Parametry českého zdravotnictví se v mezinárodním měřítku zlepšují. V nejčerstvějším průzkumu Euro Health Consumer Index jsme například postoupili o dvě příčky na patnácté místo hned za Německo. Přesto se panelisté, kteří minulý týden přednášeli na setkání Euro Regional, jež týdeník Euro uspořádal za přispění společnosti GE Money Bank v Hradci Králové, shodli na potřebě reformy. „Cílem je vytvořit dlouhodobě udržitelný a vyvážený systém, který zajistí každému spravedlivou ochranu zdraví a přístup k péči,“ vysvětlil své záměry ministr zdravotnictví Leoš Heger.
Jak zdůraznil senátor Jan Žaloudík (ČSSD), možná bychom měli přestat označovat celý systém pojmem zdravotnictví. Ten by měl být nadále vyhrazen pouze souboru aktivit, jež uchovávají zdraví. „Léčení nemocí by se mělo nazývat nemocnictvím, které můžeme již nyní rozčlenit na péči nezbytnou, péči zbytnou a péči zbytečnou. A pak by asi bylo namístě zavést i pojem úraznictví – tedy léčbu úrazů,“ pobavil přítomné senátor.
Daň z cigaret Kalousek nevydá
Hlavním problémem je, kde vzít další peníze, jichž se ve zdravotnictví nedostává. Nejsou totiž ani ve státní kase. Ministerstvo financí letos opět zamítlo požadavek zvýšit zdravotní odvody za státní pojištěnce, a to ani ve světle již druhé vlny zvyšování sazeb DPH. Náklady systému rostou také v dalších ohledech – do zdravotnictví vstupují nové a dražší technologie a terapie a zároveň se prodlužuje průměrná délka dožití. Senioři přitom spotřebovávají významný díl zdravotních služeb.
Zatímco příznivci levicových ideologií dávají přednost zvýšení sazby zdravotnických odvodů, pravicovější jedinci tuto variantu odmítají, protože jejím důsledkem je zdražení ceny práce. „Kompromisním a zároveň legitimním řešením by bylo odvádět do pojišťoven alespoň část výnosů ze spotřební daně na alkohol a tabákové výrobky,“ navrhl moderátor setkání, hlavní analytik týdeníku Euro Miroslav Zámečník. Přestože s ním ostatní řečníci souhlasili, jen těžko si lze představit, že správce eráru Miroslav Kalousek dobrovolně vydá byť zlomek tohoto balíku.
„Od počátku byl systém záměrně vytvořen trochu deficitně, protože stát se na nákladech podílí nejmenší mírou. Nyní ale poprvé řekl, že další peníze nedá. Musí se proto hledat efektivita, a to bez kolize nejde,“ upozornil ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra ČR (ZPMV) Jaromír Gajdáček. Systém má i své rezervy. Je třeba například vyřadit péči zbytečnou a alespoň zčásti i zbytnou, jak o tom hovořil senátor Žaloudík. K tomu by měla napomoci elektronifikace českého zdravotnictví. Příkladem může být Karta života, již svým klientům nabízí ZPMV. Ředitel Gajdáček přítomným představil pilotní projekt na zefektivnění léčby chronicky nemocných, například astmatiků či diabetiků.
Jiným a nikoli nepodstatným zdrojem příjmů je růst spoluúčasti občanů. S tím už ostatně resort zdravotnictví začal. Hospitalizační poplatek se od dubna zvýšil na 100 korun, zároveň byla z úhrad vyřazena některá podpůrná a doplňková léčiva. Byly také zavedeny přímé platby za nadstandardní služby a jejich prozatím úzký okruh se má do budoucna rozšiřovat. Další možností je zavést dvousložkové pojistné, kdy část by jako dosud lidé odváděli z mezd a zbytek by platili své pojišťovně přímo na ruku. „Nominální pojistka ale částečně potlačuje solidaritu a nalézt vzorec, aby mohla být stanovena progresivně, je obtížné,“ vysvětluje ministr Heger.
Role úřadu čistě regulatorní
Ještě předtím je ovšem nutné posílit roli zdravotních pojišťoven. Ty by měly opustit dosavadní funkci průtokového ohřívače peněz a stát se garantem zdravotnické péče. Připravovaný zákon chce posílit jejich odpovědnost za optimalizaci systému, zároveň bude formulovat závazky pojišťoven vůči pojištěncům, které formou bonusů mají motivovat k odpovědnému přístupu k vlastnímu zdraví. Stejně jako musí být pregnantně vymezena práva pacientů, je nutné stanovit jejich povinnosti.
Rovněž poskytovatelům péče, tedy nemocnicím či jednotlivým ambulancím, musí být nastaveny podmínky, které je na jednu stranu budou nutit k efektivitě a na druhou k tomu, aby naplňovaly potřeby pacientů. Proto chce ministerstvo i nadále posilovat platby za diagnózu DRG, aby se postupně odstranila různá výše plateb za stejné nemocniční výkony. Peníze zároveň při tomto způsobu honorování nemocnic jdou za pacientem. Toto opatření s povděkem kvitoval Martin Scháněl, šéf Zdravotnického holdingu Královéhradeckého kraje, protože jím řízené nemocnice okresního typu na dosavadní způsob úhrad doplácely.
„Poskytovatelům je také nutné zajistit obranu vůči silnějším zdravotním pojišťovnám a ochranu jejich investic prostřednictvím rámcových smluv a podmínek pro výběrová řízení,“ doplnil Heger. Jeho úřad nyní připravuje regulaci vstupu nových a drahých technologií. Ministerstvo se chce zároveň zříci role správce zásadní sítě nemocnic. „Stát je špatný hospodář. Role úřadu musí být čistě regulatorní, jeho úkolem je nastavovat pravidla hry,“ zdůrazňuje ministr.
