Pandemie onemocnění covidu-19 narušila jinak příznivé vyhlídky ropných magnátů, roční produkce dle plánu měla v letošním roce poprvé v historii překročit hranici sta milionů barelů ropy na den. Avšak realita je zcela opačná, číslo spotřeby kleslo téměř o 10 milionů a v současných dnech se odhaduje, že by se za celý rok mohla pohybovat kolem 91 milionů barelů ropy na den. Během krizových dní klesla poptávka po ropě zhruba o třetinu oproti minulému roku.
Už v dobách před pandemií probíhaly diskuze, kdy může nastat ropný vrchol spotřeby. Někteří odborníci odhadovali rok 2040, jiní zase 2030 a ti nejodvážnější už rok 2025. Důvodů je hned několik – globální tlak na snižování emisí, s tím spojený rozvoj elektroaut nebo i zvyšující se podíl sdílených vozidel a účinnost jejich motorů. Letošní rok však všem odhadům udělal tlustou čáru přes rozpočet.
S karanténními opatřeními, které se nevyhnuly skoro žádné zemi na světě, vyvstaly další problémy pro ropný průmysl. Miliony zaměstnanců byli nuceni pracovat ze svých domovů a zdá se, že některé firmy si tento způsob výkonu zaměstnání osvojí i v době pokoronavirové. Stejně tak například vysoké školy fungovaly vyloženě v online prostředí a některé to plánují přenést i do normálního všedního provozu. To automaticky může znamenat snížení poptávky po pohonných hmotách, neb bude docházet k menšímu přesunu lidí kvůli práci a vzdělání.
Stejně tak probíhaly i konference a pracovní schůzky. To může být zase problém pro letecký průmysl, díky kterému v posledních letech rostla poptávka po ropě. Odborníci se v současné době dohadují, kdy by mohlo dojít k plnému zotavení turistického průmyslu a tím i toho leteckého. Nejodvážnější odhady se upínají už k roku 2022, avšak ty odhady, které berou v poraz potenciální druhou vlnu koronaviru, jsou mnohem více skeptické.
Na nastalou krizi reagovali společně i někteří ropní producenti sdruženi v organizaci OPEC, která společně i se svými partnery mimo organizaci jako je Rusko, v průběhu dubna zbrzdily produkci ropy až do konce července. Podle zdrojů zevnitř sdružení ropných států jsou si všichni klíčoví hráči vědomi možnosti, že se poptávka již nikdy nevyšvihne na hodnoty před krizí.
„V budoucnosti čeká členy OPECu těžká práce a to kvůli nižší poptávce a také zvyšující se produkci nečlenských států,“ řekl webu Aljazeera Hasan Qabazard, který sedm let vedl výzkumné oddělení v OPECu. „Poptávka se buď nevrátí na předkrizovou úroveň, anebo to zabere nějaký čas. Hlavní obavou je, že poptávka po ropě bude na vrcholu v následujících pár letech a to kvůli rychle rozvíjejícím se technologiím zejména v oblasti baterií do aut,“ myslí si Qabazard.
Už před koronavirovým problémem se odhady, na jaké hodnoty
stoupne do roku 2030 spotřeba ropy, snižovaly právě kvůli změnám ve společnosti
a technologiím. Ještě v roce 2007 konzultantská společnost
McKinsey odhadovala, že v roce 2030 bude spotřeba na 118 milionech
barelů ropy denně, ovšem v minulém roce už odhad klesl o celých deset
milionů na 108,3 milionů barelů denně.
Odborníci se tak shodují, že osud ropného průmyslu závisí na tom, jak rychle se život vrátí do normálních kolejí. Pokud by se to povedlo rychle a lidé by se navrátili ke svému předkrizovému chování, tak by se poptávka mohla dostat na úroveň z loňského roku zhruba v letech 2022 až 2023. Pokud by však uvolňování restrikcí vlády nařizovaly pouze pomalu, či by dorazila druhá vlna nákazy, tak by se podle některých odhadů poptávka po ropě nemusela už nikdy dostat na předešlou úroveň.
