Ministerstvo zdravotnictví počítá na příští rok pro systém veřejného zdravotního pojištění s asi 300 miliardami korun, což je o 14 miliard víc než letos. „Pokud máme navýšit úhrady, je třeba se bavit o tom, co za to dostanou čeští pacienti a kam se zdravotnictví posune,“ řekl ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). V úvahu podle něj přichází například rozšíření ordinační doby ambulancí.
„Pokud máme navýšit úhrady, je třeba se bavit o tom, co za to dostanou čeští pacienti a kam se zdravotnictví posune,“ řekl ministr. V úvahu podle něj přichází například rozšíření ordinační doby ambulancí, zavedení objednávkového systému, snížení čekacích lhůt nebo vyšší počet pacientů chodících pravidelně na preventivní prohlídky.
Podle Radovana Kouřila, ředitele Oborové zdravotní pojišťovny, která letos dohodovacímu řízení předsedá, bude důraz kladen i na péči o chronicky nemocné pacienty, například s cukrovkou nebo vysokým tlakem. Pojišťovny by měly podpořit programy péče o ně tak, aby je lékař nejen léčil, ale uvedl je i do stavu, kdy by se nezhoršovali a potřebovali minimum léků.
Do dohodovacího řízení, které dnes začalo, vstupují jednotlivé segmenty zdravotní péče, zastupované často jejich oborovými sdruženími, s požadavky na navýšení úhrad péče a bodových hodnot jednotlivých zdravotních výkonů. Ty předloží zdravotním pojišťovnám. Ministerstvo do jednání v ideálním případě nevstupuje.
Ministr zopakoval, že nedohodnout se s pojišťovnami se poskytovatelům péče, což jsou kromě ambulantních lékařů a nemocnic například lázně, lékárny nebo hospice, nevyplatí. „Nejsme připraveni na to, že budeme navyšovat úhrady těm, kteří k dohodovacímu řízení budou přistupovat formálně a budou doufat, že ministerstvo jim dá víc,“ uvedl. Ministerstvo podle něj do jednání vstoupí jen v případě, že k nedohodě budou objektivní důvody. I tak ministr doufá, že jich bude minimum.
Další personální rozhodnutí vlády v demisi:
Vojtěch odvolal ředitelku Nemocnice Na Bulovce Vrbovskou
Podle Kouřila dnes strany stanovily harmonogram dalších jednání a schůzek jednotlivých segmentů zdravotní péče. „Mám pocit, že pojišťovny i poskytovatelé k tomu přistoupili konstruktivně. Jsem přesvědčen, že dohod bude mnohem víc, než v předchozích letech,“ dodal s tím, že výsledky má ministerstvu předložit v červnu.
Pojišťovny zaplatí více za zubní výplně
V minulých letech byla podle ministra dohodovací jednání pouze formální, segmenty více spoléhaly na úhradovou vyhlášku, kterou říjnu ministerstvo úhrady na další rok stanovilo. Kritizované bylo také dřívější preferování lůžkové péče v nemocnicích. To podle Vojtěcha skončilo, ke všem segmentům chce přistupovat rovnoprávně.
Už teď je jasné, že více budou muset pojišťovny zaplatit zejména za zubní výplně, které dál nebudou smět být z amalgámu. Ministerstvo odhaduje, že půjde asi o miliardu korun. Více půjde také na reformovanou psychiatrickou péči, kde budou noví poskytovatelé. Pro rok 2019 bude třeba asi 300 milionů korun.
Peníze do systému přicházejí zejména z odvodů z výdělku zaměstnanců a podnikatelů na zdravotní pojištění, ministerstvo počítá pro příští rok s růstem mezd o pět procent. Za seniory, děti, nezaměstnané, studenty či vězně se pojistné platí ze státního rozpočtu, meziročně to bude asi o 3,5 miliardy víc. Za každého pojištěnce to bude 1018 korun měsíčně. Platby za tyto takzvané státní pojištěnce tvoří necelou čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění, výdajů ale spotřebují většinu.
Dále čtěte: