Odchod Británie bude mít krátkodobé ekonomické dopady, ale dlouhodobě se nic dramatického nestane
Velká Británie odchází a Evropu to bude bolet. Ta bolest je ale více než zasloužená, a kdyby nepřišla nyní, tak přijde za rok, dva či pět let. Násilná politická integrace Evropy proti vůli velké části občanů evropských zemí nemůže skončit jinak. Všechna velká a nadnárodní impéria v historii bez jediné výjimky vznikala a byla udržována jen a pouze ohněm a mečem. A násilí do současné Evropy, doufejme, nepatří.
Autoři Lisabonské a vlastně již předtím Maastrichtské smlouvy se zákulisními dohodami a obcházením vůle voličů pokusili o jakousi novodobou Moorovu Utopii s ničím nepodloženou vírou ve zrod nového Evropana. A dopadli tak, jak dopadnout museli. Poškodili desítky let budované přátelské vztahy mezi národy, viz aktuální vztahy Řeků či Italů a Němců. Oživili vypjatý nacionalismus a posílili krajně levicová i fašizující politická uskupení napříč Evropou a vyvolali silné odstředivé tendence, jejichž výsledkem je brexit. Okamžik, kdy lidé pocítí, že náklady současného modelu evropské integrace převýší výnosy, a to nejenom v čistě ekonomickém smyslu slova, prostě musel přijít.
Odchod Británie bude mít jistě nějaké krátkodobé ekonomické dopady, zejména kvůli prudkým pohybům finančních trhů. Střednědobě a dlouhodobě se však nic dramatického nestane, jako se nestalo před 24 lety v případě rozpadu Československa. Británie i rozhodující evropské státy mají silný a velmi hmatatelný ekonomický zájem udržet ekonomické, ale i politické vztahy na současné úrovni. Ten zájem je silnější než uražená ješitnost Junckerů a Schulzů. Nové dohody tedy budou na stole velmi brzy a budou fungovat.
Teď je na politických elitách rozhodujících evropských zemí, zda konečně pochopí a akceptují, že jakékoli evropské společenství může fungovat pouze tehdy, pokud jeho členské země mohou suverénně rozhodovat, koho nechají žít na svém území, jaké dávky a komu budou vyplácet a jaké budou mít daně. Nikdo jim nebude přikazovat, jaké mají stavět elektrárny a jaké žárovky a vysavače u nich smějí obchody prodávat. A především pokud bude skutečně fungovat volný trh, který je tím, co dělá z národů přátele a stojí za desetiletími míru na kontinentu. Pak by možná i ti Britové přišli znovu s prosíkem.
O autorovi| Pavel Páral, paralp@mf.cz
