Karlovarská likérka je na prodej. Mezi favority na koupi Becherovky jsou zájemci z Ruska
Rusům tady patří skoro všechno, tohle jim ale nedáme, pravil kdysi jeden z mladších návštěvníků karlovarského filmového festivalu a „kopnul“ do sebe velkého panáka místního likéru – becherovky.
Uběhlo jen několik let a všechno může být jinak. Rusové poté, co vykoupili v Karlových Varech takřka vše, co bylo na prodej na nemovitostním trhu, se teď poohlížejí po dalších cílech. A jedním z nich může být karlovarská Becherovka, která je dle informací na prodej. Mezi zájemci má figurovat několik investorů z Východu, navíc patří k favoritům.
„Vážný zájem již projevilo několik ruských firem, situaci sondují ruští podnikatelé, kteří mají své aktivity v Karlových Varech,“ konstatoval zdroj blízký ruské komunitě v Karlových Varech. Dokonce tvrdí, že se na něj před několika dny obrátil jistý ruský podnikatel, zda by byl schopen sehnat kontakt na někoho z Becherovky, případně na jejího majitele.
Informaci o chystaném prodeji společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka jako první přinesla agentura Reuters. Od začátku se mezi zájemci objevuje jméno společnosti SPI Group, nadnárodní řetězec a Stock Spirits Group. Situaci údajně sondovala i další ruská firma Russian Standard Vodka či nadnárodní institucionální investoři z řad penzijních fondů. Bez komentáře „Skupina Pernod Ricard se v rámci svých komunikačních pravidel nevyjadřuje ke spekulacím a dohadům,“ konstatoval François Cambier, marketingový a exportní ředitel společnosti Jan Becher – Karlovarská Becherovka. Reagoval tak na otázky týdeníku Euro, kdo projevil o koupi likérky zájem a jak bude její prodej probíhat. Dle informací týdeníku Euro je nejen v Becherovce, ale i ve skupině Pernod Ricard zakázáno téma prodeje likérky komentovat. Stejně tak lze spekulovat o důvodech, proč je Becherovka na prodej. Podle odborníků se Pernodu nepodařilo firmu rozvíjet tak, jak si jako majitel představoval. Stejně tak očekávání neplnily ani hospodářské výsledky společnosti. V souvislosti s hospodařením je nutno zmínit ještě jednu skutečnost: v říjnu roku 2012 Becherovka vyplatila akcionářům dividendu 810,3 milionu korun. Většina těchto peněz pocházela z nerozděleného zisku z let minulých. Výplatu tak vysoké dividendy lze považovat za přípravu majitele na odchod z firmy.
Stejně „sdílná“ jako zástupci Becherovky je v souvislosti s chystaným prodejem i většina firem, o kterých se v této souvislosti hovoří.
Mimo jiné i jeden z hlavních favoritů soutěže, ruská společnost SPI Group. Týdeník Euro poslal firmě v souvislosti s prodejem Becherovky e-mailem několik otázek, žádné odpovědi nedostal. Navzdory faktu, že díky e-mailové funkci „potvrzení o přečtení“ bylo patrné, že elektronický dopis s otázkami po firmě koloval a otevřelo si jej několik jejích zaměstnanců.
Mnohem zajímavější je však postava majitele společnosti SPI, vodkového magnáta Jurije Šeflera. Jeho jméno se sice neobjevuje na prestižním seznamu miliardářů, který pravidelně zveřejňuje časopis Forbes, Šeflerův majetek je ale odhadován na 1,6 miliardy dolarů. Tento Rus se dle zahraničních médií v posledních letech příliš nepodílí na každodenním řízení SPI Group, ale zůstává jejím majitelem. Naštvaný Putin, jistota stěhování Šefler podle dostupných informací udržuje vřelé styky se svými krajany, pravým Rusem ale již není několik let. Před několika roky údajně tvrdě kritizoval prezidenta Putina a ten vzápětí přišel s nápadem znárodnit výrobce alkoholu v Rusku. Šefler nečekal na rozuzlení příběhu a z rodné země v roce 2003 prchl. Dnes jeho SPI, vyrábějící mimo jiné světově proslulou „ruskou vodku“ Stoličnaja, už sídlí v Lucembursku a Šefler disponuje britským občanstvím. Ani taková změna ale jeho vodkám neubrala ruskou image. Ostatně americká organizace gayů a lesbiček vyzývala k bojkotu jeho značek – jako trest za to, jak Rusové perzekvují homosexuály. Sám Šefler by se tomu nejspíš trpce zasmál na své jachtě Serene (která s cenovkou 330 milionů dolarů patří k nejdražším na světě a při kotvení u břehů amerických měst vždy vzbudí rozruch). Na byznys ale úplně nezapomíná. Jeho osobní misí je nyní rozšířit byznys s prémiovými vodkami a vínem, případně i nějaký další prémiový produkt. Právě na tohle místo by skvěle zapadla akvizice Becherovky.
„Jurij Šefler, majitel SPI Group, má vášeň pro superprémiová vína a často cestuje do významných vinařských regionů, osobně vede tuto iniciativu. Společnost aktuálně hodnotí příležitosti v Kalifornii, Španělsku, Portugalsku a Chile a plánuje případné akvizice dokončit během několika let,“ uvedla SPI Group v tiskové zprávě v druhé polovině loňského roku.
Nepište to Další z ruských firem, o které se v souvislosti s Becherovkou spekuluje, je producent vodky Russian Standard Vodka, kterou ovládá ruský oligarcha Rustam Tariko. Firma jako jeden z potenciálních zájemců odpověděla na otázky týdeníku Euro. Uvedla, že si nepřeje, aby bylo její jméno v této souvislosti zmiňováno, a zájem o Becherovku označila za spekulaci. Vedení konglomerátu takovou aktivitu popírá. „Takové informace nás překvapují, o žádné podobné akvizici jsme neuvažovali. Pravděpodobně jde o vymyšlenou zprávu od lidí snažících se zvýšit hodnotu společnosti a falešné zvěsti, které nemají žádný vztah k našim plánům,“ uvádí.
Nicméně velmi podobnými prohlášeními zásobovala firma novináře i v sousedním Polsku, když se její jméno objevilo v souvislosti s převzetím jednoho z tamních producentů vodky. Russian Standard nakonec akvizici dotáhla do úspěšného konce.
Osoba miliardáře Tarika stojí za pozornost.
Oligarchovo jmění americký časopis Forbes oceňuje na 2,1 miliardy amerických dolarů. To z něj dělá 855. největšího boháče na světě. „První peníze si vydělal na konci osmdesátých let, když turistům pomáhal shánět pokoje v moskevských hotelích. Poté pracoval jako konzultant pro italské cukráře Ferrero Rocher, aby později začal prodávat italský vermut a získal exkluzivní kontrakt s Martini & Rossi,“ připomíná Forbes začátky Tarikovy kariéry, kdy v roce 1998 vytvořil vodku Russian Standard, první ruskou značku vyšší třídy. Byznys s alkoholem rozšířil o podnikání v bankovnictví a pojišťovnictví, vše pod stejnojmennou skupinou. Jeho banka se počítá v Rusku mezi třicet největších. Na byznys s alkoholem ale nezapomněl, dlouho se zaměřoval na vlastní prémiovou vodku a útočí na nejvyšší příčky.
„Abyste dnes mohli soupeřit s obry, jako je Diageo nebo Pernod Ricard, musíte opravdu bojovat v každém segmentu trhu,“ uvedl Tariko pro Businessweek.
I z toho důvodu v loňském roce dokončil převzetí polského producenta alkoholu CEDC. Díky investici 1,1 miliardy dolarů a převzetí dluhu krachující společnosti získal do portfolia levnější vodky jako Zubrówka nebo ruská značka Green Mark.
Za zmínku stojí, že polskou akvizicí předstihl dosavadního majitele Becherovky Pernod Ricard a stal se druhým největším světovým producentem vodky po skupině Diageo. Zaútočit chce na první příčku, ale výkonnější konkurence má pořád zhruba šestkrát vyšší tržby, než jsou tři miliardy dolarů Tarikova Russian Standardu. testujeme tRh Zpět do Karlových Varů. Zatím není jasné, jak bude prodej Becherovky probíhat. Česká likérka ani její majitel Pernod Ricard nechtějí nic komentovat. A tak se na trhu „potuluje“ několik informací. Jedna z nich hovoří o tom, že francouzský majitel vypustil na trh informaci o chystaném prodeji, protože si chce udělat reálnou představu o tom, jaký je o firmu zájem a jak vysokou cenu si může dovolit žádat. Soudě dle ohlasu se mu to podařilo.
Další informace z trhu naopak hovoří o tom, že je proces prodeje již v pokročilém stadiu a Pernod Ricard v horizontu několika týdnů umožní vybraným zájemcům podrobit likérku due diligence, poté vyzve zájemce o předložení indikativní nabídky. Následovat by mělo další rokování o podmínkách prodeje podložené závaznou nabídkou; a v horizontu měsíců pak výběr vítěze a následný podpis smlouvy doprovázený kovovým zvukem slavnostně otevíraných uzávěrů becherovky. Za posledních dvacet let je to již podruhé, co se firma prodává. Česká veřejnost Becherovku řadí do kategorie „českého rodinného stříbra“. I když to vážně není moc přiléhavé klišé – když se podíváte na příjmení spoluzakladatelů či vlastníků firmy, Becher nebo Laube, moc českých kořenů nenajdete. Jisté je, že Becherovka, respektive její prodej vzbuzoval a ještě určitě bude vzbuzovat u veřejnosti velké vášně. Zvlášť pokud tuhle českou chloubu koupí některý z ruských zájemců.
Velmi zajímavá byla již privatizace firmy na přelomu tisíciletí. V září roku 1997 rozhodla vláda premiéra Václava Klause, že podnik ve dvou fázích prodá společnosti Salb. Cena byla stanovena na takřka dvě miliardy korun. Od samého počátku měla transakce silný politický náboj.
Nabyvatelem se totiž stala firma, která byla již na počátku privatizačního tendru označena za absolutního outsidera.
Do čela soutěže ji ale protlačili tehdejší ministři, a přiklepli tak Becherovku svým hradním kamarádům. Jinak se ani o třech tehdejších spoluvlastnících Salbu nedá hovořit. Ve firmě vlastnila čtyřicetiprocentní podíl společnost Patria Finance (podíl vlastnil Zdeněk Bakala), stejný podíl ovládala i francouzská likérka Pernod Ricard a zbylé akcie pak kontroloval tehdejší hradní kancléř Karel Schwarzenberg. I proto se privatizaci Becherovky tehdy říkalo „hradní kamarádšoft“.
Salb v roce 1997 získal zhruba třetinový podíl v Becherovce a dalších 59 procent akcií měl od státu dokoupit poté, co budou splněny privatizační podmínky. To se ale několik let nedařilo. Mimo jiné i kvůli známkoprávnímu sporu mezi karlovarskou likérkou a podnikatelem Zdeňkem Hoff manem, který se prohlašoval za dědice práv spojených s výrobou likéru.
Na počátku století dokonce stát vyhrožoval, že privatizaci Becherovky zruší a pro 59 procent akcií sežene jiného majitele. Spory se ale posléze urovnaly. V roce 2001 rozhodla vláda Miloše Zemana, že prodá Salbu zbývající podíl. V té době již francouzská firma Pernod Ricard byla jediným akcionářem Salbu. Jak dlouho ještě, se v Karlových Varech rozhodne v nejbližších dnech.
Menší tržby, méně zaměstnanců
Hospodářské výsledky
(k 30. 6. daného roku, v mil. Kč)
Rok 2013 2012
Tržby 1209 1300
Zisk před zdaněním 171,5 251,4
Celkové daně 30,7 42,1
Počet zaměstnanců 151 153
Zdroj: Výroční zpráva Jan Becher
Podle informací z trhu je možné, že si francouzský majitel Becherovky chce jen udělat reálnou představu o tom, jaký je o firmu zájem a jak vysokou cenu si může dovolit žádat. Soudě dle ohlasu se mu to podařilo.
Historie Becherovky
Květen 1807 Započal historicky první prodej becherovky v krámku U Tří skřivanů. Nově zaváděný léčebný nápoj se ovšem jmenoval English Bitter a užíval se jako žaludeční kapky.
1834 První export becherovky. Nápoj s pozitivním vlivem na zažívání se začal nejprve prodávat ve Štětíně, o rok později ve Vídni a v Mnichově a v roce 1838 pronikl do Paříže. Během první světové války se becherovka dostala do Španělska, Itálie, Turecka a Egypta. Teprve roku 1934 po zrušení prohibice alkoholu se mohla becherovka prodávat v USA a až o čtyři roky později také v Anglii.
1838 Syn Josefa Bechera Jan (1813–1895) převzal koloniální obchod i výrobu likérů v rodném domě U Tří skřivanů roku 1838. Právě on je považován za zakladatele firmy v pravém slova smyslu – rozvíjel výrobu becherovky téměř 40 let, postavil novou továrnu.
1866 U příležitosti výstavby nové továrny požádal Jan Becher svého švagra Karla Laubeho o návrh nové láhve pro becherovku. Tehdy získala lahev pro becherovku svůj legendární plochý tvar (od roku 1907 pak odlévaný z typického zeleného skla).
1867 Jan Becher přesunul rostoucí výrobu becherovky do nové továrny na Steinberkách.
Jan Becher – Karlovarská Becherovka
• Firma založená v roce 1807 především vyrábí a prodává alkoholické nápoje. • Kromě bylinného likéru Becherovka, který z produkce zabírá 80 procent, vyrábí i značky Lemond, Cordial a Aperitiv KV 14. • Spolu s tím na českém trhu distribuuje zhruba 40 značek mateřské skupiny Pernod Ricard. • Ročně vyrobí přes sedm milionů litrů likéru, vyváží do 38 zemí světa, nejvíce na Slovensko, do Německa, Ukrajiny, Ruska, Polska a Maďarska. • Částečná prohibice kvůli metanolové aféře v roce 2012 srazila zisky Becherovky o 80 milionů korun. 1900 Becherovka získává ocenění Grand Prix na světové výstavě v Paříži.
1904 První žaloba proti nekalé konkurenci, která se snažila napodobit etikety, název i chuť becherovky.
1907 Becherovka slaví sto let. V roce 1907 má již 12 tisíc pravidelných odběratelů, několik filiálek a registrovanou obchodní známku. Becherovku na všech svých lodích zavedla i proslulá námořní dopravní firma Lloyd – osvědčila se prý na indispozice zažívacího traktu, pálení žáhy, nevolnost, žaludeční křeče a mořskou nemoc. Becherovka v témže roce získává i titul c. k. komorní dodavatel.
1910 Vedení firmy přebírají Michael a Rudolf. Spolu rozšířili továrnu na Steinberkách a zaměřili se na nové trhy – Michael započal s prodejem cestovních lahviček becherovky (s kalíškem u víčka), Rudolf se soustředil zejména na export.
1922 Vzhledem ke stále většímu rozšíření pojmu becherovka byl tento počeštěný název i jeho německý ekvivalent Becher Bitter roku 1922 registrován jako ochranná známka. Do té doby se becherovka postupně prodávala pod řadou názvů – English Bitter, Karlsbader Bitter, Karlsbader Becherbitter, Johann Becher atp.
1941 Vedení podniku se ujala Hedda Becherová (1914–2007), jediná žena, která znala tajný recept na becherovku, a poslední z rodu Becherů v čele firmy. Než byla Hedda po druhé světové válce za zvláštních okolností odsunuta do Německa, byla přinucena vydat původní recepturu českým orgánům. 1967 Na Světové výstavě Expo ’67 byl poprvé představen nejznámější míchaný nápoj z becherovky a toniku – koktejl Beton.
1997 Vítězem soutěže na privatizaci 89 procent Becherovky se stala společnost Salb. Firma v první fázi získala třicetiprocentní podíl v Becherovce za 673 milionů korun s tím, že zbylých 59 procent bude moci koupit po splnění privatizačních kritérií. To se firmě ale několik let nedařilo.
30. 11. 2001 Fond národního majetku uzavřel smlouvu se společností Salb o prodeji zbývajících 59 procent likérky Jan Becher -Karlovarská Becherovka. Firma Salb, kterou v té době již ovládala francouzská společnost Pernod Ricard, za akcie podniku zaplatila 1,377 miliardy korun.
2003 Anglický designér Martin Blunt navrhl novou láhev becherovky. Ve svém návrhu vycházel z klíčových momentů podniku a klasické žlutomodré kombinace.
2008 Portfolio produktů Jan Becher se rozrostlo o Becherovku Lemond. Ta má nízký obsah alkoholu a její chuťové a vonné složky byly extrahovány přímo z plodů citrusového ovoce či z bylin.
2010 Becherovka se stěhuje z centra Karlových Varů do nového závodu v karlovarské městské části Bohatice. Kapacita fabriky vzrostla o čtyřicet procent.
O autorovi| VADIM FOJTÍK JAKUB KŘEŠNIČKA • fojtik@mf.cz kresnicka@mf.cz
