Dilema, zda se uvázat k novému typu spoření, si bude muset rozhodnout každý sám
Internet i ostatní média začínají zahlcovat informace o penzijní reformě. Zároveň startuje kampaň finančních společností. Ať už se chystají lidem nabízet nově vznikající penzijní fondy či alternativní produkty vhodné k dlouhodobému spoření a zajištění na stáří. S první vlnou změn, které mění parametry státních důchodů, je již národ jakžtakž seznámen. Jejich reálné dopady zakrátko poznají i současní důchodci, jimž koaliční poslanci zásadním způsobem okleštili valorizaci penzí. O horké novince celé reformy – tedy o tzv. druhém pilíři – se zatím především diskutuje. Odborníci se sice snaží dávat tipy, komu se vstup do nových fondů vyplatí a kdo by se měl spolehnout na jinou variantu zajištění na stáří, ovšem dilematem si bude muset každý výdělečně činný občan projít sám. Málokdo má přitom jasno v tom, co všechno nadcházející změny přinášejí a jak má zájemce o spoření postupovat.
Do důchodu čím dál později
Jediné, co všichni zatím asi beze zbytku pochopili, je varování, že v budoucnu nelze příliš spoléhat na stát, že se beze zbytku postará o seniory, aby si mohli svůj podzim života důstojně užít.
Prodlužující se průměrný věk dožití v kombinaci s nízkou porodností, kdy na příjem pro jednoho seniora přispívá stále méně pracujících, nedává v podstatě jinou možnost než změnit parametry pro výplatu státních důchodů. Loni se například deficit důchodového účtu, do nějž všichni pracovně aktivní povinně přispívají odvody z mezd a jiných výdělků, propadl k bezmála 40 miliardám korun. Podstatných změn tedy doznává i státní penze, v novém slangu první pilíř. Za prvé se rychleji prodlužuje věk odchodu do důchodu, který bude postupně navázán na očekávanou průměrnou délku dožití. Třeba lidé narození v roce 1977 se na odpočinek dostanou až v 67 letech. Věk se sjednotí pro ženy i muže bez ohledu na to, kolik kdo porodil dětí. Mění se i pravidla výpočtu penze a zpřísňují se podmínky pro předčasné důchody, které budou razantněji kráceny. Rovněž valorizace bude fungovat na jiných principech. V následujících třech letech bude navíc ještě více stlačená na jednu třetinu inflace plus jednu třetinu růstu reálných mezd.
Pět procent z mezd
Největší novinkou reformy je vznik tzv. druhého pilíře. V jeho rámci mají vzniknout nové penzijní fondy, které začnou fungovat počátkem příštího roku. Vstoupit do nich budou moci lidé do konce kalendářního roku, v němž oslaví 35. narozeniny. V prvním půlroce startu reformy, tedy do konce června 2013, se výjimečně budou moci připojit i starší ročníky.> Rozhodnutí, zda se zúčastnit, je dobrovolné, ovšem nikdo ho už nebude moci vzít zpět. Půjde tedy o závazek na dlouhé desítky let, po zbytek výdělečné činnosti až do okamžiku přiznání nároku na starobní důchod z průběžného pilíře. Z celkové sazby sociálního pojistného ve výši 28 procent z hrubých výdělků budou zaměstnancům vyváděny tři procentní body na individuální účet u vybrané penzijní společnosti. Avšak za podmínky, že k nim přidají další dvě procenta ze svých hrubých mezd. Příspěvky za ně bude automaticky odvádět zaměstnavatel. Na stejném principu budou fungovat i odvody osob samostatně výdělečně činných, které se zaváží ke vstupu do fondů druhého pilíře. Všichni účastníci budou povinni do nich přispívat jen v době, kdy budou zároveň odvádět sociální pojištění do prvního pilíře. Tedy během nezaměstnanosti, mateřské dovolené či pobytu v zahraničí nebudou platit pojistné ani do těchto penzijních fondů.
Investiční autopilot
Klient penzijní společnosti si bude moci vybrat ze čtyř typů rizikových strategií. Volit bude mezi fondem dynamickým, vyváženým, konzervativním a státních dluhopisů. Lišit se budou mírou investičního limitu a strukturou spravovaného portfolia. Do akcií budou moci například investovat pouze vyvážené a dynamické fondy.
Klient bude moci kdykoli v průběhu spoření přecházet mezi jednotlivými profily, stejně tak se může rozhodnout pro konkurenční společnost. Druhý pilíř bude povinně nabízet také tzv. investičního autopilota, to znamená, že ke konci spořicí fáze budou peněžní prostředky automaticky převedeny z rizikovějšího portfolia do konzervativnějšího. Naspořené peníze budou v této fázi také předmětem dědického řízení. Nechá-li po sobě zemřelý děti mladší osmnácti let, bude jim částka vyplácena po dobu pěti let formou sirotčího důchodu. Není tím přitom nijak dotčen nárok na sirotčí rentu z prvního pilíře. Starším dědicům, kteří rovněž spoří ve fondech druhého pilíře, budou tyto peníze převedeny na jejich účet u penzijní společnosti. Ostatním bude částka vyplacena jednorázově v hotovosti.
Tři typy rent
Od okamžiku, kdy bude klientům důchodových fondů přiznán starobní důchod, budou moci profitovat i z peněz naspořených ve druhém pilíři. Výplata v hotovosti není povolena, v úvahu připadá pouze převod částky do životní pojišťovny a výběr ze tří typů rent: doživotní důchod, doživotní důchod s tříletou pozůstalostní penzí nebo rentu na dvacet let.
Doživotní důchod končí smrtí účastníka. U důchodu s pozůstalostní penzí si klient dopředu vybere, komu bude vyplácena. Již z principu je zřejmé, že v druhé variantě bude měsíční výplata nižší.
Pevně ohraničená renta bude vyplácena pouze po dobu dvaceti let bez ohledu na to, zda se klient dožije vyššího věku. Zemře-li ale naopak dříve, připadne nevyčerpaná suma dědicům.
Je třeba upozornit, že spořením v důchodových fondech se krátí výše starobní penze z prvního pilíře. Bude nižší v průměru o zhruba patnáct procent, ovšem tento výpadek by měl výnos z důchodového fondu převyšovat.
Pozůstalostních a invalidních důchodů se ale krácení týkat nebude. Budou tedy vypočítány všem stejně, ať už do druhého pilíře vstoupili či nikoli.
Nové důchodové fondy budou fungovat bez státních příspěvků, daňových úlev, příspěvků zaměstnavatele, jednorázových vkladů a garance nezáporného zhodnocení.
Výhodnější předdůchody
Fondy druhého pilíře budou nabízet nově vzniklé penzijní společnosti, které získají licenci ministerstva financí. Stejné společnosti budou spravovat i dosavadní penzijní připojištění, jež se také podrobí změnám. V třetím pilíři se bude měnit výše státní podpory i pravidla pro investování, majetek účastníků bude oddělen od majetku akcionářů (více viz Velký třesk v připojištění, str. 18). Do dosud existujících fondů bude možné vstupovat jen do konce listopadu, nové budou nabírat klienty až od příštího roku. Jeden člověk se bude moci účastnit druhého i třetího pilíře zároveň nebo jen kteréhokoli z nich. V rámci penzijního připojištění si ale bude muset vybrat mezi starým a novým typem fondu. V systému penzijního připojištění vznikne také institut předdůchodu. Původně měl být určen jen pro těžce fyzicky pracující, ale nakonec by na něj měly mít nárok všechny profese, jak vyplývá z posledních dohod tripartity. Lidé by do něj mohli odcházet již o pět let dříve, než jim vypočítaly penzijní tabulky, a zároveň za výhodnějších podmínek, než je tomu u předčasných důchodů, jež jsou trvale kráceny. Předdůchody budou vypláceny z úspor právě v penzijním připojištění nebo chcete-li po novu v doplňkovém penzijním spoření. Podmínkou je, že měsíční výplata dosáhne alespoň třiceti procent průměrné měsíční mzdy. Na předdůchody budou lidem přispívat zaměstnavatelé. Výše jejich příspěvků bude záležitostí kolektivních smluv nebo vnitřních předpisů. Měla by být ale diferencovaná, aby více dostali lidé namáhavých nebo rizikových profesí. Doba strávená v předdůchodu se nemá započítávat do rozhodného období pro výpočet starobní penze, nedotkne se tudíž její výše. Během předdůchodu nebudeme platit sociální pojištění. Zdravotní pojištění by měl za jeho příjemce platit stát.
Limitované provize
Aby bylo spoření co nejlevnější a správci fondů neutratili valnou část příspěvků na svou režii, zákon oběma typům fondů omezil maximální výši poplatků za správu a odměn ze zisku. Nejlevněji bude přitom spravován fond státních dluhopisů. Limitována bude i výše provizí za zprostředkování důchodového a doplňkového penzijního spoření na maximálně 3,5 procenta průměrné mzdy.
Stejně tak bude regulována i kvalifikace finančních poradců, bez jejichž pomoci se většina nerozhodných zájemců o spoření ve druhém pilíři neobejde. Ale až od roku 2014, kdy budou muset prokázat odbornou způsobilost a úspěšně absolvovat zvláštní odbornou zkoušku. Ještě v příštím roce, kdy penzijní společnosti nábor klientů masově rozjedou, stát ale zavírá oči a na znalostech zprostředkovatelů kupodivu záležet nebude. Lidé tedy budou muset být maximálně obezřetní při výběru svého poradce.
Obecně se experti shodují, že vstup do druhého pilíře bude výhodnější pro lidi s vyššími příjmy. Ti, kteří berou mzdu na průměrné úrovni a nižší, by měli volit jinou formu zajištění na stáří. Konečnou částku ale ovlivní i výše předpokládaného zhodnocení, schopnost správců kvalitně vybrané peníze investovat a celková délka spoření. Pochopitelně za předpokladu, že zvolená penzijní společnost nezkrachuje. Na rozdíl od vkladů v bankách důchodové spoření nebude pojištěno státem. Střadatelé se tedy mohou spolehnout jen na regulátora trhu, jímž je Česká národní banka.
Jednoznačná negativa
Za jednoznačné negativum reformy někteří odborníci pokládají povinnost v důchodových fondech setrvat až do penze, když už jste jednou do nich vstoupili. Proto upřednostňují před druhým pilířem jinou formu zajištění na stáří, například investování do otevřených podílových fondů, nákup nemovitostí, zlata či jiných komodit. Anebo výchovu několika odpovědných potomků, kteří se svým rodičům postarají o důstojné stáří. Koneckonců nikde nemáme jistotu, že nezkrachuje stát a že nám vůbec nějakou penzi bude vyplácet, byť jsme po celou kariéru poctivě odváděli sociální pojistné. Velkou neznámou je také, jak s nově nastavenými pravidly penzijního systému naloží příští vládní garnitura. Téměř nikdo už nepředpokládá, že by se pravice i v dalším volebním období udržela u moci a předpokládaný vítěz hlasování – sociální demokracie – se netají odporem k dlouhodobému investování do fondů. Podobně jako na Slovensku či v Maďarsku se tedy kdykoli v budoucnu může stát, že nová politická reprezentace nastavené podmínky změní.
Časová osa změn ve druhém a třetím pilíři **28. 12. 2011:**
Vydání zákonů upravujících druhý a třetí pilíř ve Sbírce zákonů.
**28. 2. 2012:**
Konec možnosti převodů mezi penzijními fondy – po tomto datu již do konce roku 2012 není možné převádět prostředky mezi fondy třetího pilíře. Stále je však možné uzavírat nové smlouvy.
**30. 11. 2012:**
Konec možnosti uzavřít smlouvu o penzijním připojištění „za starých podmínek“, poslední možnost vstoupit do penzijního fondu a stát se tak v roce 2013 účastníkem transformovaného fondu.
**1. 1. 2013:**
Penzijní společnosti mohou začít nabízet účastnické fondy (nové fondy třetího pilíře) a důchodové fondy (fondy druhého pilíře). Zprostředkovávat je mohou investiční zprostředkovatelé, jejich vázaní zástupci a vázaní zástupci penzijních společností.
**30. 6. 2013:**
Poslední možnost vstoupit do druhého pilíře pro lidi starší 35 let. Ostatní mohou vstoupit do důchodových fondů druhého pilíře do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhnou věku 35 let.
**1. 1. 2014:**
Vzniká nově povinnost prokázání odborné způsobilosti pro prodejce fondů druhého a třetího pilíře, kterými mohou být investiční zprostředkovatelé, jejich vázaní zástupci a vázaní zástupci penzijních společností.
Penzijní systémy ve světě **Itálie**
- na důchody odvádějí 33 % z hrubé mzdy do systému Notional Funding
- systém je průběžně financován, ale Italové si platí na své individuální účty
- zhodnocování se odvíjí od míry růstu základu pro vyplácení příspěvku
- penze dosahují osmdesáti procent průměrného výdělku
- odvody na penze tvoří 14 % HDP
**Austrálie**
- v roce 1992 byl vytvořen povinný zaměstnavateli provozovaný plně fondový systém
- zaměstnavatelé do něj odvádějí 9 % z hrubé mzdy zaměstnanců
- stát vyplácí navíc důchodcům s příjmem pod určitou hranici rovnou dávku
- vedle toho fungují ještě dobrovolné individuální i zaměstnanecké fondy, kde si lidé spoří na stáří
- podle OECD australské penzijní fondy v roce 2008 ztratily více než čtvrtinu své hodnoty
**Velká Británie**
- základem je státní průběžný systém, který zajišťuje důchod ve výši pětiny mzdy pojištěnce
- dobrovolné pojištění funguje na zaměstnanecké nebo individuální bázi a zaměstnavatel do něj přispívá
- součet státní a soukromé penze dosahuje 65 % mzdy před odchodem do důchodu
**Německo**
- razantně navyšuje věk pro odchod do důchodu na 67 let
- stát podporuje spoření obyvatel do fondů pro zaměstnance a pro osoby samostatně výdělečně činné
- příspěvky do fondů jsou do roční výše 2100 eur osvobozeny od daně
- až 60 % důchodců má ale státní penzi nižší než 1000 eur, náhradový poměr penze u nízkopříjmových skupin dosahuje pouze 43 %, což je nejméně ze zemí OECD
**Švédsko**
- do státního průběžného pilíře jde 16 procent platu
- další 2,5 procenta platu si zaměstnanci povinně spoří na penzi
- třetím pilířem jsou dobrovolné penzijní plány, které vznikají dohodou mezi odbory a zaměstnavateli
- příspěvková sazba se mění dle profese od 3 % u dělníků až po 20 % u manažerů
- průměrný důchod pak dosahuje 80 % mzdy
**Švýcarsko**
- státní penzi ve výši 20 % průměrné mzdy zajišťuje standardní průběžný systém
- zaměstnanec i zaměstnavatel platí 4,2 % z hrubého příjmu
- zaměstnanci povinně spoří u zaměstnavatelských fondů, kde se sazba pohybuje v rozmezí 7–18 % z mezd
