Menu Zavřít

Zdravé a výkonné banky

14. 3. 2008
Autor: Euro.cz

České ústavy patří ve východní Evropě mezi špičku, za Západem však zaostávají

Držet náklady na uzdě. O to se snaží každý ekonomický subjekt. Nejinak jsou na tom české banky a zdá se, že se jim to daří. Alespoň podle studie poradenské společnosti Arthur D. Little, která porovnává efektivitu využití nákladů osmadvaceti největších bank v šesti státech střední a východní Evropy. Výkonnost měřili autoři studie poměrem nákladů a příjmů. Suverénně nejlépe se umístila bulharská United Bulgarian Bank, těsně před Bulbank z téže země a třetí Komerční bankou. Ve srovnání se zbytkem Evropy už to ale taková sláva není.

Podprůměrní Slováci

Bulharské vítězství si autoři studie vysvětlují jednoznačně. „Tamní banky jsou více konsolidované a jsou lépe schopné rozložit náklady. Navíc mají lepší rozmístění poboček,“ jmenuje hlavní důvody šéf finančních služeb české pobočky společnosti Artur D. Little Dean Brabec. Navíc Bulharsko prý těží z toho, že jde o velký trh.
Podprůměrných výsledků dosáhly Slovensko, Polsko, Rumunsko a Maďarsko. Východní sousedy stáhl dolů především fakt, že na tak malém trhu se stále vyskytuje velké množství bank. Negativní roli ovšem v případě Slovenska, ale i Rumunska sehrálo také řídké rozmístění bankovních poboček. Třeba na Slovensku připadá na jednu pobočku více než pět tisíc obyvatel.Ve všech ostatních zemích východní Evropy to je méně než čtyři tisíce. Polsko je dokonce pod třemi tisíci, tvrdí studie. Jenže v případě této země se na špatném umístění podepsalo něco jiného. „Polsko je velmi konzervativní trh, který za sebou nemá plnou transformaci bankovního sektoru,“ tvrdí Brabec.

Bezkonkurenční Island

Nejnovější průzkum efektivity využití nákladů bank ve východní Evropě navazuje na stejnou studii, kterou společnost provedla v patnácti zemích celé Evropy. Ihned se tak nabídlo srovnání, jak si Východ ve srovnání se Západem v případě bankovní efektivity vede. „Východoevropské banky se svojí nákladovostí přibližují k posledním v západní Evropě,“ konstatoval Brabec.
Přestože východní Evropa Západ dohání, statistiky nejsou nijak lichotivé. V číslech to znamená, že například Německo má poměr mezi náklady a příjmy 73,5 procenta a Česká republika jen o půl procenta víc. Jenže Německo se řadí na poslední místa v Evropě. Obecně totiž platí, že čím nižší číslo, tím nižší náklady jsou třeba k vynaložení daných příjmů, a tím je banka efektivnější. Jednoznačné vítězství patří Islandu, jehož koeficient je 41,5 procenta, tedy suverénně nejméně. Pro srovnání, jeho nákladovost je poloviční než nejhoršího Maďarska. Jinými slovy, aby banka na Islandu vydělala stokorunu, musí utratit 41,5 koruny. Maďarská banka musí na stejný příjem vynaložit dvojnásobek – 82,3 koruny. Hned za Islandem se umístilo Španělsko spolu s Velkou Británií následované severskou trojicí Švédsko, Norsko, Finsko.

Pomůže internet?

Ze studie vyplývá, že jedním z hlavních faktorů zvyšujících efektivitu je rozšíření internetu, který umožňuje poskytování služeb on-line velké skupině klientů. Materiál upozorňuje, že právě internet by mohl zvýšit efektivitu českých, ale i dalších východoevropských bank. Ačkoli by se totiž zdálo, že například Češi na internetové bankovnictví slyší, stále mají co dohánět. A na vině jsou především banky.
„V zahraničí je přístup bank k internetu mnohem inovativnější než třeba u nás,“ míní Brabec. Podle něj by mohl tuzemský trh v tomto směru rozpohybovat nováček mezi českými bankami - internetový projekt mBank. A za pravdu mu dává i to, že některé domy začaly nabízet podobné produkty.
Zbytek Evropy je na rozdíl od východních bank daleko více vepředu i kvůli velkým investicím do informačních technologií. Neustále chrlí na trh novinky a nekompromisně eliminuje náklady na činnosti, které bance nepřinášejí žádné hodnoty, píše se v materiálech společnosti Artur D. Little.
Východoevropské banky by se podle autorů měly snažit výkonnost neustále zvyšovat. „Při pokračující integraci evropského trhu bude nezbytné, aby dále dělaly vše pro to, aby byly ještě více konkurenceschopné,“ poznamenal Brabec. Nutno zdůraznit, že efektivita je přitom jedním z nejdůležitějších ekonomických ukazatelů, který naznačuje finanční zdraví každé firmy. Tuzemské banky si ale na finanční zdraví zřejmě stěžovat nebudou. Už kvůli tučným ziskům, kterými letos opět „potěšily“ své klienty.

WT100

Tabulka 1
Deset nejlepších východoevropských bank United Bulgarian Bank (Bulharsko)
Bulbank (Bulharsko)
Komerční banka (ČR)
DSK Bank (Bulharsko)
OTP Bank (Maďarsko)
HVB Bank (nyní UniCredit Bank, ČR)
Česká spořitelna (ČR)
ČSOB (ČR)
Banca Romana pentru Dezvoltare (Rumunsko)
Bank Pekao (Polsko)
Pramen: Arthur D. Little

Tabulka 2
Kdo je nejefektivnější? (poměr nákladů a výnosů, v procentech)
Bulharsko 60,7
ČR 74,0
Slovensko 76,8
Polsko 77,5,
Rumunsko 78,9
Maďarsko 82,3
Pramen: Arthur D. Little

  • Našli jste v článku chybu?