LEGISLATIVA Přehlednost tuzemských právních předpisů je v nedohlednu. Naopak: Poslanci se těsně před volbami snaží narychlo prosadit všechno možné nezávisle na nějakém systému. Právní džungle se tak opět rozrostla. Přestože vláda i opozice mluví o krocích směřujících ke zlepšení současné nepřehlednosti českých zákonů, ve skutečnosti se situaci ještě zhoršuje.
LEGISLATIVA Přehlednost tuzemských právních předpisů je v nedohlednu. Naopak: Poslanci se těsně před volbami snaží narychlo prosadit všechno možné nezávisle na nějakém systému. Právní džungle se tak opět rozrostla. Přestože vláda i opozice mluví o krocích směřujících ke zlepšení současné nepřehlednosti českých zákonů, ve skutečnosti se situaci ještě zhoršuje. Bohužel se jen potvrzuje vše, o čem jsme podrobně psali v Profitu č. 8/2006. Podle očekávání se totiž poslanci před volbami snaží prosadit, co se dá. A protože formou řádného legislativního procesu by to už nestihli, děje se tak na poslední chvíli formou nesystémových pozměňovacích návrhů. Mnoho z důležitých změn je nakonec ukryto pod názvem úplně jiného zákona. Takovým paskvilům se říká přílepky nebo také jezdci. „Problém je v tom, že i kdyby se podnikatel každý den díval na nadpisy nových zákonů, ani v nejmenším nemůže tušit, že třeba v loňském zákoně o finančních konglomerátech se ukrývala poměrně zásadní novela zákona o DPH,“ říká právník Jaroslav Novotný. ZÁKAZ KOUŘENÍ V INSOLVENČNÍM ZÁKONĚ Nejnovějším příkladem je třeba návrh poslance KDU-ČSL Josefa Janečka, který do insolvenčního zákona navrhl přidat zcela nesouvisející zákaz kouření na všech pracovištích. Podobně absurdní je i důvod, proč se pro tento nesystémový krok rozhodl. Údajně jde o odvetu za to, že také kuřácká lobby předtím prosadila změkčení podmínek ve zcela nesouvisejícím zákonu. Novela živnostenského zákona (který kvůli neustálým změnám prakticky nelze sehnat v aktuálně platné podobě) obsahuje například definice zoologické zahrady, což by měl logicky obsahovat jen speciální a nikoliv takto obecný právní předpis. Shodou okolností i tento přílepek pochází z lidovecké dílny, navrhl jej poslanec Jaroslav Lobkowicz. Více než 10 takových přílepků obsahuje také novela zákona o statistické službě, součástí je mimo jiné i další drobná změna zákona o dani z přidané hodnoty. RYCHLE NEBO NENÁPADNĚ Poslanci tyto nelogické slepence tvoří z nejrůznějších důvodů, nejčastěji kvůli údajné časové tísni. Mnohdy také spoléhají, že jejich kolegové takový přílepek v množství pozměňovacích návrhů přehlédnou nebo kvůli „drobnosti“ nebudou chtít blokovat přijetí zákona jako celku. „Pokud je například ve druhém čtení přilepen nějaký pozměňující návrh k nesouvisejícímu zákonu, úspěšně lze obejít celý dlouhý legislativní proces. Neprochází již připomínkovým řízením, ani se k němu nevyjadřuje vláda,“ vysvětluje stínový ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS). Podrobně jsme se nepřehlednosti tuzemských právních předpisů a takzvaným přílepkům věnovali ve zmíněném letošním osmém čísle Profitu. Jak vyplynulo z reakcí zúčastěných, poslanci si sice nevhodnost těchto nesystémových návrhů uvědomují, ale i řada kritiků dosavadní praxe nakonec najde důvod, proč se zachová stejně. „Lze jen těžko očekávat, že se sami poslanci po volbách umoudří. Nezbude než se obrátit na Ústavní soud. Mohli by si stěžovat například podnikatelé, podle nichž poslanci porušují jednu ze základních zásad - aby zákony byly srozumitelné, jednoduché a snadno dostupné,“ domnívá se Novotný, který se během své firemní praxe setkává s přílepky pravidelně. NAPIŠTE, CO VÁM VADÍ Úřad vlády nedávno umožnil veřejnosti vyjádřit se ke konkrétním zákonům. Lze tak učinit prostřednictvím dotazníku na internetových stránkách http://reforma.vlada.cz/10minut/. „Podněty zpracujeme a projednáme s jednotlivými úřady, které by měly navrhnout, jak problém řešit. Výsledky se objeví v návrhu zlepšování právního prostředí na roky 2007 až 2013, který chce vláda projednat do konce září,“ říká Daniel Trnka z Úřadu vlády. Problém je však v tom, že místo dalších dílčích změn v jednotlivých zákonech by byla žádoucí změna systému. A k té se ČSSD v praxi nemá. Vždyť například sociálnědemokratická poslankyně Hana Orgoníková nedávno navrhla zvýšení daňového odpočtu na penzijní připojištění (tedy změnu zákona o daních z příjmů) do nesouvisejícího insolvenčního zákona. Předseda rozpočtového výboru Miloslav Vlček zase navrhl pomoc klientům zkrachovalých kampeliček do zákona o finanční podpoře státu na stavbu nové Národní knihovny. Opoziční ODS považuje vládní dotazníkovou iniciativu za bezkoncepční předvolební gesto a přichází s vlastními návrhy. Mezi lety 2002 až 2005 vzniklo 2354 nových předpisů. Podle předsedy ODS Mirka Topolánka je pak výsledkem zmatek, chaos a nepřehlednost. Bez viny však není ani ODS. Například poslanec Michal Doktor nedávno vpašoval pomoc klientům zkrachovalých bank do zákona o státních symbolech. NEDODRŽUJÍ SE PRAVIDLA
Ke zlepšení kvality českých zákonů by podle ministra a šéfa vládní legislativy Pavla Zářeckého přispělo dodržování pravidel pro jejich tvorbu. „Kdyby se striktně dodržovala, normy by vypadaly lépe,“ řekl senátorům z ústavní komise. Na kvalitě zákonů se podle něj podepisuje právní kvalita tvůrců jejich předloh. „Velký vliv mají i stranické zájmy nebo silné lobbistické skupiny, tento vliv ale není možné odstranit,“ poznamenal Zářecký.
Ministr se se senátory setkal z pověření premiéra na základě jejich výzvy z konce ledna, kterou vládu a sněmovnu vybídli k diskuzi o zlepšení tvorby českých právních norem (podrobněji v Profitu č. 8/2006). Kritizovali tehdy mimo jiné neprovázanost souběžně předkládaných novel a jejich přiřazování k nesouvisejícím zákonům, což vede k malé přehlednosti právního řádu.
Senátoři svou výzvou reagovali na pět desítek předloh, které projednávali na minulé schůzi. V předlohách se totiž ukrývaly novely 249 zákonů, z toho 32 trojnásobných novel jednoho zákona a 11 novel občanského soudního řádu. „Neustávající novelizace mnohokráte novelizovaných zákonů a technika jejich provádění připojováním k obsahově nesouvisejícím návrhům zákonů až znemožňují vědomí o tom, co jako právo platí,“ řekl předseda ústavní komise Jiří Stodůlka (KDU-ČSL).
