Glosa Podle Ústavního soudu nesmí ministr vyhláškou určit délku pobytu v lázních na pojišťovnu ani určit podmínky opakování lázní. Je to prý politické rozhodnutí o mezích práva na bezplatnou zdravotní péči, které listina základních práv vyhrazuje zákonu. Naproti tomu omezit, pro jaké diagnózy zdravotní pojišťovny lázně platí, vyhláškou lze.
Proto soud celou vyhlášku s odkladem do konce roku zrušil.
Právnímu laikovi po poctivém přečtení rozhodnutí Ústavního soudu zůstává neodbytný dojem, že slovíčkaření a formalismus zvítězily nad rozumem a citem.
Za patnáct let platnosti předchozí vyhlášky nikoho nenapadlo, že by bylo omezení lázní na 28 dní protiústavní.
Až po zkrácení základní délky pobytu o týden novou vyhlášku napadli senátoři, protože měli jiný politický názor. K prosazení své politiky, nikoli z péče o čistotu našeho právního řádu využili Ústavní soud.
Aby paradoxů nebylo málo, Ústavní soud ruší vyhlášku ve chvíli, kdy ministr zdravotnictví s podporou premiéra ohlásil, že délku pobytu v lázních na pojišťovnu opět prodlouží. To, kvůli čemu stížnost vznikla, tedy zmizí i bez zásahu soudců.
Kvůli zbytečnému rozhodnutí soudu budou poslanci buď zpřesňovat zákonné zmocnění pro vydání vyhlášky, nebo vydají indikační seznam přílohou zákona.
Ani rozhodnutí soudu, které psal předseda soudu Pavel Rychetský, nezpochybňuje, že zájem, který ministr vyhláškou sledoval, je legitimní.
Příležitost nechat politické rozhodnutí na politicích přesto soud promarnil a to je škoda.
O autorovi| Adéla Čabanová, cabanova@mf.cz
