Spory o výhodnost nákupu zbraní přes agenturu NATO se vyostřují. Tuzemští zbrojaři tvrdí, že jsou znevýhodňováni
Mezi českými zbrojaři a armádou zuří už nějaký čas tvrdý spor. Ministerstvo totiž omezilo tendry, kterých se mohli zúčastnit čeští výrobci, a potřebný sortiment nakupuje od NATO Support Agency (NSPA). Střet zašel tak daleko, že se Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu (AOBP) obrátila na protikorupční policii, jestli úředníci ze sekce vyzbrojování ministerstva neporušují zákon. „Je jednoznačné, že nelze přezkoumat postupy při výběru vítězného uchazeče. Ani výši nabídkových cen, kterých by se mohlo dosáhnout v rámci řádně vypsaného tendru,“ stojí v dokumentu AOBP.
Obrana přes NSPA nakupuje delší čas, akvizice ale výrazně zhutněly po nástupu ministra Alexandra Vondry. Přes agenturu se nakoupilo 40 druhů munice, kulomety Minimi, bojový naváděcí systém C4ISTAR, přístroje nočního vidění, minomety, speciální vybavení pro pyrotechnické jednotky, náhradní díly pro kolová vozidla a jejich výstroje, vybavení na modernizaci a systém taktických rádiových komunikací a další. České firmy získaly zanedbatelnou část kontraktů. „Za uvedené
zakázky bylo doposud uhrazeno zhruba 3,3 miliardy korun,“ konstatuje mluvčí ministerstva obrany Jiří Caletka. Aktuálně ministerstvo oznámilo, že chce přes NSPA pro vzdušné síly nakoupit rakety, pumy a klamné cíle za 82 milionů a pro pozemní síly řízené střely Spike, munici pro minomety a ruční zbraně v hodnotě 1,321 miliardy korun.
Kdy? A bez penále Nakupování od NSPA má specifika výrazně se lišící od klasických tendrů. Ministerstvo musí platit předem sto procent ceny poptávaného zboží. Agentura ale vůbec negarantuje, kdy požadovaný sortiment dodá. Zaplacené kulomety Minimi tak měly být ve skladech už v roce 2012, ale dorazily až v půlce letošního ledna. Důvodem prodlení s kulomety byly potíže s licenčním řízením na dodávky laserových zaměřovačů, které se vyrábějí v USA, bez nichž nemohly být zbraně dodány.
Caletka výhodnost nákupu přes NSPA zdůvodňuje tím, že například pořízení jedné soupravy kulometu Minimi 7,62 mm by přišlo cestou domácího dodavatele na 284 600 korun, cestou agentury NSPA pouze na 216 720 korun. Skluz ale vznikl i při dodávkách munice.
„Pokud je mi známo, ani jedna zakázka zprostředkovávaná přes NSPA neproběhla v požadovaném termínu,“ tvrdí šéf Asociace obranného průmyslu Jiří Hynek. Potíž vzniká také v tom, že při standardní soutěži je dodavatel smluvně vázán pokutou 0,5 procenta z hodnoty zakázky za každý den zpoždění. Něco takového ale po NSPA vyžadovat nelze. Pokuty se od ní tedy kupec nedočká.
Armáda přesto na tuto formu nákupu pěje samou chválu. A na NSPA se údajně obrací jen v případech, kdy to považuje za nezbytné. Důvodem prý jsou neúspěšná tuzemská výběrová řízení. Podle Jiřího Caletky systém nijak neztěžuje zapojení českých firem do soutěží, které organizuje NSPA. V desetitisícové databázi NSPA je dnes evidováno 195 českých společností.
Přístup českých firem k NSPA je ale pasivní a jejich ochota účastnit se tendrů rapidně poklesla. „Kvůli tomu, že nevěří objektivitě agentury, a kvůli tomu, že jsou už v některých soutěžích diskvalifikováni předem nastavenými technologickými parametry,“ brání se šéf asociace zbrojařských firem Hynek.
Podpora ekonomiky Bezpečnostní analytik a zaměstnanec ministerstva z Vondrovy éry František Šulc přesto hodnotí nákupy přes agenturu NATO pozitivně. „Nemám s tím žádný problém, například česká firma Sellier & Bellot přes NSPA prodává náboje. Klasickým výběrovým řízením bych se ale nevyhýbal. Například letadla bych přes agenturu nepořizoval,“ míní Šulc.
V zahraničí je běžné, že se zakázky zadávají domácím výrobcům napřímo v rámci podpory vlastní ekonomiky. Z nedávné nizozemské studie pro Evropskou obrannou agenturu plyne, že například Francie zadává 97 procent všech zakázek přímo vlastnímu průmyslu, Německo 92 procent, Itálie 89 procent a podobně. Hynek se domnívá, že české firmy dodávají pouze 20 procent objemu celkových zakázek. Protože obrana ve svých statistikách vydává za české dodávky i nákupy zahraničních technologií prostřednictvím českých zástupců.
V zahraničí je běžné, že se zakázky zadávají domácím výrobcům napřímo v rámci podpory vlastní ekonomiky.
O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz
