, jak je to s takzvanými " závodními" lékaři. Počátkem května všem zaměstnancům zaměstnavatel oznámil, že podle nějakého nařízení vlády má mít každá firma svého " závodního" lékaře, a proto nám sděluje, že od 1. 6. 2003 je naším " závodním" lékařem MUDr. X.
vaše dotazy, naše odpovědi
Zajímalo by mne, jak je to s takzvanými “ závodními“ lékaři. Počátkem května všem zaměstnancům zaměstnavatel oznámil, že podle nějakého nařízení vlády má mít každá firma svého “ závodního“ lékaře, a proto nám sděluje, že od 1. 6. 2003 je naším “ závodním“ lékařem MUDr. X. Y. Tím pádem ho neschopenky od jiných lékařů nezajímají a v případě, že někdo přinese neschopenku od lékaře jiného než “ závodního“, tak ji neuzná a pracovní neschopnost bude kvalifikovat jako neomluvenou absenci. Řekl jsem mu, že již více než deset let navštěvuji MUDr. D. P., jsem s ní spokojen a nehodlám přecházet k člověku, kterého neznám, nic o něm nevím a má ordinaci na druhém konci města. Rovněž jsem mu sdělil, že v demokracii má každý právo na svobodnou volbu svého lékaře. Dne 4. 6. jsem zaměstnavateli přinesl neschopenku od mého, nikoliv “ závodního“ lékaře. Zaměstnavatel ji hodil do koše s tím, že pokud nepřinesu neschopenku od “ závodního“ lékaře, tak mě vyhodí z práce pro porušení pracovní kázně. Má na něco takového právo a existuje vůbec takové stupidní nařízení o „závodních“ lékařích?
čtenář Pavel
Mezi základní povinnosti zaměstnavatelů patří i zajišťování závodní preventivní péče pro zaměstnance. Vyplývá to z § 40 stále platného zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. V § 139 odst. 2 zákoníku práce je pak dále stanoveno, že zaměstnavatelé mají zřizovat, provozovat a udržovat zdravotnická zařízení v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy. Zaměstnavatelé proto v souladu s doporučením ministerstva zdravotnictví mají tyto povinnosti zajišťovat formou smluvního ujednání mezi zaměstnavatelem a zdravotnickým zařízením, které je odborně způsobilé tuto péči vykonávat, nebo s lékařem se soukromou praxí. Zdravotní péči lze zajišťovat i svými vlastními zaměstnanci, pokud je zaměstnavatel sám zdravotnickým zařízením. Pokud je zdravotní péče zajišťována smluvně, rozsah smluvního úvazku by měl vždy odpovídat konkrétnímu stupni náročnosti prací nebo pracovních činností zaměstnanců u zaměstnavatele. Pro tyto účely vydalo ministerstvo zdravotnictví orientační hlediska. Smlouva by měla například obsahovat i způsob informování zaměstnavatele o změně nebo ztrátě zdravotní způsobilosti zaměstnance k výkonu prací sjednaných v pracovní smlouvě, způsob dohledu na pracovištích, v jakém časovém rozpětí budou prováděny preventivní lékařské prohlídky, systém sledování stavu práce neschopných zaměstnanců apod. Zaměstnavatel je odpovědný za bezpečnost a ochranu zdraví při práci u svých zaměstnanců, a proto je povinností každého zaměstnance se na základě jeho pokynu podrobit preventivní lékařské prohlídce, kterou provádí smluvní lékař zaměstnavatele. Zaměstnavatel totiž podle § 133 odst. 1 písm. a) zákoníku práce nesmí připustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem nebo zdravotní způsobilosti. Odborné posouzení zdravotního stavu zaměstnance ve vztahu k výkonu práce a pracovnímu prostředí je oprávněn zpracovat pouze smluvní lékař zaměstnavatele, u něhož se předpokládá znalost tohoto konkrétního pracovního prostředí. Jinými slovy se předpokládá znalost nejen fyzikálních, chemických nebo biologických faktorů tohoto pracoviště, ale rovněž obecné znalosti z oblasti fyziologie a psychologie práce. V tomto případě si samozřejmě nemůže lékaře volit sám zaměstnanec, neboť celkovou odpovědnost za bezpečnost a ochranu zdraví při práci u svých zaměstnanců nese zaměstnavatel. Uvedené principy nelze uplatňovat demagogicky, ale vždy s ohledem na požadovaný konkrétní výkon práce, popřípadě onemocnění zaměstnance, přičemž je třeba vycházet z výše uvedené obecné povinnosti zaměstnavatele stanovené zákonem, totiž nepřipustit, aby zaměstnanec vykonával práce, jejichž výkon by neodpovídal jeho schopnostem nebo zdravotní způsobilosti. Pro úplnost je třeba poznamenat, že systém „pracovního lékařství“ ve vztahu k zaměstnancům vykonávajícím závislou práci u zaměstnavatele je i v zahraničí naprosto samozřejmý.
Z odpovědi ministerstva práce a sociálních věcí
