Doporučený postup odstraňování následků v zaplavených domech a průmyslových objektech Projekt sanace - odvhlčení a vysoušení zaplavených objektů, může připravit pouze specializovaný a zkušený odborník, který posoudí zejména stav vlhkého zdiva.
Doporučený postup odstraňování následků v zaplavených domech a průmyslových objektech
Projekt sanace - odvhlčení a vysoušení zaplavených objektů, může připravit pouze specializovaný a zkušený odborník, který posoudí zejména stav vlhkého zdiva.
Některá opatření, cílená ke zmenšení negativních účinků vysokého zavlhčení, je přesto možné provést svépomocí. Odvlhčovací opatření, která jsou v možnostech běžných uživatelů a majitelů domů, nesmí bránit eventuálním budoucím radikálním sanačním metodám. 1. Vzhledem k tomu, že vlivem vysoké vlhkosti jsou často porušeny i základové poměry a vlastní základy, je třeba nechat odborně zhodnotit stav z hlediska statiky. 2. Dalším možným krokem je vyhodnocení stávajícího stavu v amatérských podmínkách. Pozornost je třeba věnovat výšce zavlhčení a zejména kolísání vlhkosti vzhledem k venkovním podmínkám. Prší-li stále vydatně a nekolísá-li výška zavlhčení, znamená to, že zdivo dále neabsorbuje vodu. 3. Zjistěte informace o složení zdiva a podlah. Podmínky, které jsou vytvořeny zdivem kamenným, jsou podstatně jiné, než u materiálů keramických, event. materiálů nepálených (např. tzv. vepřovice). Rovněž betonové a keramické podlahy (i v případě podkladních vrstev pro PVC, koberce, korek, atd.) vytvářejí zcela jiné podmínky pro difúzi vodní páry než podlahy dřevěné. 4. Zjištěné informace zaneste do níže uvedené tabulky pomůže vám učinit první vyhodnocení stavu zdiva a vyloučit některé stavební zásahy. Uvádí pouze možnosti, které dále nepoškodí objekt. 5. Hlavním jejím cílem je varovat před těmi zásahy do objektů, které by mohly mít negativní vliv na jejich statiku a mohly by omezit pozdější odvlhčovací práce.
Příklad: Domek v našem příkladu, který byl zaplaven vodou, je postaven ze smíšeného zdiva (kámen a cihly), v přízemí má betonové podlahy a základy jsou betonové. Úroveň podlah přízemí je pod úrovní okolního terénu a vlhkostní mapy jsou vně i uvnitř ve výšce přesahující 0,9 m. Tato situace tedy umožňuje: - otlučení omítek a aplikaci nových sanačních - odkop terénu k úrovni základů a provedení drenáže s možností kombinace se vzduchovou dutinou - návrh některé z odvlhčovacích metod zdiva Podle uvedených údajů jsou tučně vytištěna písmena (je možné také šrafovat odpovídající sloupce) v rozhodovací tabulce.
Práce s tabulkou
V každém sloupci je vyšrafovaná část vztahující se k informacím příkladu. (Pro další konkrétní příklad je třeba tabulku vyšrafovat individuálně podle situace, která platí ve vašem případě. Vždy vyšrafujte celý sloupec). Abyste mohli volit opatření uvedená v levé části tabulky, musí vám vyjít v celém řádku u tohoto opatření samé A. Je třeba zdůraznit, že je-li u jedné informace v řádku vyloučena možnost předepsaného opatření, není toto použitelné v celé budově (v místnosti). Například, neznáme-li zdivo objektu (může být cihelné, ale také i z tvárnic neznámé kvality), je otlučení omítek vyloučeno, i když ostatní informace je umožňují (tj. v celém zbytku řádku tabulky). V jednom oddílu (svislé sloupce) hodnotíme vždy pouze jednu informaci. Pokud neplatí charakteristika (např. materiálu zdí) pro celý objekt, hodnotíme jednotlivé místnosti, případně se řídíme nejnepříznivějším údajem.
Odhad není možný
Prakticky žádné sanační opatření není možné u zdiva z nepálených materiálů bez jeho fyzikálního vyhodnocení. Naopak u všech druhů poruch (s touto výjimkou) lze použít sanační omítky. Ty urychlí vydýchávání vlhkosti a zpevní povrch zdiva. Nejsou však v mnohých případech jediným řešením. Tabulka také neřeší druhy odvlhčovacích metod, protože jejich návrh předpokládá hlubší průzkumy. V dané situaci není přípustné propagovat to které odvlhčovací opatření bez znalosti konkrétních poruch. 6. Dále je třeba zamezit nebezpečí výskytu mikroorganismů, plísní a hub. Zdrojem výživy plísní je např. dřevo, tapety, lepidla, barvy, laky i pouhé organické znečištění stěn a omítek. Vlhkost dřeva v záplavách, kdy docházelo k přímému kontaktu s vodou, je trvale vyšší než 20 % a lze tedy hovořit o třetí až čtvrté třídě ohrožení (podle norem hlavního hygienika ČR). Odborné organizace navrhují použití příslušných chemických látek a stavebních opatření. Tento druh ochrany nemůže provádět uživatel a majitel domu (bytu) bez odborné konzultace.
Objekty bez vodorovné nebo i svislé izolace či s izolací nefunkční
(Voda, která se dostala do suterénu nebo přízemí, způsobuje celkové zvýšení vlhkosti.) Zdi byly vlhké i před záplavami Poruchy jsou větší, voda ustupuje velmi pomalu a zastaví se na hranici o 20-30 % vyšší oproti původnímu zavlhčení. Zdivo je třeba radikálně odvlhčit (po konzultaci s odborníkem), nutnou kombinací k radikálním opatřením je použití sanačních omítek. Bez urychleného řešení povedou teploty kolem nuly či mrazy k dalším závadám, zejména statickým. Zdi nebyly vlhké před záplavami Vlhkost a hranice vlhkostních map bude klesat rychlostí závislou na větrání místnosti, mírném vytápění prostor a stavebních úpravách napomáhajících k rychlejšímu vydýchávání vlhkosti ze zdiva.
Postup prací
Základním krokem je odhalení zdiva odbouráním zvlhčených omítek. Tato úprava je nejúčinnější z obou stran, avšak většinou dostačující je i pouze ze strany interiéru. Takto připravené plochy (s přesahem 0,5-0,8 m nad hranici vlhkostních map) je třeba omítnout zvláštní (sanační) omítkovou maltou, která umožní rychlé vydýchávání vlhkosti. Minimální doba mezi otlučením staré omítky (vyškrabáním spár zdiva) a omítnutím je závislá od množství vlhkosti a od zdicího materiálu - průměrně 15 až 30 dnů. Při použití vhodných omítkovin lze tuto technologickou přestávku zkrátit. Omítka by měla být SANAČNÍ. Sanační omítky mají zvláštní vlastnosti dané normami a jsou pro tyto případy určeny. Na stavebním trhu je jich celá řada v různých kvalitách a v různých cenových úrovních. Pro běžné potřeby a orientaci stačí informace, vyhovuje-li ten určitý typ vlastnostem, které jsou pro sanační omítky předepsány. Použití jiných omítek (např. perlitových) je možné, avšak podstatně méně účinnější.
Objekty s účinnými plošnými izolacemi
(Voda, která vnikla do suterénů nebo přízemí, zůstává nad izolacemi, případně je tlakem poškozuje.) Vážným problémem jsou ty objekty, u nichž před záplavami existovala plošná vodorovná a svislá hydroizolace. Voda, která vnikla do objektů, totiž zůstává nad izolacemi nebo je tlakem porušuje. V tomto případě je bezpředmětná otázka, zda existovaly i před záplavami poruchy na zdech. Vlhkost prakticky neustupuje, protože funkční plošné izolace paradoxně brání úniku vody do podzákladí. Pokud nedojde k ústupu vlhkosti v hydroizolační vaně a nejde o tlakové izolace pod hladinou podzemní vody, lze dočasně porušit stávající izolace, abychom umožnili vodě a vlhkosti unikat do podzákladí. U podsklepených budov s funkční tlakovou izolací pod úrovní hladiny pozemní vody dochází často při záplavě k vyboulení podlah, protrhání vodorovných izolací a rychlému vnikání vlhkosti do svislých konstrukcí. Svislá plošná izolace brání pronikání a úniku vlhkosti do terénu. U nepodsklepených budov je výše popsaný efekt obdobný s tím, že výška viditelného zavlhčení je podstatně větší. V obou případech mohou vést tyto poruchy k závadám stavebním. Opravy v těchto případech jsou vesměs radikální a budou znamenat relativně větší náklady: 1. Základem řešení je nutnost nahradit porušené plošné izolace novými. Nové, dodatečné izolace, mohou radikálně utěsnit zdivo, zajistit jeho vysušování nepřímo, preventivně zabránit vnikání vlhkosti a zdivo vysušit. 2. Dále je nutné učinit radikální opatření, které zabrání dalšímu vnikání vody do zdiva - buďto mechanické podřezávání, či metody infuzních clon (tj. soustavy vrtů naplněných utěsňovacím nebo hydrofobním prostředkem). V obou případech bude zabráněno dalšímu pronikání vody z podzákladí a při vhodné kombinaci i eventuálnímu vniknutí vody nahromaděné pod izolací do zdiva. V žádném případě však nedojde k urychlenému vysušení. To může být zajištěno pomocí dalších opatření, např. použitím vysušovačů, mobilních vysušovacích jednotek, zejména však vhodným způsobem provozu. Samotné vytápění, event. temperování není v žádném případě řešením bez účinného odvětrávání příp. klimatizace. Tyto naznačené metody jsou jistým zásahem do konstrukcí a je třeba je zhodnotit i po stránce statické! 3. Na stavebním trhu je celá řada firem, které provádějí sanace „na klíč“ a jsou ochotny poskytnout přiměřené záruky za účinnost prací. Obecně však není možné připustit jejich zásahy bez odborného návrhu. Z výše popsaných skutečností vyplývá, že ne ve všech případech, jsou tyto metody vhodné. Může být riskantní, nepožadovat tyto záruky: za profesionální návrh, za bezchybné provedení, za materiály použité při sanaci.
(Výňatek z publikace geotechnika Jindřicha Valíčka a kol. - Odstraňování následků záplav)
