Tento týden bude Poslanecká sněmovna ve třetím čtení projednávat novelu zákona o místních poplatcích, která má v reakci na prudký rozvoj ubytování v soukromí výrazně zvednout sazby. Vláda navrhuje zvýšení poplatku z dnešních 15 na 21 korun za noc na příští rok a až na 50 korun od roku 2021 s tím, že konkrétní částku by si určily samy obce. Rozpočtový výbor sněmovny ale trvá na posunutí maximální výše až na 100 korun za noc, a poslanec za KDU-ČSL a starosta Prahy 7 Jan Čižinský dokonce navrhuje zvýšení až na 150 korun.
Nově stanovená sazba v sobě sloučí rekreační poplatek a odvod z ubytovací kapacity pod novým názvem „poplatek z pobytu“, který už nebude podléhat nezbytné kolaudaci prostor jako „zařízení určená k přechodnému ubytování za úplatu“. Reálně tak ubytovatelé dnes musí podle zákona platit jen rekreační poplatek ve výši 15 korun.
Zvýšení až na 150 korun ale rázně odmítá Asociace hotelů a restaurací ČR, která prosazuje vládní verzi novely. „Tento návrh by vedl právě ke skokovému navýšení poplatku, který se vzávěru v plné výši přenáší na zákazníky, tedy domácí a zahraniční turisty, a tím poměrně zásadně prodraží pobyty hostů v dané destinaci,“ uvádí asociace ve svém stanovisku. Hlavnímu městu by poplatky jen od Airbnb podle vládního návrhu mohly přinést až 160 milionů korun ročně.
Jen jeden klik
Někteří poslanci navíc chtějí, aby poplatky vybíralo samo Airbnb a další platformy.
Podle předkladatelů pozměňovacího návrhu Patrika Nachera (ANO) a Jakuba Michálka (Piráti) by poplatky mohl odvádět zprostředkovatel pobytu, tedy digitální platforma, ne provozovatel ubytovací nemovitosti. Podmínkou by bylo, že by se obce s platformou dohodly, nebo by o tom rozhodlo na návrh konkrétní obce ministerstvo financí. To je ale problematické.
„Všechny daně musejí být stanoveny jen zákonem. Nemůže o nich rozhodovat ministerstvo na základě vyhlášky,“upozorňuje Radim Boháč z pražské právnické fakulty, který se zdaňováním digitální ekonomiky zabývá. Návrh Nachera a Michálka nedoporučil přijmout ani sněmovní rozpočtový výbor, ani samotné ministerstvo financí.
Předkladatelé však tvrdí, že by změna přinesla menší administrativu pro ubytovatele.
„Pro Airbnb je to jen jeden klik. Je to výhodnější pro stát i pro pronajímatele,“ uvádí Nacher.
Údaje? Neposkytneme
Nezávisle na tomto pozměňovacím návrhu se hlavní město pokouší domluvit přímo s Airbnb na výběru místních poplatků.
Podobně jako v jiných městech v západní Evropě je Airbnb ochotno poplatky vybírat samo a přeposílat je Praze i bez výslovného ustanovení v zákoně.
Airbnb ale na druhé straně odmítá Praze i Finanční správě poskytnout osobní údaje o hostitelích.
„To je podmínka, na kterou jsme nikdy a nikde nepřistoupili,“ říká Lucie Barcziová, která se stará o hostitelskou komunitu v Česku. Praha se ale obává, že bez osobních dat o hostitelích nebude mít kontrolu nad tím, jestli všichni místní poplatek zaplatili. Proto spoléhá na zakotvení povinného výběru poplatků samotnými platformami přímo v novele zákona o místních poplatcích.
Podle nejnovějších dat společnosti Blahobyty.cz, která v hlavním městě pronajímá přes Airbnb více než 100 bytů, eviduje tato digitální platforma v Praze téměř 12 700 nabídek ubytování, z toho zhruba polovinu aktivních (pronajímaných déle než 60 dní v roce) a další polovinu příležitostných (pronajímaných méně než 60 dní v roce). Většinou se jedná o celé domy nebo byty, samostatné pokoje tvoří zhruba pětinu celkového počtu. Data z posledních let ale ukazují, že postupně klesá počet nových nabídek, naopak rapidně roste počet lidí, kteří s pronajímáním přes Airbnb končí, mezi roky 2016 a 2018 až pětinásobně. 0
O autorovi| Jan Novotný, novotnyj@mf.cz
