Hry tajných služeb jsou na vodě
Jsou věci choulostivé, jsou věci málo choulostivé, jsou věci aj jiné - říká bývalý šéf útvaru zvláštních úkolů ministerstva zahraničí. Tahle bude zřejmě „aj jiná“. Příběh o ministerském trezoru s miliony korun v hotovosti, které v něm našel pracovník ministerstva Josef Pavel, jenž několik týdnů nato zemřel, a které se posléze někam ztratily z rukou Karla Srby, vyprávěl předminulý týden týdeníku EURO zdroj z české diplomacie. Zněl jako sotva uvěřitelná historka. Jenže postupně se začala ukazovat jako z velké většiny pravdivá.
Původ statisíců korun, které se objevily před dvěma lety v trezoru ministra zahraničí Jana Kavana, zajímá v těchto dnech i policii, která vyšetřuje korupci na ministerstvu zahraničí. Informaci o naditém sejfu, kterou jako první zveřejnil internetový server týdeníku EURO, Jan Kavan minulý týden několikrát různě interpretoval. Do dnešního dne navíc tají, od koho ony peníze dostal, a nevzpomíná si, zda je zdanil.
Mimo nejasného původu peněz, podezřelého ničení stop po nálezu a nedůvěryhodnosti Kavanových vysvětlení, však zůstává velmi podezřelým sám akt násilného otevření ministrova trezoru v době jeho pobytu v zahraničí. A s tím souvisí i otázka, jaké dokumenty se v trezory nacházely a kdo má dnes připravené jejich kopie. I pokud totiž spolupracovníci ministra říkali, že nevědí, že by Kavan trezor používal, nebyl přece žádný důvod, proč nepočkat na jeho návrat do Prahy a ověřit tuto otázku přímo u něj. Spěch při výměně trezoru mohl být motivován jenom zvědavostí nahlédnout do nitra Kavanovy koupelny, za kterou původně místnost s trezorem sloužila.
Vzhledem ke kontaktům Josefa Pavla na Bezpečnostní informační službu, úzké vazbě Karla Srby na vojenskou rozvědku a stykům Jana „Kato“ Kavana s tajnými službami obecně, může být tento – možná korupční – případ součástí vzájemných her zpravodajských služeb.
BIS na pohřbu.
Bývalý šéf útvaru zvláštních úkolů Josef Pavel, který zemřel před dvěma lety, byl nesporně zajímavou osobou. Měl sice pověst neřízené střely, ale zdroj týdeníku EURO z vysokých diplomatických kruhů uvádí, že byl „vždy pekelně dobře informovaný“. Prý se bál, že Srba Kavana dříve či později přivede do „nějakého velkého průšvihu“, a proto prý „proti Srbovi šel“. A na jeho pohřeb do pražského strašnického krematoria přišel nejen ministr Kavan, ale i kompletní vedení Bezpečnostní informační služby.
Josef Pavel trpěl extrémně vysokým krevním tlakem, a proto jeho blízké spolupracovníky ani příliš nepřekvapila zpráva o jeho náhlé smrti. Ve Vilniusu, kam Pavel odjel v rámci služební cesty kontrolovat bezpečnostní zařízení na české ambasádě v Litvě, mu 24. října 2000 praskla srdeční aorta. Po večeři s českým velvyslancem Štefanem Fülem se Pavlovi udělalo špatně a krátce na to zemřel. „Tobě nevadí, že ti oddělali kamaráda?“ pak slýchal vysoce postavený úředník ministerstva zahraničí otázky svých kolegů. Nicméně i dotyčný diplomat se spíše kloní k variantě o přirozené smrti než o vraždě.
Syn ministra vnitra.
Byl synem ministra vnitra z roku 1968 Josefa Pavla, který bojoval v mezinárodních brigádách ve Španělsku, přežil koncentrační tábory a stal se příslušníkem československých vojenských jednotek vytvořených v Anglii. V únoru 1951 byl zatčen a v prosinci 1953 jako imperialistický agent odsouzen k doživotnímu žaláři. Po amnestii v roce 1955 odmítl nabízené funkce a názor změnil až v roce 1968, kdy se na krátký čas stal ministrem vnitra. Tehdy ujišťoval veřejnost, že StB ztratila právo na existenci a že ji zruší. Srpnová okupace však jeho plány zmařila. V tomto prostředí Josef Pavel junior vyrůstal . Měl blízko k československému disentu a po listopadu 1989 sympatizoval s ODA. Údajně měl též výborné vztahy s prvním polistopadovým ministrem zahraničí Jiřím Dientsbierem, který ho vzal na ministerstvo zahraničních věcí, kde ho pověřil bezpečnostními záležitostmi. Když úřad převzal Josef Zieleniec z ODS, Pavla po krátké době vyhodil. Po nástupu Jana Kavana se Pavel vrátil, údajně na doporučení ministra bez portfeje odpovídajícího za zpravodajské služby Jaroslava Bašty.
Měnil se i trezor inspekce.
Ředitel generální inspekce ministerstva zahraničních věcí František Lhota týdeníku EURO minulý týden potvrdil, že před dvěma lety se v Černínském paláci skutečně vyměňovaly trezory. „Vím to jistě, neboť se měnil i můj trezor. Celá procedura, kterou měl tehdy na starosti Josef Pavel, souvisela s požadavkem Národního bezpečnostního úřadu,“ uvedl ředitel Lhota. Nástupce Josefa Pavla ve funkci ředitele útvaru zvláštních úkolů Jaroslav Veselý se na tento post dostal za ministra Kavana a současným ministrem Svobodou byl již odvolán. Minulý týden byl ještě v kanceláři Černínu k zastižení, ale zjevně neměl chuť nic vysvětlovat a telefonický rozhovor s ním měl komický nádech.
Hezká otázka
.
EURO: Za vašeho předchůdce se prý při výměně ministerských trezorů našla v sejfu ministra Kavana velká suma peněz, údajně mnoho milionů korun v hotovosti. Je to pravda, víte o tom něco?
VESELÝ: Dáváte mi hezkou otázku, z míst zřejmě vysoce informovaných, ale bohužel spekulativně informovaných. A já se momentálně musím trošinku pousmát, u nás funguje tak jako v každé organizaci tiskový odbor, kde vám jsou schopni tuto otázku řešit.
EURO: Vy se k tomu nesmíte vyjádřit?
VESELÝ: Neříkám, že nesmím, ale nebudu se k tomu vyjadřovat, protože mi to nenáleží a v organizační struktuře máme vyčleněné pracovníky, kteří dávají interview a dávají odpovědi na otázky novinářů.
EURO: Mám zkušenost, že ředitelé odborů poskytují informace, které se týkají jejich úseku.
VESELÝ: Samozřejmě jsou věci choulostivé, jsou věci málo choulostivé, jsou věci aj jiné. (…) Ale je to zastaralá informace, kterou chcete.
EURO: Zastaralá – to znamená, že byla pravdivá a už není?
VESELÝ: Ne, tak jsem to neřekl. Vidím, že pomalinku se chcete dozvídat víc a víc. Ne, v žádném případě. Už není až tak aktuální, jak byste zřejmě od toho očekával. Zavolejte si na tiskový odbor, tam vám to zodpoví.
Ničení důkazů.
Současný generální sekretář ministerstva zahraničí Vladimír Zavázal týdeníku EURO řekl, že velká suma peněz byla v trezoru, nacházejícím se v místnosti přímo přístupné z pracovny exministra Kavana, skutečně nalezena. Zavázal uvádí, že spolupracovníci Jana Kavana tehdejšímu řediteli útvaru zvláštních úkolů Josefu Pavlovi řekli, že od tohoto sejfu klíče nemají a že ho ministr neužívá. Trezor byl proto otevřen násilím a uvnitř kromě několika dokumentů a diktafonu byly i obálky nadité tisícikorunovými, dvoutisícikorunovými a pětitisícikorunovými bankovkami. Jan Kavan byl v té době na služební cestě v zahraničí. Peníze se prý tehdy přesně nepřepočítávaly. Zavázal říká, že ti, kteří obálky a bankovky viděli, odhadují hotovost na 500 až 800 tisíc korun. Jiní zaměstnanci ministerstva uvádějí, že v trezoru bylo minimálně 1,5 milionu korun. Obsah trezoru i s finanční hotovostí Josef Pavel prý předal Karlu Srbovi. „Podařilo se najít protokol o obsahu onoho trezoru, ale žádný záznam o tom, jak s ním poté Srba naložil,“ uvedl pro týdeník EURO generální sekretář Zavázal. Tvrdí, že v zachovaných protokolech se navíc nikde nepíše nejen o přesné částce, ale ani přímo o penězích. „Je to opisováno slovem obálky,“ říká Zavázal. Avšak zaměstnanci, kteří při otevírání sejfu Pavlovi asistovali, mohou potvrdit, že v obálkách peníze byly. Detailní protokol již neexistuje. Vedoucí oddělení utajovaných informací Petr Pánek, který byl přímo u otevření trezoru, řekl deníku MF Dnes: „Protokol o obsahu trezoru jsem zničil na pokyn Josefa Pavla.“
Zamotaný Kavan.
Sám Kavan minulý týden pro ČTK uvedl, že šlo o statisíce korun, které měl ve svém sejfu jako zbytky z diet ze zahraničních cest a jako soukromé peníze určené na senátní kampaň. Získal je prý od sponzorů, ale jejich identitu tají. Jenže o den dříve sdělil deníku MF Dnes: „Informace, že v trezoru byla vysoká částka peněz, není pravdivá. Pravdivé je to, že úředníci otevřeli trezor ministra v době jeho nepřítomnosti, když byl v zahraničí, a bez jeho vědomí. To se nedělá.“ A o týden dříve řekl v televizi Nova: „Ale pane redaktore! Vy tvrdíte, že tam byly peníze. Vy jste u toho, pane redaktore, nebyl a jakékoliv takovéto záznamy podléhají zákonům a předpisům. Není co vysvětlovat, děláte z mouchy velblouda.“
Kavan se ale nerozchází nejen ve svých výpovědích, ale též v konfrontaci s Karlem Srbou. Bývalý ministr totiž pro ČTK ještě uvedl, že peníze mu Srba prostřednictvím náměstkyně Opolecké posléze vrátil. Jenže sám Srba z vazební věznice po svém advokátovi Miroslavu Kříženeckém - jak napsal deník MF Dnes - vzkázal, že žádné peníze od Josefa Pavla nepřevzal, a proto ani dál nepředal.
