Nechcete psát raději něco pozitivního, reagoval na otázku, jaká je aktuální situace na českém trhu s okny, manažer jedné z menších firem, které se v tuzemsku zabývají jejich výrobou. „Jednou za čtvrt roku máme setkání regionálních podnikatelů s místní samosprávou. Ještě před rokem tam bylo pět výrobců a prodejců oken, dnes jsem tam sám. Ostatní zavřeli firmu nebo zkrachovali,“ vypráví.
Vítejte do zlých časů
Čeští producenti a prodejci oken nezažívají příliš úspěšné období. Celorepublikové tržby z prodeje oken v tuzemsku již několik let po sobě klesají. Ještě v roce 2009 firmy za prodej oken utržily čtrnáct miliard korun, o rok později to bylo již „pouhých“ jedenáct miliard. Sešup navíc pokračoval v dalších letech. Za loňský rok se v tuzemsku prodala okna v souhrnu za deset miliard korun, odhady pro letošní rok hovoří o devíti miliardách. Část tuzemského trhu si navíc uzurpují stále agresivnější dovozci oken ze sousedního Polska.
Český trh s okny lze pro zjednodušení rozdělit do dvou kategorií. První z nich obhospodařují velcí producenti, tu druhou pak menší výrobci, přeprodejci a prodejci. A právě na posledně zmíněnou kategorii dopadá současně dění na trhu nejcitelněji. „Zatímco podíl velkých producentů na celkovém objemu trhu roste, malí ztrácejí,“ tvrdí šéf společnosti Window Holding (WH) Jan Tušl. Součástí největšího tuzemského producenta oken, firmy WH, jsou značky Vekra, Otherm a TWW.
Tušl navíc upozorňuje na to, že trh se malých producentů postupně zbavuje. Stačí se podívat na zveřejněná oznámení o vyhlášených konkurzech, tam se to názvy malých okenářských firem jen hemží. Jenže zlé časy dostihly i středně velké výrobce. Důvod je nasnadě. Velká konkurence rozpoutala na českém trhu cenovou válku, k té významnou měrou přispívá i dovoz levné produkce z Polska. Dle informací týdeníku Euro i z toho důvodu loni klesly marže z prodejů oken na historické minimum. Aktuálně se pohybují maximálně do pěti procent. Ještě v letech 2007 až 2008 přitom dosahovaly až patnácti procent. „Nejhůř jsou na tom ale středně velké společnosti,“ upozorňuje Tušl. Jeho slova potvrzuje i majitel jedné z nich: „Před šesti měsíci jsme si kvůli nedostatku hotovosti museli vzít několikamilionový úvěr v bance. Doufali jsme, že se situace na trhu zlepší, ale zatím se tak nestalo. Příznivé nejsou ani výhledy do budoucna.“ Jméno si v obavě ze ztráty důvěry klientů nepřál zveřejnit.
Šéf Window Holdingu Tušl odhaduje, že aktuálně se podíl prodejů mezi velké a malé producenty na trhu dělí rovným dílem. V budoucnu by se měl změnit ve prospěch velkých, kteří by měli kontrolovat šedesát až sedmdesát procent trhu. Menším firmám by mělo zůstat kolem pětadvaceti až třiceti procent. Z nich mají navíc šanci spíše společnosti, které se ze sériové výroby přeorientují na speciální výrobky, kupříkladu atypická okna.
Masakr z Polska
„Likviduje nás masivní dovoz nekvalitních bezejmenných oken z Polska,“ tvrdí shodně řada výrobců. Poukazují na to, že polská okna jsou až o třetinu levnější než ta vyrobená v tuzemsku. Na rozdíl od českého konkurenčního výrobku ale v mnoha případech postrádají některé základní prvky, jako jsou třeba výztuže. Jako příklad uvádějí situace z posledních mrazivých týdnů, kdy lidem začaly praskat okenní rámy. Především kvůli tomu, že obsahovaly mnoho skrytých výrobních vad. Část z nich byla dovezena v posledních dvou letech právě z Polska. Bez ohledu na tyto události ale bude dovoz z Polska s největší pravděpodobností narůstat. Zatímco aktuálně je dovezené od sousedů každé třetí nové okno prodané v Česku, do tří let by to mělo být každé druhé. Poláci navíc začínají tuzemským producentům konkurovat i kvalitou. „Samozřejmě že nás levné dovozy z Polska trápí,“ říká investiční ředitel Penty Jozef Janov. Penta ovládá polského výrobce Okna Rąbień a slovenský Noves okna. Čechům ale podle něj nezbývá nic jiného než se na polskou konkurenci připravit. Tamní okenářské firmy totiž v posledních dvou letech masivně investovaly do modernizace a zkvalitnění výroby. Ve velkém využívaly prostředky z fondů Evropské unie určené na inovaci a konkurenceschopnost. Půlku financí dal investor, zbytek Brusel. „Stejným způsobem jsme získali pět milionů eur na nákup moderních strojů v našem polském závodě v Okna Rąbień,“ upozornil Janov. Jak navíc tvrdí, v porovnání s předešlými lety si již značkoví polští producenti nedovolí vyrábět nekvalitní okna. I z toho důvodu se Polákům podařilo zaplavit i mnohem náročnější trhy, kromě jiného v Itálii, Švýcarsku, Německu či Rakousku. „Poláci prostě svojí masivní produkcí válcují ostatní konkurenci,“ nastínil další vývoj Janov. Jistá šance, jak konkurovat polským dovozům, tu ale přece jen je. Velcí tuzemští výrobci totiž disponují rozsáhlou prodejní sítí, součástí jejich byznysu jsou i služby jako zaměření a montáž oken. „Náš byznys není jen o prodeji oken, ale i o navazujících službách,“ potvrzuje Tušl z Window Holdingu. Právě i na kvalitu servisu a historii firmy by, jak říká, měli klienti hledět při pořizování nových oken. Na trhu se totiž stále častěji množí případy, kdy si zákazníci nechali vyměnit okna, u kterých se za pár měsíců objevily vážné závady. Neměli je ale u koho reklamovat, firma, která jim je prodala, zkrachovala. V mnoha případech navíc na výměnu oken ani nedojde. Firma vybere zálohy a skončí v konkurzu.
Zůstanou jen silní
Týdeníkem oslovení výrobci oken předpovídají, že český trh čeká v nejbližších měsících a letech výrazná konsolidace. Část středně velkých firem zcela skončí nebo ji spolkne silnější konkurence, slučování čeká i velké výrobce. Dle předběžných odhadů by na tuzemském trhu měly do tří let působit zhruba tři velké subjekty s vlastní výrobou. „Existuje relativně hodně příležitostí pro akvizice, je ale nutné být velmi obezřetný. V opačném případě se vám může stát, že koupíte místo firmy jen prázdnou skořápku. Výroba představuje jen malou část našich aktivit, většinu tvoří služby klientům. A právě akvizice ve službách bývají jedněmi z nejsložitějších,“ dodal šéf Window Holdingu.
Dohoda na dosah Penta hledá strategického partnera pro Okna Rąbień Investiční skupina Penta není spokojena s vývojem hospodaření a objemu prodejů ve svém polském výrobci oken, společnosti Okna Rąbień. Dle informací týdeníku Euro proto finalizuje jednání o možném spojení s jedním ze tří největších výrobců oken v Polsku. Dohoda by měla být uzavřena v nejbližších dnech. „Ano, hledáme strategického partnera,“ potvrdil týdeníku Euro Jozef Janov z Penty. Další informace s odvoláním na probíhající jednání nesdělil. Pentu tlačí k hledání strategického partnera velká konkurence na polském trhu. Ta se kromě jiného projevuje i cenovou válkou, kdy se značková okna v Polsku prodávají až o patnáct procent levněji než v tuzemsku. Marže za prodej oken v Polsku se pohybují velmi často jen lehce nad nulou. Pokud se Penta skutečně s jedním z největších producentů oken v Polsku dohodne na strategické spolupráci, vznikne největší hráč v oboru v regionu střední a východní Evropy. Penta koupila polského výrobce plastových oken Okna Rąbień v roce 2008 za desítky milionů eur. O rok později ovládla Penta významného slovenského producenta Noves okna.
Jistě, pane premiére Premiér Petr Nečas je známý šetřílek, alespoň to o sobě tvrdil v rozhovoru pro Hospodářské noviny. Svoji šetrnost doložil tím, že i přes naléhání spolupracovníků si ve své pracovně nenechal vyměnit špatně izolující okna. Jistě, pane premiére, nezbývá než poděkovat, jak šetříte peníze daňových poplatníků. Stejně tak nezbývá než doufat, že obdobně nepřistupujete i k dalším úsporným opatřením na celostátní úrovni. Pokud se ptáte, co vyvolalo ironii v předchozím odstavci, tak na vysvětlenou: Starými okny uniká do okolí bez užitku třicet až čtyřicet procent energií (tepla) z budov. Skutečný „šetřílek“ by naopak netěsnící okna nechal vyměnit. A to i v kontextu s mottem aktuálních vládních úspor „Nechceme zadlužit budoucí generace“. Návratnost prostředků investovaných do výměny netěsnících oken na modernější se totiž pohybuje v rozmezí deseti až patnácti let. To vše v závislosti na použitém materiálu. Dle studie společnosti McKensey jsou okna jednou z nejefektivnějších investic do snížení energetických výdajů a do snížení emisí skleníkových plynů obecně. Pokud se navíc rozhodnete využít nabídku některého z tuzemských producentů, částečně přispějete k obživě některého z až třiceti tisíc lidí, který se jejich výrobou, prodejem či montáží v České republice živí.