Ze Šanghaje až ke hvězdám

Dáme více peněz do základního výzkumu, tvrdí čínský premiér

Střelný prach, papír a kompas. Jistě, vynálezy pocházející z Číny. Brzy by se k nim měly přidat i novinky ze žhavých oblastí vědy, jako jsou biomedicína, nanotechnologie nebo robotika. Nejen český premiér Mirek Topolánek, ale i jeho čínský kolega Wen Ťia-pao totiž sází na vědu. „Hodláme také snižovat spotřebu energie o čtyři procenta ročně v souvislosti s ekonomickým růstem a pečovat více o životní prostředí. V plánu je každoroční snižování emisí o dvě procenta,“ řekl předseda vlády ČLR v rozhovoru, který v nejnovějším vydání přinesl časopis Science. Partnerem k dvouhodinovému interview byl čínskému předsedovi vlády šéfredaktor Bruce Alberts, jenž je čestným prezidentem Americké národní akademie věd i profesorem biochemie. Co se dozvěděl?
„V posledních letech jsme průběžně zvyšovali úroveň podpory pro základní výzkum, ale myslím, že je to stále nedostatečné,“ řekl Wen, vzděláním geolog, který přirovnal bádání k „pramenu a pohonu inovací“. Dle tamního ministerstva vědy je pouze pět procent výdajů pro vývoj směřováno na takzvaný základní výzkum (odlišný od aplikovaného či prototypálního). Pro srovnání: americká National Science Foundation (NSF) uvádí 17,5 procenta jako podíl z celkových vědeckých investic, který za rok 2007 plynul do základního výzkumu. Dle čerstvých údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) bylo loni na vývoj v ČR vydáno 54,3 miliardy korun, přičemž na základní výzkum šlo z této částky 29,8 procenta, na experimentální připadlo 44,8 a na aplikovaný vývoj pak 25,4 procenta.

Východní velmoc v rozletu

Číňané dosahují na poli vědy čím dál větších úspěchů. A není zrovna nutno uvádět výstup tchajkonauta Čaj Č'-kanga dne 27. září do vesmírného prostoru, což čínský prezident Chu Ťin-tchao označil za „průlom“. V hledáčku je i Měsíc, kam se má první Číňan vydat v roce 2022. Přibývá též patentů a citací; dokonce i v těch nejprestižnějších časopisech, přestože tomu bránívaly jazykové i kulturní bariéry. V Číně dnes vychází na 5000 vědeckých titulů, světově nejcitovanějším je zřejmě časopis Acta Geologica Sinica. Sama vláda zpřísnila i podmínky pro vědecké publikování (výnos GB7713-87), které se blíží západním standardům. Dle studie z magazínu Science Editor vzrostl počet čínských citací v zahraničních časopisech už v devadesátých letech za čtyři roky o 95 procent, když bylo porovnáváno 13 134 citací (1995) s 24 476 odkazy (1999). A přibývají. Například právě prestižní Science obdrží z celého světa každoročně asi 12 tisíc žádostí o otištění. Vybere jich pouze 840 až 960! Loni pak bylo dle řídícího editora Brookse Hansona otištěno 30 článků od čínských vědců.
Šéfredaktor Alberts, jenž navštívil nejen pekingské univerzity, byl nadšen znalostní úrovní studentů. Každý rok získá více než 20 tisíc čínských studentů doktorát. Kvalita se už musí někde projevit. „Čína udělala ve vědě obrovský krok kupředu. Některé univerzity jsou naprosto špičkové, ústavy Akademie věd taky,“ řekl týdeníku EURO profesor Josef Syka, přední biovědec a šéf Grantové agentury ČR, jenž má široký přehled a Peking i Šanghaj navštívil. „Vidím to i jako recenzent vědeckých článků v mezinárodních žurnálech. Je evidentní, jak kvalita čínských odborných textů stoupá. Před takovými deseti lety jsme většinu vraceli, nezařazovali. Dnes roste četnost i kvalita. Dosáhli toho především tím, že poslali spoustu lidí do USA a světa. A oni se vracejí,“ říká Syka. Kupříkladu jeden z Číňanů, jenž se zařadil mezi několik stovek nejlepších čínských badatelů, pracuje na zlínské Univerzitě Tomáše Bati. „Ono se řekne ,prvních pár set‘, ale když takto vyniknete mezi miliardou dalších, ukazuje to, v jaké špičce se pohybuje,“ řekl před časem týdeníku EURO profesor Petr Sáha, vedoucí zlínského Centra polymerních materiálů UTB.

Velké skoky pro Čínu

Výzkumná kvalita se pochopitelně neměří jen citacemi, byť se Čína dle březnové zprávy Mezinárodní společnosti pro scientometrii (ISSI) stala druhým největším producentem článků, co se objemu týče. První jsou USA. „Světový podíl Číny roste exponenciálně jak v absolutních, tak relativních pojmech. Čína v citacích získává a hlavní vědečtí producenti ztrácejí… Podíl v nanovědách se stabilně zvyšuje a dotahuje ztrátu za Spojenými státy,“ píše se v memorandu. Podle měření agentury Thomson Scientific, odnože známého mediálního konglomerátu, činí čínský citační podíl 7,75 procenta ze všech publikací roku 2006 – kvůli jinak nastavené metodice se východní mocnost umístila „až“ jako pátá na světě: za USA, Velkou Británií, Německem a Japonskem.
A na špičku, konkrétně na bronzový stupínek, se jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik, přestože i ji zasáhla finanční krize a růst HDP je nejnižší za posledních pět let (EURO 44/2008), vyhoupla též v objemu investovaných peněz do vědy a výzkumu. Předloňské údaje OECD Číně přisuzují vložených 86,76 miliardy dolarů, což předčili jen Japonci (138,78) a Američané (343,75). Češi probádali 3,49 miliardy dolarů. Zajímavější jsou data, kolik činí vydané peníze na VaV ze státního HDP. Za jednu dekádu se v Číně poměr více než zdvojnásobil, a sice z 0,65 na 1,43 procenta! (ČR vykazuje 1,54 a Japonsko 3,39.) Prezident dokonce stanovil cíl, že do roku 2020 bude Čína na výzkum vydávat 2,5 procenta hrubého domácího produktu.

Od výrobny k invenci

„S inovacemi se musí začínat už u dětí, které se musejí naučit nezávislému myšlení a řešení problémů,“ říká čínský premiér Wen. Dle něj se studenti musejí cvičit i v etice bádání a „vyzdvihovat pravdu, hledat ji mezi fakty“. Rozhovor pro Science, v němž upozornil na potřebu „komplexního vývoje“ zahrnujícího integraci vědy, ekonomických reforem i čínských tradic, zakončil Wen jako správný politik: „Spolupráce mezi vědci pomáhá také mezinárodní výměně a partnerství v ekonomické či společenské sféře. Více vědeckého jazyka a méně diplomatické rétoriky může učinit svět ještě šťastnějším.“
Jaké jsou nálady mezi výzkumníky, popsaly BBC News na příkladu vakcín společnosti Sinovac, jimiž byly děti očkovány. „Nemůžeme být jen továrnou světa,“ řekl ředitel Jin Wej-tung, „okolní svět nabízí obrovský trh. Musíme začít vyvíjet vlastní výrobky.“ Mladí Číňané, z nichž už mnozí mají dobré vzdělání a vášeň pro technologie, usilují o to, aby jejich vlast učinila velký skok od nálepky „Made in China“ k té noblesnější: „Invented in China“. Časté výtky ničení životního prostředí či průmyslové špionáže by pak mohly pominout.
Mnoho nadnárodních společností se proto domnívá, že by se v dlouhodobém výhledu mohla země stát světovým výzkumným centrem. Stovky korporací prý otevírají výzkumná centra v Šanghaji či Pekingu. Například Intel má své oddělení v jednom z tamních mrakodrapů. Strategie Intelu je jednoduchá: snaží se získat nejlepší mladé mozky Číny, jež zaměstná ve svém středisku. Ji-min Čang, který je šéfem jedné z laboratoří Intelu, řekl BBC: „Věříme, že Čína má ve výzkumu velký potenciál. Je zde velký zdroj mladých inteligentních lidí. Těch, kteří mají výborné vzdělání a chtějí se vývoji věnovat.“

*
BOX
Poručí též větru dešti? (některé z nedávných čínských vědeckých počinů)
* Loni v dubnu vytvořila Čína v Tibetu umělý sníh jen pár měsíců poté, co meteorologové upozornili na tání ledovců a hrozící sucho v této himálajské oblasti. „Operace umělého zasněžení se ve výšce 4500 metrů zdařila,“ napsala agentura Nová Čína.
* V březnu 2007 se vědci ze střediska robotických technologií v Šan-tungu pochlubili, že dokážou dálkově ovládat let holubů pomocí mikroelektrod implantovaných do jejich mozků: „Můžeme přikázat, zda mají letět doleva nebo doprava, nahoru či dolů. A musí vyhovět.“
* Před rokem probleskla zpráva, že pekingské „samičí“ topoly podstoupí změnu pohlaví, aby přestaly produkovat poletující chmýří, které trápí alergiky. „Pyl nepříznivě ovlivňuje ovzduší ve městě, takže si s tím úřady musejí umět poradit,“ citovala botanika televize CCTV.
* Čína se holedbá, že její vědci dokážou vyrobit dostatek deště, aby naplnil Žlutou řeku. Letos během olympiády však měli opačné starosti – zastavit déšť. Úřad pro úpravu počasí měl k dispozici dvě metody: nasypat chemikálie do mraků (aby se předčasně vypršely) nebo je látkou zchladit (aby se kapky zmenšily).
Pramen: týdeník EURO, Reuters GRAF:
Čínský šplh (procenta vydaná Čínou na výzkum a vývoj z HDP)
1998 * 1999 * 2000 * 2001 * 2002 * 2003 * 2004 * 2005 * 2006*
0,65 * 0,76 * 0,90 * 0,95 * 1,07 * 1,13 * 1,23 * 1,34 * 1,43
Pramen: OECD TAB:
Globální porovnání (výdaje zemí na výzkum a vývoj za rok 2006)
Stát * Výdaje na VaV, tzv. GERD (v mld. USD) * podíl z GDP (v procentech)
1. USA * 343,748 * 2,62
2. Japonsko * 138,782 * 3,39
3. Čína * 86,758 * 1,43
4. Německo * 66,687 * 2,53
5. Francie * 41,436 * 2,11
6. Jižní Korea * 35,886 * 3,23
7. Velká Británie * 35,591 * 1,78
… Česká republika * 3,489 * 1,54
Slovensko * 0,467 * 0,49
Pramen: OECD, NSF Popisky:**
Výzkumníci ze šanghajské Akademie vesmírných technologií kontrolují prototypy lunárních vozítek. Přistání na Měsíci plánují Číňané pro rok 2013. Osm let poté by měl na Luně stanout i první tchajkonaut. NASA už ventilovala obavy, že se Američané na měsíční povrch vrátí až po úspěšné asijské misi…

Premiér Wen Ťia-pao vědu a výzkum podporuje. Letos 28. září sledoval výstup prvního Číňana do volného kosmu přímo v pekingském řídícím středisku, kde si s inženýry potřásl i rukama.