Několik let spící projekt internetových zdravotních knížek IZIP se vrací na scénu.
Firma uzavřela exkluzivní smlouvu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a systém užívá už milion pojištěnců. Vlastní plány na elektronizaci zdravotnické dokumentace ale připravuje i ministerstvo zdravotnictví.
Elektronické zdravotnické záznamy, ke kterým budou mít lékaři přístup on-line, elektronické předepisování receptů nebo nahlížení do přehledu vykázané zdravotní péče přes internet. To jsou jen některé z vymožeností, které mají do českého zdravotnictví přinést moderní technologie a internet. Na rozdíl od oblastí, kde hlavní roli hrají úřady, však ve zdravotnictví doposud nefunguje žádný centrální a jednotný systém, který by tyto služby umožňoval. Ministerstvo zdravotnictví sice připravilo program rozvoje takzvaného eHealth v Česku, většina plánů ale zatím existuje pouze na papíře.
Nejdále tak v Česku v elektronizaci zdravotnictví pokročila soukromá firma IZIP se svým projektem internetových zdravotních knížek. Ta letos na podzim znovu obživla.
Obnovila exkluzivní smlouvu s Všeobecnou zdravotní pojišťovnou a snaží se do systému nalákat co nejvíce dalších pojištěnců i lékařů a zdravotnických zařízení. „V systému IZIP je v současné době registrovaných přibližně milion pojištěnců, 10 tisíc lékařů a sto lékáren. Od 1. prosince jsme začali komunikační kampaň zaměřenou jak na pacienty, tak zdravotnická zařízení a její výsledky jsou zatím velmi pozitivní,“ pochvaluje si zájem o internetové zdravotní knížky ředitel firmy Jiří Pašek. Podle něj počet uživatelů roste a další statistiky budou k dispozici na konci prvního čtvrtletí letošního roku.
Jak IZIP funguje?
Systém internetových zdravotních knížek je založen na jednoduchém principu: každý pacient si může založit vlastní zdravotní knížku. Poté si vybere, kterým lékařům umožní do ní zapisovat údaje o proběhlých vyšetřeních nebo předepsaných lécích. Každý lékař, který bude chtít pacientům vést elektronické záznamy, se přitom musí do IZIP také registrovat.
Hlavní výhody jsou nasnadě: pacient nemusí nikam přenášet svou zdravotnickou dokumentaci a kterýkoliv lékař si s jeho svolením tyto informace může najít na internetu. „Každý ošetřující lékař tak může se souhlasem pacienta vidět, jaká vyšetření a s jakými výsledky byla pacientovi provedena, a ten je tak nemusí třeba absolvovat podruhé zbytečně,“ vysvětluje ředitel IZIP Jiří Pašek. „Může mít ale také přístup například k informacím svých dětí nebo starých rodičů, pokud k tomu dají souhlas,“ dodává Pašek. Nejnovější službou, o níž je podle něj mezi uživateli velký zájem, je možnost nahlížení do přehledů vykázané zdravotní péče za minulá období. „Pacient tedy vidí vše, co za něj Všeobecná zdravotní pojišťovna zaplatila,“ konstatuje Pašek.
Funkce IZIP jsou podle šéfa firmy dostatečnou motivací pro zapojení pacientů do systému. Nutné je však přitáhnout také lékaře, pro něž je důležitá i finanční stránka věci. „Protože jedním z hlavních míst, kde se mohou pacienti registrovat do systému, jsou ordinace lékařů, existuje systém kompenzace nákladů spojených s registrací jednotlivých pacientů,“ tvrdí Jiří Pašek.
Příliš drahá služba
Přestože zázemí největší zdravotní pojišťovny poskytuje velkou základnu potenciálních uživatelů, je jedním z hlavních limitů systému právě jeho exkluzivita pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu. Vedle ní se do systému zapojila už jen malá Česká národní zdravotní pojišťovna. Ostatní pojišťovny systém odmítly. Pašek připouští, že další pojišťovny odradily především vstupní náklady do systému. „Po pojišťovnách byl za připojení do projektu vyžadován vysoký vstupní poplatek v řádu několika milionů korun. Této částce zdaleka neodpovídaly nabízené služby,“ vysvětluje nezájem Maria Adamová z pojišťovy AGEL.
Protože je však o elektronické služby mezi lékaři i pacienty z pochopitelných důvodů velký zájem, připravují obdobné služby i ostatní pojišťovny. Žádná z nich však není tak komplexní jako systém IZIP. „Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR již více než rok a půl poskytuje na základě žádosti všem svým pojištěncům možnost elektronicky nahlížet do informací o veškeré vykázané zdravotní péči na svých internetových stránkách www.zpmvcr.eu,“ říká tisková mluvčí pojišťovny Hana Kadečková. Naproti tomu pojišťovna AGEL poskytuje výpisy o vykázané zdravotní péči zatím pouze v tištěné podobě. Do budoucna to ale chce změnit. „Připravujeme pro pojištěnce možnost elektronické přepážky. Tam si budou moci prohlížet a měnit své osobní údaje, nahlížet do svého osobního účtu a kontrolovat stav čerpání regulačních poplatků a doplatků,“ plánuje Adamová.
Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví pak společně s pěti dalšími zdravotními pojišťovnami už pět let provozuje Portál zdravotních pojišťoven. „Funkce portálu se průběžně rozšiřují. V současnosti tak lze nejen sledovat poskytnutou péči, zasílat vyúčtování, sestavovat statistiky, ale také vyměňovat soubory (například snímky z rentgenu nebo CT) nebo komunikovat on-line,“ popisuje funkce portálu ředitel oborové pojišťovny Ladislav Friedrich. Tato pojišťovna navíc podle něj také zprovoznila elektronickou podatelnu pro klienty, kteří si pořídili elektronický podpis. „V roce 2008 jsme pokročili ve zpracování receptů elektronickou cestou. Máme všechny recepty uložené a dostupné v elektronické podobě. Umíme zúčtovat a uhradit recepty vykázané lékárnou bezpečnou elektronickou cestou přes Portál zdravotních pojišťoven a tuto cestu nyní používá již skoro třetina všech zdravotnických zařízení a lékáren,“ dodává Friedrich.
Elektronickou dokumentaci chce i ministerstvo
Na elektronizaci pracuje intenzivně i ministerstvo zdravotnictví. V rámci projektu eHealth plánuje zavedení takzvané elektronické zdravotnické dokumentace. „Cílem projektu je vytvoření jednotného systému, který umožní výměnu strukturované zdravotnické dokumentace mezi poskytovateli zdravotních služeb. Projekt zajistí bezpečný nepřetržitý on-line přístup všech složek zdravotní péče k veškerým potřebným informacím sloužícím k léčbě konkrétních pacientů,“ popisuje záměry ministerstva ředitel odboru informatiky Fares Shima.
Na rozdíl od IZIP, kde jsou údaje o pacientech vedeny na centrálním místě, ministerstvo chce zdravotnickou dokumentaci ukládat u lékařů a nemocnic. Situaci však komplikuje velké množství různých informačních systémů, které používají jednotliví doktoři. „Informačních systémů pro vedení zdravotní dokumentace je řada a sjednocení jejich datové struktury je nereálné. Řešením je vytvoření kopie relevantních dat ve standardní struktuře na definovaném místě v rámci informační infrastruktury příslušného zdravotnického zařízení či lékaře,“ říká Shima.
Jinými slovy – lékaři a nemocnice by záznamy o pacientech vedli ve vlastním informačním systému a vedle toho by jejich kopie v jednotném formátu stanoveném ministerstvem zpřístupnili ostatním lékařům. „Systém by měl být rozumně centralizován do té míry, aby umožňoval sdílení elektronických informací v dnes značně heterogenním prostředí zdravotnických informačních systémů,“ dodává Shima. Přestože bude podle Shimy nutné při zavádění systémů řídit celou akci centrálně, nevylučuje to ani účast soukromýc
h firem, jako je IZIP.
Nejdůležitější je bezpečnost
Jednou z nejcitlivějších otázek v oblasti digitalizace zdravotnické dokumentace je zabezpečení dat o pacientech. Informace o zdravotním stavu totiž patří k těm nejintimnějším. „U bankovního účtu řeší uživatel problém až v okamžiku, kdy mu z něj mizí peníze a o nahlížení do údajů se prakticky ani nedozví,“ upozorňuje ředitel společnosti IZIP Jiří Pašek. Naproti tomu u zdravotní dokumentace je podle něj potřeba zajistit nejen to, aby s údaji nikdo nemanipuloval, ale aby se k nim vůbec nedostal. Podle Marie Adamové ze zdravotní pojišťovny AGEL se to odráží i v požadavcích pojištěnců. „Někteří pojištěnci projevili zájem o vedení osobního účtu s možností nahlížení na vykázanou zdravotní péči. Největší obavy přitom mají právě z možného úniku osobních údajů,“ tvrdí Adamová.
Právě proto věnovala společnost IZIP zabezpečení systému zvláštní pozornost. „Systém je zabezpečen tak, aby do něj nemohlo být nahlíženo bez vědomí vlastníka dat – tedy pacienta,“ konstatuje Jiří Pašek. Systém podle něj navíc prochází pravidelnými bezpečnostními audity a je registrován také Úřadem pro ochranu osobních údajů. Kvalitní zabezpečení osobních údajů pacientů podle Paška potvrzuje i to, že za šest let fungování IZIP nedošlo ani k jednomu neautorizovanému přístupu k datům.
E-recepty již letos
Nejnovějším výsledkem elektronizace zdravotnictví, který si pacienti budou moci vyzkoušet už letos v únoru, bude elektronické předepisování receptů. Státní ústav pro kontrolu léčiv zavede na přelomu ledna a února nový systém elektronického předepisování léků. V ordinacích a lékárnách tak začnou fungovat elektronické recepty, díky nimž bude možné předepsat lék prostřednictvím mobilního telefonu nebo internetu.
V novém systému napíše lékař elektronický recept v počítači, odešle jej přes internet do lékárny a pacientovi sdělí jen krátký identifikační kód receptu. Pokud lékař pacienta zná a nemusí ho vyšetřit, může poslat kód na dálku prostřednictvím krátké textové zprávy nebo e-mailu. Lékárník pak podle kódu recept vyhledá na čerstvě zřízeném serveru, který 1. ledna zavedl Státní ústav pro kontrolu léčiv. Lékárny nyní čekají na instalaci propojení s centrálním serverem, které má podle zákona zabezpečit ústav. Ten předpokládá, že většina lékáren má být schopna přijímat e-recepty do konce března. I za elektronický recept se bude v lékárně platit 30 korun.
