Nemocný zaměstnanec se firmě nevyplatí. A to z mnoha důvodů. Nejenže náhradu mzdy první dva týdny neschopnosti vyplácí zaměstnavatel, především však člověk pro firmu nepracuje. Což je ekonomický, ale často i provozní problém pro spoustu zaměstnavatelů. Ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) vyplývá, že jen za první čtvrtletí letošního roku – tedy ještě před plným vypuknutím koronavirové pandemie – strávili Češi na nemocenské 20,8 milionu dnů. V průměru každý nemocný od ledna do března prostonal 34 dnů.
Firmy, i v důsledku nástupu koronaviru, čím dál častěji řeší otázku, jak zdraví svých lidí udržet nebo rovnou zlepšit.
Vznikají programy firemní odpovědnosti za zdraví, takzvané Corporate Health Responsibility (CHR), které se zaměřují na podporu prevence nemocí ještě předtím, než vznikne potřeba léčby a s tím spojené pracovní neschopnosti. Nejde jen o dezinfikovaná pracovní místa či potřebné ochranné prostředky, to je v době postcovidové základ, ale také o očkování, podporu chůze a cyklistiky, zdravé stravy a celkové duševní pohody zaměstnanců. „Prevence má ve zdravotnickém systému své nezastupitelné a zásadní místo,“ říká David Kostka, generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.
Druhá největší zdravotní pojišťovna v zemi prevenci dlouhodobě podporuje a nyní přichází s inovativní filozofií, jak podpořit zdraví zaměstnanců ve firmách. „Cílem je podpořit zaměstnavatele zodpovědné ke zdraví svých zaměstnanců, aby uvedli do praxe nejnovější trendy z oblasti prevence. Jsme přesvědčeni, že je nutné upevnit zdraví jako společenskou, lidskou a zároveň firemní hodnotu. Naše zdraví se nedá vyvážit penězi ani jinými hmotnými statky,“ říká Kostka. „Pokud jsme nemocní, výrazně se snižuje jak náš životní komfort, tak i finanční situace způsobená výpadkem z pracovního procesu. To má bezprostřední dopad i na zaměstnavatele, jeho produktivitu, ekonomickou výkonnost a stabilitu,“ dodává šéf zdravotní pojišťovny s tím, že programy firemní odpovědnosti za zdraví mohou v budoucnu přilákat – a hlavně udržet – zdravé, vysoce výkonné zaměstnance.
* Kolik vaše zdravotní pojišťovna investuje do prevence?
Každoročně objem peněz na prevenci nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění, tedy nad rámec úhradové vyhlášky, navyšujeme. Předloni to bylo ještě 150 milionů, letos jsme již na dvou stech šedesáti milionech. A přidáváme další programy.
Ale je velmi důležité, aby si každý z nás uvědomil, že se o své zdraví musí starat sám. Preventivní prohlídky patří mezi stěžejní programy, které mají smysl. Existuje řada civilizačních chorob, u nichž včasný záchyt představuje vysoké procento úspěšnosti léčby. Bohužel je tomu i naopak, například neléčená cukrovka znamená obezitu, problémy nohou, očí, oběhového systému a celkové snížení výkonnosti. Stále platí, že prevence je levnější než léčba.
Loni získalo příspěvky z našeho fondu prevence skoro 300 tisíc klientů. Bohužel jsme vázáni legislativou, víc peněz do fondu vložit nemůžeme. Vedeme na toto téma diskuse s ministerstvem zdravotnictví i naší správní radou, s jejich souhlasem navyšujeme fond prevence každý rok. Jsem přesvědčen, že určité uvolnění podmínek by systému prospělo, mohli bychom připravit cílenější a efektivnější preventivní programy a také by jich mohlo být více.
* Jaké výše dosahují výdaje pojišťovny na zdravotní péči?
Přibližně 40 miliard korun ročně.
* Jak velkou část z toho představují náklady na léčbu nemocí, které by šlo při prevenci odhalit?
Český zdravotnický systém bohužel není nastaven tak, abychom mohli taková data vyhodnocovat.
* Před pár lety jste zavedli program Zdraví do firem a nyní jste zřídili statut Zdravotně odpovědné společnosti. S jakým cílem?
Je to obdoba společensky odpovědné firmy (CSR). Dříve to byla výlučně otázka programů pro top management, dnes se odpovědné firmy zaměřují na zaměstnance jako celek. Protože zdravý zaměstnanec má pro firmu vyšší přidanou hodnotu, to platí na všech pozicích. Připravujeme pro firmy programy na míru, třeba ve společnosti Ahold jsme se před časem zaměřili na prevenci respiračních onemocnění. Pomohli jsme jim v otázce zakázkové výroby vitaminu C, dezinfekce rukou, připravili jsme koncepci školení i školicích materiálů zaměřených na posílení imunity. Díky tomu byli na pandemii, která letos zastavila celý svět, připraveni mnohem lépe než jiné firmy.
* Registrujete po pandemii zvýšený zájem klientů?
Výrazně. Hlásí se nám manažeři řady firem, mají zájem o různé formy preventivních programů. Význam takového přístupu se projevil například loni při epidemii spalniček. Pro hasiče jsme včas zajistili testování i očkovací látku, bez toho by hrozba karantén byla výrazně větší. Letošní pandemie byla druhým důkazem funkčnosti těchto programů. Máme pojištěnce exponované doslova v první linii a nemocných z nich bylo minimum. Nákaza v rámci zaměstnaneckého týmu a nařízená karanténa mohou odstavit kompletní provoz ve výrobě i na několik týdnů.
Každý si dokáže ekonomický dopad velice lehce spočítat.
* Čekáte, že se na podzim objeví druhá vlna koronaviru?
Toť otázka. V rámci naší firmy budeme určitě dobře připraveni, ať už jde o ochranné prostředky, nebo připravený pandemický plán. Ze strany klientů očekáváme, že stoupne zájem o očkování proti chřipce. Předpokládám, že zájem bude celosvětový, takže je otázkou, zda vakcíny bude dostatek, a samozřejmě to může vyvolat i tlak na její cenu. Pro ohrožené skupiny je očkování proti chřipce hrazeno pojišťovnou, pro samoplátce byla loni cena kolem 300 korun. Ale není namístě vyvolávat paniku a strach. Věnujme raději pozornost rozumné prevenci, posilování imunity, hygieně a zvládneme to.
Naším cílem je, aby se koncepce zdravotně odpovědné společnosti integrovala i do dalších podniků, nejen těch velkých. Kvalitní péče o zdraví zaměstnanců je trendem, kterému se, jak doufáme, budou české společnosti stále více věnovat a podporovat ho. Cílem našeho snažení je podpořit zaměstnavatele odpovědné ke zdraví svých zaměstnanců, aby uváděli do praxe nejnovější trendy z oblasti prevence.
* Pandemie akcelerovala tlak na eHealth. Kdy se medicína na dálku stane běžnou součástí našeho života?
My to podporujeme od prvopočátku, je ale potřeba vyřešit spoustu nejasností – finančních i legislativních. Není zcela vyřešen rozsah a forma péče na dálku, ani kritéria kvality, ani systém úhrady, i když jsme již připravili nový úhradový kód, díky kterému mohou lékaři i v době postcovidové poskytovat videokonzultace svým pacientům. Další jednání probíhají a to, co pandemie nastartovala, určitě nezmizí, všechno poběží dál. Takže je v zájmu všech dát tomu jasný rámec. A kromě jiného je nutné edukovat také pacienty samotné.
Distanční medicína ušetří spoustu času, v oblastech s hůře dostupnou zdravotní péčí to velmi pomůže i seniorům.
Ale doktoři i pacienti musejí vědět, jak a kdy ji využít, je potřebné u všech to správně nastavit. Distanční zdravotní péče si určitě nalezne pevné místo ve zdravotnickém systému, věřím, že to do budoucna nebude otázka VIP péče pro hrstku vyvolených.
David Kostka
* Generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR.
* Vystudovaný lékař, jedenáct let působil jako atestovaný chirurg.
* V roce 1997 nastoupil do ZP MV ČR jako ředitel odboru zdravotní politiky.
* Postupně působil na manažerských pozicích v několika zaměstnaneckých zdravotních pojišťovnách, v roce 2015 byl jmenován generálním ředitelem ZP MV ČR. Nákaza v rámci zaměstnaneckého týmu a nařízená karanténa mohou odstavit kompletní provoz ve výrobě i na několik týdnů. Každý si dokáže ekonomický dopad velice lehce spočítat.
O autorovi| Jakub Veselý, spolupracovník redakce
