Elektrárenská společnost ČEZ v těchto dnech rozdala několik milionů korun na podporu projektů využívání zelené energie. Řadě obcí se tak otevřela příležitost k získání peněz na potřebné investice. Moderní způsoby získávání energie navíc samosprávám sníží náklady.
Obce v Českém ráji sázejína čistotu své přírody.K tomu pomáhá i přechodna čisté zdroje energie.
Autor: Czechtourism
Obce mohou posílit svou pokladnu nejen povinnou daňovou úlitbou od státních berních úřadů, ale i dalšími příjmy. Dotace z evropských fondů, příspěvky z krajského úřadu nebo i dary soukromníků – to vše může být výrazným příspěvkem pro rozvoj konkrétního města či vesnice.
Příkladem donátora pro obce je elektrárenská společnost ČEZ. Ta začátkem května rozdělila 8,6 milionu korun na 18 vybraných ekologických projektů. Peníze pocházejí z Fondu Zelená energie, kam přispívají stejným dílem odběratelé elektřiny a ČEZ. Ve fondu se pro letošek sešlo o tři miliony korun více než před rokem. Konkurence byla ovšem tvrdá – o dotaci žádalo 120 projektů. Mezi podpořené projekty patří například vybudování nového ústředního topení na biomasu v obci Ktová na Semilsku, rekonstrukce kotelny na spalování biomasy na střední odborné škole v České Lípě nebo tepelné čerpadlo pro mateřskou školu v Šestajovicích ve středních Čechách.
Princip podpory je jednoduchý. Do Fondu Zelená energie přispívají někteří zákazníci ČEZ dobrovolně deseti haléři za každou kilowatthodinu odebraného proudu, další desetník přidává společnost. Před dvěma lety přitom zákazníci odebrali 28 tisíc megawatthodin takzvané zelené energie, loni už to bylo téměř 43 tisíc megawatthodin.
Také se stále zvyšuje počet projektů, které o podporu žádají. „Jen pro letošní rok jsme přijali 81 žádostí na podporu z programu Osvěta, 14 žádostí se ucházelo o peníze z programu Výzkum a 25 projektů bylo zaměřeno přímo na program Výstavba,“ rozklíčovává zájem žadatelů předseda rady Zelená energie Josef Tlustý.
Podnikavý starosta šetří obci náklady
Akce dokazuje, že šikovní manažeři nejsou jen v soukromých firmách, ale umějí se uplatnit i na radnicích. Jedním z těch úspěšných je třeba starosta Šestajovic Roman Hrdlic. Obec se prudce rozvíjí – od roku 1993 se počet jejích obyvatel zvýšil z původní tisícovky na 2600 občanů. Sám příděl ze státní pokladny tak potřebám nestačí. „Z dotačních a nadačních peněz byly u nás úspěšně rekonstruovány místní komunikace, nyní probíhá rozsáhlá rekonstrukce základní školy, rozšiřuje se zeleň v obci a v přípravě jsou nová tělocvična a centralizované místo pro nakládání s odpady,“ vyjmenovává Hrdlic.
CO PODPORUJE ZELENÁ ENERGIE
- *Výzkum - nové technologie a potenciál obnovitelných zdrojů - podpora 20 až 50 procent nákladů, maximálně jeden milion korun Vzdělání a osvěta - kurzy a školení - podpora 30 až 70 procent nákladů, maximálně 500 tisíc korun Nové zdroje - výstavba či rekonstrukce zařízení na systém obnovitelných zdrojů - podpora 10 až 30 procent nákladů, maximálně jeden milion korun Nejnovější finanční injekce z projektu Zelená energie ve výši 800 tisíc korun pomůže Šestajovicím zajistit teplo a teplou vodu pro stovku dětí v mateřské škole. Tu chce obec spustit do provozu už v září. Vytápěna přitom bude tepelnými čerpadly systému „země – voda“. Těch bude celkem pět a budou sahat do hloubky sto metrů. „Za příspěvek z Fondu Zelená energie jsme opravdu vděčni, protože bez něj bychom mohli postavit jen klasické vytápění, které by nás později stálo příliš mnoho peněz,“ vysvětluje starosta. Roční projektovaná spotřeba tepla je přitom 92 megawatthodin, z toho 95 procent pokryje právě tepelné čerpadlo a z pěti procent záložní plynový kotel. Otopná soustava objektu bude teplovodní, kombinovaná s klasickými otopnými tělesy a teplovodním podlahovým vytápěním. Kotel na biomasu pomůže handicapovaným Jinou cestu k zelené energii a také k dotaci ve výši 600 tisíc korun našla obec Ktová v Českém ráji. Budova bývalé školy, která slouží jako ozdravné a školicí centrum pro handicapované občany z celé České republiky i zahraničí, se díky grantu z Fondu Zelená energie konečně dočká zásadní modernizace způsobu vytápění. Budovu tak bude možné využívat nejen v letních měsících, ale po celý rok, což zásadně přispěje ke zkvalitnění činnosti libereckého sdružení Czech Handicap a jeho služeb poskytovaných postiženým občanům. Za peníze fondu bude v rekreačním zařízení instalován kotel na spalování biomasy a nové rozvody topení a teplé vody a demontovány staré rozvody. Navíc popel bude možné používat jako přírodní hnojivo. Obsluha kotle bude redukována na minimum a obec, respektive občanské sdružení Czech Handicap, na tom ušetří. „V bývalé škole, kterou nyní využívá sdružení Czech Handicap, se nyní bude topit dřevěnými peletkami, což přinese jednak možnost provozovat objekt celoročně, jednak obrovské úspory oproti jiným způsobům vytápění,“ říká starostka obce Ktová Marie Drašnarová, která projekt zaštítila. „Jsme rádi, že budova, která patří obci, našla smysluplné využití a nechátrá, naopak vzkvétá. Proto jsme se do grantového řízení přihlásili. Chtěli jsme pomoci sdružení Czech Handicap v jeho rozvoji ještě intenzivnějším využitím naší budovy,“ dodává. Kapacita rekreačního a ozdravného zařízení pro handicapované je 35 lůžek a jeho návštěvníci si užívají rehabilitací, výletů a dalších rekreačních aktivit. Mnoho návštěvníků je i z ciziny a jejich počet se se zahájením celoročního provozu ještě zvýší. Budoucí zemědělci si vypěstují palivo sami**
Více soběstačnosti při vytápění získala také českolipská střední odborná škola. Její pobočka v Doksech dostala z fondu 850 tisíc korun na projekt náhrady neekologického vytápění novou, šetrnější technologií zásobování teplem. Protože se v Doksech učí budoucí zemědělci, větší část paliva do kotle na biomasu si budou sami pěstovat.
„Zčásti budeme spalovat štěpky z lesních porostů a pelety. Škola má ale především k dispozici dvacet hektarů polností, takže si budeme schopni obstarávat zhruba polovinu biomasy z vlastní produkce,“ počítá zástupce ředitele školy Vladimír Jelínek, podle nějž je důležité také to, že se do realizace projektu aktivně zapojí i žáci a studenti školy.
„Sídlíme ve starobylém zámku, rekonstrukce tepelné technologie byla již nutná. Do budoucna uvažujeme o zavedení kogenerační jednotky, díky níž bychom získávali ještě elektrickou energii,“ dodává Vladimír Jelínek.
