České veřejné vysoké školy už dávno nejsou jen pro české studenty. Loni na
nich studovalo kolem 40 tisíc cizinců a ti, kteří nestudují v češtině a jejich
studium nehradí dotace, platí školné. V roce 2018 si tak vysoké školy jen díky
nim přišly na 1,3 miliardy korun a rok od roku tato částka roste. Kvůli
celosvětové pandemii koronaviru a zavřeným hranicím však nyní hrozí, že o tyto
příjmy do budoucna přijdou. Na konci loňského roku přitom za cizojazyčné
programy na českých vysokých školách platilo osm tisíc cizinců a 334 Čechů. Pro
některé fakulty může jít dokonce o jeden z hlavních příjmů.
Například Masarykova univerzita, která je z pohledu zahraničních studentů
nejvíce kosmopolitní vysokou školou v Česku, má z celkem 31 tisíc studentů sedm
tisíc zahraničních. Pět tisíc pochází ze Slovenska, s nímž má Česko vzájemnou
dohodu o neplacení školného, přes tisícovku studentů je pak v anglických
studijních programech.
„Velká většina zahraničních studentů je na lékařské fakultě, přes devadesát
procent z nich. Na druhém místě je fakulta sociálních studií, tam jsou studenti
z celého světa, nejen ze schengenského prostoru a z Británie, která je teď mimo
Unii. Máme studenty i z asijských zemí, například z Japonska,“ popsal
týdeníku Euro rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
Klíčový příjem
Právě Lékařská fakulta Masarykovy univerzity by patřila při výpadku zahraničních studentů mezi ty nejpostiženější. Cizojazyčné programy jí ročně vydělají asi 205 milionů korun, což jsou asi čtyři procenta reálných příjmů školy.„Lékařské fakulty byly dlouhodobě podfinancovány z veřejných prostředků. Až s vyjednaným vládním programem na podporu lékařských fakult, který začal od roku 2018, došlo k na rovnání nákladů a příjmů. Do té doby bylo školné pro lékařskou fakultu naprosto klíčovým příjmem,“ doplnil Bareš.
To na Univerzitě Karlově se 48 tisíci studenty je podíl těch zahraničních o
něco menší, v jiném než českém jazyce zde studují přes tři tisíce z asi devíti
tisíc cizinců. Školné z cizojazyčných programů jí však jen za minulý rok
vyneslo 749 milionů, což bylo 38,2 procenta z celkových tržeb a 6,2 procenta z
celkových výnosů univerzity. Například na Fakultě sociálních věd Univerzity
Karlovy tvoří příjmy ze studia v cizích jazycích osm procent celkových příjmů a
z příjmů fakulty, což jsou kromě školného například poplatky za přijímací
řízení nebo za nadstandardní dobu studia, dokonce 63 procent.
Děkanka této fakulty Alice Němcová Tejkalová tak už na zasedání Akademického
senátu začátkem dubna varovala, že tyto příjmy mohou poklesnout „až na
třetinu“. Důvodem má být právě to, že zahraniční studenti nenastoupí do studia.
„Potřebujeme, aby se otevřely hranice a aby byla vydávána víza, bez toho se
nepohneme dál,“ uvedla Němcová Tejkalová. V opačném případě bude muset fakulta
zvolit úsporná opatření. „Znamenalo by to škrty v rozpočtu, a to s důsledkem až
do dalších let,“ řekl týdeníku Euro mluvčí fakulty Jakub Říman.
Dvojí kvalita studia
Aby školy zabránily odlivu zahraničních studentů, připravují se v dalším
semestru i na kombinaci prezenční a distanční výuky. „Univerzita Karlova
nepracuje se scénářem, kdy by v příštím semestru nedošlo k zahájení výuky v
cizojazyčných studijních programech. Připravuje se však na možnost, že zahájení
studia a část zimního semestru může probíhat formou distanční,“ uvedl mluvčí
Univerzity Karlovy Václav Hájek. Podle jeho slov vzniká metodika a škola
investuje do infrastruktury.
Měl by stát pomoci univerzitám s výpadkem příjmů?
Za distanční výuku zatím školy účtují stejné částky jako při prezenčním
způsobu studia, řada z nich si však stěžuje na její limity. „Vzhledem k tomu,
že studuju matematiku, tak to nebylo to, co bych potřebovala. Máme online přednášky
jen z jednoho předmětu a někteří vyučující poskytují záznamy. Dá se to
zvládnout, ale člověk nad tím musí sedět dlouho a sám to pochopit,“ popsala
hlavní úskalí Dušana, studentka finanční a pojistné matematiky na brněnské
Masarykově univerzitě.
A zatímco rektor Masarykovy univerzity Bareš podle svých slov o problémech,
kdy by studenti nechtěli školné platit, neví, na Univerzitě Karlově už studenti
začali o slevách ze školného s vedením diskutovat. Škola jim slevu zatím
neposkytla, ale uvažuje o tom v následujícím semestru. „Aktuálně snížení
školného brání legislativa, pro další akademické roky možnost fakulta i
univerzita zvažují,“ uvedl za Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy Říman.
Slevy by podle něj mohly platit například pro nové studenty, kteří v prvním
ročníku nenastoupí prezenčně, ale jen online.
Čas na přehodnocení byznys modelu zahraničních vysokých škol?
S problémy se potýkají také zahraniční vysoké školy. Podle deníku Financial
Times mohou mít zavřené hranice dopad na univerzitní systémy v USA, Velké
Británii nebo Austrálii, pro které jsou zahraniční studenti klíčoví. Například
organizace Universities UK odhaduje pokles příjmů britských škol v
nadcházejícím akademickém roce o sedm miliard liber, tedy o třetinu školného od
zahraničních studentů.
Organizace Universities Australia, která zastupuje 39 australských
univerzit, očekává ztráty až 4,6 miliardy dolarů, což je asi 14 procent příjmů.
Podle Catriony Jacksonové, ředitelky australské organizace, bude v příštích
měsících na australských vysokých školách ohroženo 21 tisíc pracovních míst.
Problémem je také pravděpodobný pokles počtu studentů vyjíždějících z Číny. Těch bylo nyní ve světě asi milion a jejich počet dosud rostl. Podle Financial Times také mnoho světových univerzit čelí požadavkům na snížení výše školného v důsledku přesunutí výuky do distanční formy. Ekonomická krize v jednotlivých zemích může být pro vysoké školy problematická také z toho důvodu, že studenti mohou mít problém školné zaplatit, i kdyby v zahraničí studovat chtěli.
