Trend v západní Evropě je jasný: elektřina z uhlí je na ústupu. Kromě toho, že Německo (největší evropský konzument uhlí) letos rozhodlo o postupném útlumu uhelné energetiky do roku 2038, začínají se od ní odvracet i banky, které odmítají financovat energetické aktivity založené na spalování uhlí. Je evidentní, že tlak na ekologizaci oboru bude vzrůstat i v Česku.
Odpůrci spalování uhlí mají v rukou silné argumenty – největším znečišťovatelem ovzduší v zemi jsou uhelné elektrárny, škodí dokonce více než hutě. Podle ekologické organizace Greenpeace ČR vypustila hnědouhelná elektrárna Počerady v roce 2018 do atmosféry nejvíce oxidu uhličitého ze všech českých zdrojů, přes 5,5 milionu tun. I na druhém místě skončila elektrárna společnosti ČEZ, Tušimice II, s více než 4,4 milionu tun CO2, třetím největším znečišťovatelem byla elektrárna Chvaletice skupiny Sev.en Energy finančníka Pavla Tykače. Zatímco Počerady a Tušimice se držely na podobné hodnotě jako předloni, Chvaletice zvýšily emise CO2 o 43 procent proti roku 2017 na nejvyšší hodnotu za posledních 11 let.
Dalšími v pořadí za elektrárnami loni byly paroplynová elektrárna Vřesová, hutnická firma ArcelorMittal Ostrava a Třinecké železárny.
Jako všechny náklaďáky v zemi
„Počerady a Tušimice jsou naše dvě největší uhelné elektrárny a tomu odpovídají i emise CO2. Ale postupně je snižujeme, dále klesnou postupným odstavováním zastaralých uhelných zdrojů. Do roku 2050 chceme být uhlíkově neutrální,“ reagoval mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Podle Greenpeace však počeradská elektrárna produkuje podobné množství emisí jako všechna nákladní auta v České republice. Vyplývá to z dat Centra dopravního výzkumu z roku 2017. O Počerady se vede spor, ČEZ stále neřekl, zda elektrárnu zavře, nebo ji prodá skupině Sev.en; spekuluje se o ceně do deseti miliard korun.
Velké uhelné elektrárny zpracovávají především hnědé energetické uhlí, jehož pololetní propad produkce dosáhl podle ministerstva průmyslu a obchodu poměrně zásadních 51 procent (533 tisíc tun). V Česku ale klesá i objem těžby černého uhlí. Jak uvedlo ministerstvo, jeho produkce za první pololetí se meziročně snížila o 28 procent na 1,513 milionu tun. Objem těžby v České republice klesá dlouhodobě: ještě v roce 1990 dosahovala 22 milionů tun, v roce 2010 již byla poloviční. V loňském roce se jednalo o necelých 4,5 milionu tun a plán OKD počítá s ukončením těžby v roce 2023.
Budoucnost ze slunce
I státní energetická koncepce z roku 2015 počítá s poměrně výrazným snížením pevných fosilních paliv ze současných 40 až 45 procent na 11 až 17 procent, je však otázkou, jaký jiný zdroj převezme podíl uhelné energie v národním energetickém mixu. Výhody jaderných elektráren jsou nezpochybnitelné, proti však hraje vysoká investiční náročnost a doba výstavby včetně získávání všech povolení.
Pravděpodobně poroste využití zemního plynu, i s ohledem na flexibilitu tohoto paliva je však zřejmé, že pokud chce vláda naplnit unijní cíle v oblasti obnovitelných zdrojů energie, měla by upřednostnit fotovoltaické panely. Jen během příštího desetiletí by prý na českém území mohly přibýt solární elektrárny o výkonu až 6900 megawattů. Tedy aspoň to tvrdí studie poradenské společnosti Deloitte. Autoři studie zdůrazňují, že na rozdíl od finančního průšvihu po solárním boomu z let 2009 a 2010 na tom tentokrát může Česko i vydělat.
Faktem je, že náklady na výrobu elektřiny ze slunečního záření (včetně nákladů na financování a přiměřeného zisku investora) klesly z 13 korun za kilowatthodinu před deseti lety na současnou výši okolo 2,5 koruny. „Dynamický rozvoj produkce fotovoltaických modulů a větrných turbín vedl ke zlevnění této technologie a do roku 2030 se očekává další pokles o 30 procent,“ dodává manažer společnosti Deloitte a spoluautor studie Miroslav Lopour. Oproti tomu tržní cena elektřiny v příštích letech nejspíše
dál poroste. Vedle solárního boomu číslo dvě počítá studie také s přírůstkem 1100 megawattů výkonu větrných elektráren a mírným navýšením energetického využití biomasy a bioplynu. Odblokování rozvoje obnovitelných zdrojů má mít pozitivní makroekonomický dopad.
27 miliard dotací
Český stát počítá s tím, že dotace do zelené energetiky dál porostou. Výše příspěvku podporovaným zdrojům energie (POZE) má pro příští rok vzrůst na 27 miliard korun. Bude tak o 815 milionů korun vyšší než letos a v předešlých dvou letech. Vyplývá to z návrhu vládního nařízení, které je nyní v připomínkovém řízení. Materiál vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Část více než čtyřicetimiliardové podpory, kterou nepokryje státní dotace, však stále platí spotřebitelé.
Příspěvek se týká podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů, druhotných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a provozní podpory tepla. Podporu těmto zdrojům od roku 2013 vyplácí Operátor trhu s elektřinou (OTE) na základě cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Předtím ji vypláceli sami distributoři elektřiny. Celkem bylo od roku 2006 na podporu POZE v Česku vyplaceno přes 340 miliard korun.
Výše podpory vzrostla ze zhruba miliardy korun v roce 2006 na více než 40 miliard korun v posledních pěti letech. Loni činila 46,1 miliardy korun. Stát přispěl dotací ve výši 26,185 miliardy korun, stejné peníze dá také letos. Dotace na takzvanou zelenou energii tvoří převážnou část výdajů z rozpočtové kapitoly ministerstva průmyslu a obchodu. Návrh státního rozpočtu pro příští rok s plánovaným navýšením výdajů počítá, stejná dotace je plánována také pro roky 2021 a 2022.
Poskytnuté příspěvky podporovaným zdrojům energie Od roku 2013 (v mld. Kč)
MPO v aktuálním dokumentu odůvodňuje navýšení státní podpory mimo jiné celkovým navýšením nákladů na podporu, které už ročně přesáhly 46 miliard korun, nebo vyšší provozní podporou pro elektřinu z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET), o které na konci loňského roku rozhodl ERÚ. „Na základě odhadů ERÚ se touto zvýšenou provozní podporou zvýší nároky na provozní podporu o 900 milionů korun ročně,“ píše v důvodové zprávě materiálu ministerstvo. Kontroverze v souvislosti s podporou stále budí především takzvaný solární boom z přelomu desetiletí. Nejvyšší kontrolní úřad už dříve uvedl, že mezi lety 2009 až 2012 byla návratnost investic do fotovoltaických elektráren v Česku zhruba sedm let po zahájení jejich provozu, přestože podle zákona mohla být až 15 let. Dodal, že celkové náklady na obnovitelné zdroje elektřiny převýší v Česku do roku 2030 bilion korun.
Zdroj : ote
Výše státní dotace na provozní podporu (v mld. Kč)
Zdroj : MPO
Na jaký obnovitelný zdroj energie by se mělo Česko zaměřit?
Zdroj : hlasování 3630 čtenářů serveru Euro .cz
O autorovi| Václav Herz, herz@mf.cz
