Minulý týden představil Elon Musk svoji vizi robotických taxíků. Jeho automobilka Tesla by v podobě vozu Cybercab měla začít konkurovat zavedené technologické firmě Waymo, kterou vlastní mateřská společnost Googlu Alphabet.
Dalším důležitým hráčem je v tomto oboru i přepravní platforma Uber. Ta sice autonomními vozidly zatím nedisponuje, i tak jí ale ostatní zmiňované firmy, co se flexibility a nízké ceny týče, zatím konkurovat nemohou.
Obchodní model Uberu je podle výzkumu realizovaného agenturou Bernstein, na nějž odkazuje server Business Insider, velice výhodný a dokáže se snadno přizpůsobit aktuální situaci. Svá vlastní robotická auta společnost už nevyvíjí, zato si v mnoha zemích včetně Spojených států dokázala vytvořit obrovskou základnu řidičů i zákazníků. Trvalo jí to přes 10 let, ale dnes patří k lídrům trhu a daří se jí vytvářet takzvaný síťový efekt (ekonomický efekt, v jehož důsledku sami uživatelé zvyšují hodnotu služby – pozn. red.).
Jinými slovy, Uber stále posiluje, takže konkurovat mu je velice obtížné. Což ostatně dokazuje i růst tržní hodnoty společnosti, která se v minulém týdnu dostala na rekordních 160 milionů dolarů, tedy asi 3,7 miliardy korun.
Uber jako nízkonákladové marketplace
Výhodou zmíněného online tržiště je, že se pojí s nízkými fixními náklady. Uber ve většině zemí nemusí řešit nákup, provoz či servis aut a také nezaměstnává žádné řidiče – z jejich jízd si bere pouze provize. Pokud tedy poptávka klesne, má nižší zisky, ale současně i výdaje.
Jeho kapitálově nenáročný model díky takto nastavené strategii, zdá se, funguje na výbornou – jen ve druhém čtvrtletí letošního roku mu vygeneroval volný peněžní tok (free cash flow) ve výši 1,7 miliardy dolarů (necelých 40 miliard korun). Otázkou každopádně je, zda je konkurenceschopný i do budoucna.
Spekuluje se totiž o tom, že lidské řidiče v příštích letech nahradí robotické taxíky Waymo nebo Tesla. Ostatně, v některých městech už Waymo dokonce cestující přepravuje. Jenže i když zní něco takového přinejmenším obdivuhodně, nikde není na druhou stranu psáno, že autonomní systémy budou skutečně levnější než lidé. Nakonec, výsledky zmíněného výzkumu ukazují pravý opak.
Vysoká cena za technologie
Podle analytiků zatím nejsou robotaxíky pro Uber hrozbou, protože jsou příliš drahé, což výrazně snižuje jejich atraktivitu. „Škálování samostatné autonomní sítě s sebou přináší spoustu výzev. Nejde jen o základní technologie, ale také o nejrůznější regulace, a především vybudování dostatečně velké dodavatelské základny pro provozování vysoce kvalitní sítě,“ napsali pracovníci Bernsteinu ve své nedávno zveřejněné zprávě. Dodali, že navzdory technologickému pokroku mohou Uber či konkurenční Lyft roli agregátora poptávky a strategického partnera hrát i nadále, neboť svoji službu již provozují ve velkém.
Svezli byste se taxíkem, který „nikdo neřídí“?
Z výzkumu dále vyplývá, že pro efektivní nahrazení současných sítí by bylo potřeba až 400 tisíc autonomních vozidel. Každé z nich přitom bude stát zhruba 150 tisíc dolarů (téměř 3,5 milionu korun). To jinými slovy znamená vybudovat flotilu vozů v celkové hodnotě více než 50 miliard (přes 1,15 bilionu korun).
Firmy, které se rozhodnou na trh robotaxíků vstoupit, navíc musejí počítat s častou obměnou svých vozidel. A pak tu jsou i další položky, jako například jejich nabíjení, údržba, monitorování okolí nebo využívání cloudových úložišť. Vůbec nejvíce se ale podle analytiků prodraží takzvaný chod naprázdno, kdy autonomní taxíky jezdí po městě bez zákazníků – právě tato doba může tvořit více než dvě třetiny provozu.
„Model pevné flotily má své nevýhody,“ zdůraznila agentura s tím, že jedním ze způsobů, jak se něčemu takovému vyhnout, je mít stálý přísun uživatelů. Což dokáží zajistit právě Uber a jemu podobné společnosti.
Možnosti budoucí spolupráce
Že je Uber současným lídrem na trhu taxislužeb, nedokazuje jen analýza Bernsteinu. Lze to vyčíst například i z dat o počtu stažení jednotlivých aplikací. Jen v září si Uber stáhlo šest milionů uživatelů, zatímco v případě Tesly to bylo pouze 500 tisíc lidí. A co se Waymo týče, tuto službu začalo během stejného období využívat dokonce jen 200 tisíc majitelů smartphonů.
Výše uvedená čísla podporují takzvanou teorii agregace, tedy jakéhosi shromažďování nabídky a poptávky za účelem zkvalitňování služeb, a tedy i větší výkonnosti. Uber z ní podle analytika Bena Thompsona těží především díky bohatým zkušenostem svého generálního ředitele Dary Khosrowshahiho, jenž se tomuto druhu byznysu věnoval už v době, kdy provozoval online cestovní kancelář Expedia. A jak se zdá, stavět na nich bude moci i nadále.
V Bernsteinu totiž věří, že bez ohledu na vyspělost a kvalitu technologie potřebují provozovatelé robotaxíků distributora. A tím se může stát právě Uber, který už podepsal smlouvu s Waymo i dalším výrobcem autonomních vozidel Cruise. „Platformy pro přepravu cestujících mohou být cennými strategickými partnery pro hráče na poli autonomních vozidel, a to zejména díky výzvám spojeným se škálováním sítě,“ uzavřeli analytici.
