Česko bude moci v případě ohrožení své přenosové soustavy neplánovanými toky elektřiny ze zahraničí odpojit přeshraniční vedení. Počítá s tím novela vyhlášky o stavu nouze v elektroenergetice, kterou připravuje ministerstvo průmyslu, a dnes s touto vyhláškou seznámí vládu.
Krok, ne zrovna přátelský vůči našim zejména západním sousedům, si vynutila situace, kdy nekontrolovatelné toky elektrické energie z větrných a solárních elektráren ze severu Německa do Bavorska a Rakouska ohrožují stabilitu české energetické soustavy. Již tuhle zimu, v případě, že nad Baltem pořádně zafouká, by mohlo Česko zhasnout. Se všemi gigantickými problémy a náklady z takového stavu vyplývajícími.
Ten stav je dávno znám a nikoho nepřekvapuje. Obnovitelné zdroje prostě potřebují úplně jiné přenosové sítě než klasická energetika. A když říkáme, že jiné, musíme dodat mohutnější a hlavně mnohem nákladnější. A to se dlouho nikomu nechtělo přiznávat. Zejména pokrokově ozeleněným politikům. Protože se jasně ukazuje, že nejde jen o nutné a nesmírné dotace do ekonomicky neobhajitelných zdrojů, které platí spotřebitel v ceně energie, ale i o obdobně vysoké částky, které je třeba vydávat do přenosové soustavy, jejího provozu a řízení.
A když je možné nad tím v Německu nějaký čas zavírat oči, protože ten problém nemají palčivě oni, ale Češi a Poláci, tak se nad tím oči zavírat budou. Zřejmě do té doby, než právě Češi a Slováci v kritické situaci odpojí dráty a zhasne významná část Německa.
Je jasné, že k přátelským vztahům mezi zeměmi takovéto situace nevedou. Stejně jako mnoho dalších dobrých úmyslů ekologických i jiných evropských iniciativ. Německo to bude stát dost peněz, které budou muset navíc za rekonstrukci jejich vlastní přenosové soustavy zaplatit spotřebitelé energie. A tím hlavním je především německý průmysl, na jehož fungování a konkurenceschopnosti Němci, ale i Češi značně závisejí. Zelené mozky přitom slibovaly ještě nedávno ráj ekologickému evropskému průmyslu.
Čtěte další komentáře Pavla Párala
Směrnice REACH regulující výrobu a použití chemických látek zlikvidovala inovace a brzdí rozvoj chemie v Evropě. Biopaliva škodí životnímu prostředí a zvyšují světové ceny potravin, zelená elektřina pak zařezává celý evropský průmysl. Ještě se někdo diví, že se v Asii smějí evropským řečem o globální hospodářské krizi, rostou a bohatnou? Na čí to je asi úkor a čí je to vina?
