Tento článek pro vás odemykáme ze sekce Premium
„Dostal jsem se k tomu jako rusista a tato práce se naprosto
slučuje s mým světonázorem. Nebyl jsem částečně spokojen, jak se o Rusku mluví
v České republice. Takže jsem se rozhodl, že budu spolupracovat s tím médiem,
které nejvíc souzní s mým přesvědčením,” tvrdí zcela otevřeně Franta v
rozhovoru s týdeníkem Euro.
Jak přesně jste se
stal zpravodajem Sputniku?
Jednoduše jsem napsal do redakce a zeptal jsem se, jestli
můžu spolupracovat. Oni řekli: výborně, spolupracujte, posílejte nám své texty.
Z 80 procent si texty volím sám. Z 20 procent dostávám zadání. Ta zadání se
většinou týkají exkluzivně České republiky. Předpokládá se, že budu informovat
o tom, co se děje v České republice. Skutečně jsem zaměstnancem Sputniku Česká
republika. Daně platím v České republice, takže ta má užitek z mé činnosti. Moje
pozice je tady zcela transparentní.
Říkáte, že jste se
stal zpravodajem Sputniku, protože to souzní s vaším světonázorem. Ale proč
jste se vlastně stal novinářem, když jste vystudovaný rusista?
Dneska se prosazují takzvaná moderní média. Řada novin,
které mají internetové portály, citují řadu spíkrů, kteří vůbec nemusí být
vystudovaní, ale mají nějaký talent zpracovávat informace. Já jsem rusista,
věnoval jsem se literatuře, sémiotice, sémantice. Jinými slovy, to, co teď
dělám je v dokonalé korelaci s tím, co jsem dělal předtím. Ta situace v České
republice je taková, že rusistika moc v kurzu není. Možná víte, nebo možná vás
to překvapí, že na některých univerzitách na odděleních slavistiky se neučí
ruština. Jestlipak víte proč?
Nevím.
Ačkoli tam hovoří o Slovanech, tak Rusové podle nich nejsou slovanský národ, který je v Evropské unii.
Podle koho konkrétně?
Jestli se nepletu, tak vám popisuji, jak jsem to viděl v
Pardubicích. Jinými slovy, je tady deficit informací, co se týká Ruska.
Spotřebitelé informací nemají přístup k některým informacím vůbec. Vzniká tu
jakýsi jednostranný výklad Ruska, který je značně negativní a mě vadí jakákoliv
negativní agenda v současné společnosti, která by měla být
eklekicko-synkretická, která by měla směřovat k něčemu konstruktivnímu. Takže
jsem se rozhodl, že se budu věnovat něčemu pozitivnímu, a to jsem našel v
ruských médiích. Česká média mi řekla: jestli chcete psát o ruských médiích,
tak o nich u nás psát nebudete.
Je možné říct, které
české médium má takový postoj? To je docela důležité.
Nejsem si úplně jistý, jestli by to bylo úplně korektní, protože je možné, že oni od té doby změnili svůj přístup k věci. Nicméně důležité je, že největší autorskou a publicistickou svobodu jsem nalezl v tom Sputniku.
Říkáte, že jste
zaměstnanec Sputniku. Musel jste tedy podepsat nějakou smlouvu. S kým jste ji
podepisoval a jak proběhl přijímací pohovor?
Jsem zaměstnancem Sputniku na dohodu, externě. Nejsem přímo
členem té redakce, což není možné, když nejsem v té zemi. Jak vypadala
iniciace? Prošel jsem těžkými sedmero zkouškami (smích). Prostě se mě zeptali,
jestli zvládnu napsat text.
Kdo se vás zeptal?
Lidé, kteří mě přijímali do té redakce, což jsou mí
kolegové, mí nadřízení.
Myslíte lidi tady v
Česku?
Mé informace jsou takové, že jsem jediným korespondentem Sputniku v České republice. Možná, že jsou nějací jiní, ale o těch já nevím nic. Taky to se mnou nikdo neprobírá. Já ani nejsem oprávněn, abych tady říkal něco o redakční politice Sputniku. Ani toho o ní moc nevím, protože vykonávám samostatnou reportérskou činnost. Mohu tedy maximálně hovořit za své články, za své texty. Vůbec nechápu ty výtky směrem ke mně, že tu dělám „něco jako novinářskou práci”. Zajímalo by mě, jestli by ti novináři dokázali definovat normalitu své novinářské práce. Takže v tomto nemám žádný kognitivní problém to zpracovat.
Je možné říct, kdo
konkrétně vás přijímal?
Dnes probíhá všechno on-line. Veškerá moje přijímací
komunikace probíhala na internetu.
S kým?
S mými současnými nadřízenými.
Z Ruska?
No samozřejmě. Je to ruské médium, které se pohybuje v české
mediální sféře. Ale je to přiznané médium. Mě fascinuje postoj některých
českých mainstreamových novinářů, že Sputnik je něco na zapřenou. To vůbec
neodpovídá realitě. Každý, kdo chce navštívit redakci Sputniku v Rusku, má tu
možnost.
Vy jste někdy byl v
té redakci?
Naposledy jsem byl v Rusku letos v březnu. Do Ruska jsem se
jel podívat normálně, abych byl v kontaktu s tou redakcí bezprostředně a využil
jsem toho i soukromě a podíval jsem se do míst v Moskvě, která jsem vždycky
chtěl vidět. Můžu vám říct, že Moskva je fantastické město. Mám zkušenost
evropskými městy a Moskva je zcela srovnatelné město po všech stránkách.
Připadá vám v
pořádku, že jste jako český občan placen Kremlem a hájíte v Česku ruské zájmy?
Jsem s tím absolutně v pohodě.
To vidím i tady na
klopě vašeho saka, kde máte ruský státní znak.
Představte si, že to, co dělám, je normální reportérská
činnost jako v jakýchkoliv jiných médiích. A primárně k tomu přistupovat tak,
že reportér Sputniku by měl být hlásnou troubou ruského státu je krajně
zjednodušující záležitost. Samozřejmě, že Sputnik má svou sputnikovskou
rétoriku, která odráží ruské reálie.
Co to je sputnikovská
rétorika?
Je to způsob a styl napsání těch článků. Ty články jsou napsány tak, že je tam zmíněna i ruská pozice. Je tam snaha pokrýt všechny strany tak, aby ten čtenář byl ten, kdo si synteticky poskládá svůj vlastní názor. Podobně jako u Bulgakova v románu Mistr a Markétka. Mě zaujala v tom románu myšlenka, že vy nemusíte všechno říct, ale můžete nechat na tom konzumentovi vaší činnosti, aby si sám udělal tu syntézu. Můj úkol je pouze doplnit do té mozaiky nějaké další kostičky. V minimální míře je tam nějaká moje interpretace, v daleko větší je upřímná snaha zeptat se respondentů, co vy si o těch věcech myslíte.
Říkáte, že minimálně
interpretujete fakta. Jak to jde dohromady s vaším vyjádřením pro ruskou státní
televizi, kde obviňujete pražské komunální politiky Zdeňka Hřiba (Piráti),
Ondřeje Koláře (TOP 09) a Pavla Novotného (ODS), že mohou jednat na objednávku
ze zahraničí?
Když jsem byl na tiskové konferenci pana Hřiba při
příležitosti přejmenování náměstí před ruskou ambasádou na náměstí Borise
Němcova, tak tam jsem zaslechl informaci přímo od těch radních, že se Česká
republika zapojuje do nějakého mezinárodního kontextu, kde před ruskými
ambasádami v různých zemích dochází k podobným jevům. Je to štípanec Ruské
federaci, protože Boris Němcov je opoziční politik.
Kdo si tedy tyto tři
pražské politiky objednal?
Jak říkám: tuto informaci jsem koupil.
Koupil?
Obdržel. Je to štípanec Ruské federaci, který má politický
podtext, protože Boris Němcov je opoziční politik.
Ale vy tedy nemůžete
dokázat, že si pražské politiky někdo objednal.
Podívejte se, dnešní doba je taková, že vy nemůžete
dokazovat něco jen pouze vy sám. Ať prokážou, že to tak není.
Když něco tvrdíte,
tak přece pak nemůžete říkat, ať se prokáže opak. Já můžu přece úplně stejně
veřejně tvrdit, že máte pravidelně sex se zvířaty. Prokažte, že to tak není.
Toto není věc, která spadla odněkud ze vzduchu. Na té
tiskovce bylo řečeno, že se tato akce odehrává v několika zemích, jde tedy o
činnost koordinovanou. Když se na to podíváte selským rozumem, lokální
zastupitelstva řeší skutečně praktické věci, které se týkají lokality. A
jestliže tu najednou vzniká potřeba zasahovat od něčeho, co se týká
ministerstva zahraničních věcí, provokovat druhou stranu, tak jsem vnitřně
přesvědčen, že to je přesahování vlastních pravomocí. A když jim to prochází,
to znamená z logiky věci, že je potřeba, aby se tak chovali. Jsem hluboce
přesvědčen o tom, co jsem napsal.
Nepopíráte trochu svá
předchozí slova, když říkáte taková slova jako „z logiky věci”, „podle mého
hlubokého přesvědčení”? To je přece interpretace nějaké události. Ale vy jste
sám řekl, že interpretujete minimálně.
Já si nemyslím, že bych něco popíral. Je to na základě určité zkušenosti. Dám vám jeden příklad: Jak můžete dokázat, že vesmír se rozpíná? To je podobná logika.