Menu Zavřít

Zdravotnická xenofobie

24. 3. 2014
Autor: Euro.cz

Cizinci žijící v Česku mají problém s přístupem ke zdravotní péči. Podle lékařské komory by do veřejného pojištění přinesli peníze navíc

Nemocní novorozenci, se kterými nechtějí mít zdravotní pojišťovny nic společného. Dluhy v nemocnicích.

Vážně nemocní, kterým komerční pojišťovny vzkazují, že se na jejich nemoc pojištění nevztahuje. Další dluhy v nemocnicích. Ženy, které v těhotenství ztratí zaměstnání a pak si musejí za porod platit samy. To nejsou obrázky z třetího světa, ale česká skutečnost.

K tomu vedou dnešní pravidla, podle kterých nemá významná část cizinců žijících v Česku nárok na veřejné zdravotní pojištění a povinné komerční pojištění je nechrání dostatečně. Pravidla, která dlouhé roky všichni kritizují a která zároveň nikdo není ochoten změnit.

Když na jednom ze svých prvních zasedání zdravotní výbor Poslanecké sněmovny v novém složení přerušil projednávání novely zákona o cizincích, svitla cizincům a všem, kteří se jim snaží život v Česku zjednodušit, jiskra naděje. Zadoufali, že si poslanci dávají načas proto, aby se odhodlali s problémem pohnout. Žhnout ale vydržela jen krátce.

Poslanci z výboru nakonec na začátku března pouze vyzvali vládu, aby do konce roku 2014 předložila návrh, jak odstranit alespoň nejpalčivější problémy ve zdravotním pojištění cizinců. Že by se na tom něco změnilo při projednávání na plénu, není pravděpodobné. Někteří cizinci dlouhodobě žijící v Česku tedy budou mít potíže zaplatit doktora minimálně další rok.

Velké zklamání „Ten problém tu je a je potřeba ho řešit. Je to ale velmi složité. Chybějí detailní analýzy,“ vysvětluje poslankyně Soňa Marková (KSČM), která měla ve výboru návrh na starost. Už jen výzvu vládě považuje vzhledem k rozdílným názorům poslanců za úspěch.

Ne tak lidé z praxe. „Jsem zklamaný. Jen se prodlužuje tento neudržitelný stav, který vyhovuje pouze komerčním pojišťovnám a různým zprostředkovatelům,“ říká Pavel Čižinský, právník z Multikulturního centra v Praze. Mrzí ho i to, že poslanci v usnesení zdravotního výboru mluví jen o řešení „nejpalčivějších“ problémů, a ne celku.

V zásadě se nabízejí dvě možnosti, co s tím. Cizinci s dlouhodobým pobytem v Česku by mohli získat nárok na účast přímo ve veřejném zdravotním pojištění nebo by se mohla samostatným zákonem zpřísnit pravidla pro komerční pojišťovny, které cizincům povinné zdravotní pojištění prodávají. „Mohly by se udělat výjimky z nepojistitelnosti, aby se pojistka například vztahovala na děti,“ nastínil exministr zdravotnictví Leoš Heger (TOP 09).

Jenže tato možnost, ke které se zřejmě zdravotní výbor přiklání, nepřináší podle nevládních organizací, jež cizincům pomáhají, skutečné řešení. Snad by komerční pojistky pro cizince kryly více zdravotních potíží, i když ani to není v praxi jisté. I nyní se někdy cizinci domáhají peněz od komerčních pojišťoven až soudně. Zcela jistě by ovšem pojistky skokově zdražily a nikdy nebudou poskytovat takovou jistotu jako veřejné zdravotní pojištění. „Komerční pojišťovny se nikdy nebudou chovat solidárně, ze své podstaty musejí mít přísně tržní přístup,“ uvádí Čižinský.

Postoj poslanců zdravotního výboru není jednotný a je možné, že kromě vládního řešení bude vznikat i poslanecký návrh. Nápady, které předložili poslanci v minulém volebním období, přitom sklidily kritiku od vlády i nevládních organizací pro svou nevyváženost ve prospěch komerčních pojišťoven.

Jak se k problému postaví vláda, nelze s jistotou předpovědět. Kompetenčně si dlouhodobě problém přehazují ministerstva zdravotnictví, financí a vnitra, aniž by kterékoli z nich projevovalo vážný zájem na hledání řešení. V roce 2012 si vláda uložila, že v rámci novely zákona o cizincích změní i úpravu povinného komerčního zdravotního pojištění, ale nestalo se tak.

Ministerstvo zdravotnictví v zájmu „stability, efektivity a funkčnosti veřejného zdravotního pojištění“ jednoznačně preferuje úpravu povinného soukromého pojištění před zahrnutím všech cizinců s dlouhodobým pobytem do veřejného systému. „Odbor dohledu nad zdravotním pojištěním odmítá tvrzení, že možné problematické body, na které je v návaznosti na komerční zdravotní pojištění poukazováno, lez řešit prostým zahrnutím co nejširšího okruhu osob do systému veřejného zdravotního pojištění,“ uvedli úředníci ministerstva zdravotnictví.

Nemoc? Nechte se zaměstnat Současný systém kromě jiných nedostatků motivuje ke zneužívání zdravotního pojištění. Co udělá rozumný cizinec pojištěný u komerční pojišťovny, když sleduje nějaké zhoršení svého zdraví? První příznaky zanedbá a začne se ohlížet, jak by se mohl nechat zaměstnat, aby získal nárok na veřejné zdravotní pojištění.

Takové možnosti tu jsou a dá se předpokládat, že ani ty nebudou pro našeho hypotetického nemocného cizince zadarmo. Za tímto účelem vznikají fiktivní firmy, které naoko zaměstnávají cizince, přitom za ně ale pojištění neplatí. „Naše poznatky se týkají desítek takových firem, většinou jde o družstva či společnosti s ručením omezeným. Částky, o které tím VZP přichází, se pohybují odhadem v řádu milionů korun,“ potvrzuje Oldřich Tichý, mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Přesto se nadále zdravotní pojišťovny otevření veřejného pojištění cizincům obávají a prosazují samostatný zákon o komerčním zdravotním pojištění cizinců. „VZP ve shodě se Svazem zdravotních pojišťoven opakovaně upozorňovala na vážná finanční rizika plynoucí z převodu dalších skupin do veřejného zdravotního pojištění,“ potvrzuje Tichý.

Tyto obavy stojí na předpokladu, že by do Česka mohli jezdit cizinci cíleně za péčí hrazenou ze zdravotního pojištění. Přitom naopak existují analýzy, podle kterých by se čeští cizinci veřejným zdravotním pojišťovnám museli vyplatit, protože se vesměs jedná o mladé pracující lidi.

Zisky pojišťovnám, náklady státu Finanční aspekt je vedle toho lidskoprávního hlavním důvodem, proč se do boje za práva cizinců na rovný přístup ke zdravotní péči zapojila Česká lékařská komora. Její představitelé vidí v případném zahrnutí cizinců do veřejného zdravotního pojištění možnost, jak do zdravotnictví dostat peníze navíc.

„Současný systém je takové perpetuum mobile. Dítě umřít nenecháte a stát mu udělí nějaký pobytový status a tu péči zaplatí, když ji odmítne proplatit soukromá pojišťovna. Takže zisky plynou soukromým pojišťovnám, náklady hradí stát. Je to krásný příklad komercionalizace zisku a socializace ztrát,“ řekl před časem prezident lékařské komory Milan Kubek.

Je těžké si představit, že by stát tak dlouho nechával v potížích se zajištěním zdravotní péče jinou skupinu lidí žijících v České republice. Na veřejné zdravotní pojištění mají nárok cizinci s trvalým pobytem a ti, kteří jsou zaměstnanci. Povinnost pojistit se u komerční pojišťovny se tedy týká odhadem 50 až 100 tisíc lidí. Živnostníků, OSVČ, studentů, dětí a dalších rodinných příslušníků.

Některým z nich už nyní slibuje rovný přístup ke zdravotní péči mezinárodní právo.

Od loňského prosince začala platit evropská směrnice, podle které by měl mít jistotu rovného zacházení každý cizinec, který u nás byl zaměstnán alespoň půl roku. Dosud přitom platí, že kdo je zaměstnán, je zdravotně pojištěn, kdo o zaměstnání přijde, je odkázán na komerční pojistku. Tlak směrnic ovšem zatím politici úspěšně ignorují a ani na tuto skupinu v projednávané novele nepomysleli.

Například v Německu musí mít cizinec ze zemí mimo EU povinně zdravotní pojištění určitého rozsahu, pojistit se může u veřejné i soukromé zdravotní pojišťovny. Tedy u stejného ústavu, který zajišťuje běžné zdravotní pojištění. Stejný rozsah pojištění nabízí německým občanům i cizincům. Tarif, který cizinec platí, se ovšem odvíjí mimo jiné od důvodu pobytu a jeho délky.

150 000 000 Kč šlo v roce 2012 na zdravotní péči z komerčního povinného zdravotního pojištění. Nemocnice evidovaly na konci roku 2012 dluhy po splatnosti od 1607 cizinců ze zemí mimo EU, kteří celkem dlužili 23 milionů Kč. Zdroj: ÚZIS

bitcoin_skoleni

Finanční aspekt je vedle toho lidskoprávního hlavním důvodem, proč se do boje za práva cizinců na rovný přístup ke zdravotní péči zapojila Česká lékařská komora.

O autorovi| Adéla Čabanová, cabanova@mf.cz

  • Našli jste v článku chybu?