Český fotbal kvůli novele loterijního zákona zchudl až o 300 milionů. Ekonomická situace klubů se přesto stabilizuje
Doba hojnosti v českém klubovém fotbale skončila. Jestliže ještě před pár lety protekly přes rozpočty prvoligových klubů zhruba dvě miliardy miliard korun ročně, ze zjištění týdeníku Euro vyplývá, že v nadcházející sezoně to bude maximálně 1,4 miliardy. Dlouhodobě vysychá kdysi významný příjmový kanál v podobě prodeje hráčů do zahraničí, na sponzorských příspěvcích se zase projevuje ekonomická krize a zatím poslední ranou do vazu klubových rozpočtů byla novela loterijního zákona. Kvůli legislativním změnám zdanění hazardu přišel český fotbal o stovky milionů korun, které sázkové kanceláře a provozovatelé automatů odváděli sportovním klubům v rámci institutu veřejně prospěšných účelů.
Nová mantra: ekonomická stabilita Miroslav Pelta, předseda Fotbalové asociace České republiky (FAČR), zachovává navzdory všem nepříznivým zprávám chladnou hlavu a dokáže najít v současné ligové ekonomice pozitiva. „Je potřeba vnímat, že i v této době česká nejvyšší soutěž zpevnila. Ne z hlediska celkového ekonomického objemu, ale z pohledu stability financí v jednotlivých klubech. Noví, ekonomicky zajištění majitelé Baníku Ostrava či pražské Slavie jsou zárukou, že mančaft neodstoupí z rozehrané soutěže. Nováčci z Jihlavy a Brna zase mají za sebou podporu tamních radnic. I v dalších klubech se ekonomická stránka stabilizuje, a to je v dnešním vrcholovém fotbale klíčové,“ tvrdí Pelta.
Konkrétním příkladem je třeba mistrovský Slovan Liberec, který nepodlehl vizi stamilionů korun za případný postup do Ligy mistrů, a rozpočet i nadále drží na úrovni „zdravého rozumu“. „Ekonomická podstata působení ve fotbale je v dnešní době obzvlášť důležitá. Ukazuje se, že dlouhodobě se na dluh žít nedá, takže ať jde o posílení kádru nebo další aktivity, podnikáme jen takové kroky, které si můžeme nákladově dovolit,“ vysvětluje mluvčí libereckého Slovanu Lukáš Váňa. Konkrétní ekonomická data klub nezveřejňuje, nicméně zdroje týdeníku Euro uvedly, že základní rozpočet je postaven na zhruba 75 až 85 milionů korun, což odpovídá průměru nejvyšší domácí soutěže.
Dokonce i plzeňská Viktoria, která se loni do milionářské Ligy mistrů probojovala a inkasovala tam na prémiích přes 300 milionů korun, nezačala peníze rozhazovat. „Dříve jsme se pohybovali kolem 75 milionů, nyní jsme se dostali na úroveň 90 až 100 milionů ročně,“ říká Pavel Pillár, PR manažer plzeňských.
Transferový trh vyschl Mladoboleslavský fotbalový klub je zase ukázkovým příkladem, jak v posledních letech z české ligy „zmizely“ peníze za prodej hráčů do ciziny. Ještě v roce 2009 utržil tým za transfery fotbalistů téměř 45 milionů, v roce 2010 34 milionů a loni to bylo pouhých 1,3 milionu korun. „Tento trend se vlivem pokračující celosvětové ekonomické recese ještě zhoršil, také proto se na soupiskách týmů častěji objevují domácí odchovanci,“ vysvětluje marketingový manažer FK Mladá Boleslav Jan Holický.
Nutno podotknout, že úměrně tomu klub snižuje i svůj rozpočet: v roce 2008 dosahoval 215 milionů korun, loni 146 milionů a pro nadcházející sezonu počítá tým sponzorovaný automobilkou Škoda se zhruba 100milionovým rozpočtem. „Paradoxně se mírně zlepšuje výtěžek z reklam, přesto dochází k poklesu výnosů.
Úměrně tomu se nám ale daří snižovat i celkové náklady, takže hospodářský výsledek je i přes zápornou hodnotu příznivější,“ říká Holický o 20milionové ztrátě v roce 2011.
Daleko zásadnější manko generuje nejbohatší klub ligy pražská Sparta. Například v roce 2010 „vysekl“ klub z Letné ztrátu 229 milionů, což působí při rozpočtu – který se dlouhodobě pohybuje kolem 300 milionů korun – doslova hrozivě. Ondřej Kasík, šéf komunikace Sparty, však upozorňuje: „Dva sportovně neúspěšné roky, které máme za sebou, neměly téměř žádný vliv na skladbu rozpočtu. Zhruba deseti procenty se na jeho naplnění podílí předpokládané příjmy za účast v evropských pohárech, ale jinak je pokrytý partnery a akcionáři (skupina J&T – pozn. red.).“
Na opačném konci pomyslného žebříčku rozpočtů je nováček Gambrinus ligy Jihlava.
Klub po postupu do nejvyšší soutěže musí navýšit rozpočet zhruba o deset milionů na 55 milionů a i na Vysočině se musí o dominantní část příjmů postarat akcionáři klubu (společnost PSJ a město) a reklamní partneři. „Postup byl pozitivním impulzem pro fotbal v Jihlavě, registrujeme zvýšený zájem o permanentní vstupenky i pronájem reklamních ploch na stadionu,“ říká marketingový ředitel klubu Miroslav Fuks.
Čtvrtmiliardová loterijní díra Gros příjmů v tuzemských prvoligových klubech představují sponzoři a reklamně-marketingoví partneři, například v Baníku Ostrava se podílí na pokrytí dvou třetin rozpočtu. „Také se nám daří přesvědčovat zástupce města a kraje, že reprezentujeme region, takže znovu získáváme dotace z veřejných zdrojů,“ říká spolumajitel Baníku Petr Šafarčík. Ten letos na jaře zachránil klub od hrozícího bankrotu a i dnes přesahují dluhy stamilionovou hranici. Důležitým donátorem rozpočtů v ligovém fotbale zůstává agentura STES, dceřiná společnost FAČR, která spravuje marketingová a televizní práva celé české kopané. Podle umístění v konečné tabulce posílá po sezoně do klubů sumu v rozsahu pěti až patnácti milionů korun, což v průměru představuje přibližně desetinu příjmů klubů. „Rozpočet Sparty má trochu jiné rozměry, než je v lize běžné, takže tato položka není až tak zásadním příjmem, ale speciálně pro menší kluby je to velmi zajímavé,“ tvrdí Kasík.
Zásadní ztrátu naopak utržil český fotbal v podobě novely loterijního zákona, která změnila systém a výši odvodů na veřejně prospěšné účely. „Odhaduji, že se po tomto zásahu z fotbalu ztratilo 200 až 300 milionů korun. To je opravdu hodně peněz,“ řekl týdeníku Euro Miroslav Pelta. Z vrcholového fotbalu jmenujme například odchod Tipsportu z Plzně či Olomouce nebo SynotTipu z pražské Slavie, doslova existenciální dopad pak budou řešit některé kluby z nižších soutěží. Například Tipsport odvedl v loňském roce na veřejně prospěšné účely 192 milionů korun. Fortuna, dvojka trhu, zase loni odvody zvedla o 30 milionů na téměř 170 milionů korun, z čehož majoritní část putovala do fotbalu.
Přesto se Fortuna domluvila na prodloužení marketingových kontraktů ve dvou nejúspěšnějších týmech loňské sezony – v Liberci a na Spartě. „Partnerská spolupráce zůstala zachována v obdobném vztahu jako v minulosti, ale jedná se o klasický sponzoring, nikoliv odvody v rámci veřejně prospěšných účelů,“ vysvětluje mluvčí Fortuny Petr Šrain.
Sparta vládne
Rozpočet ligových klubů (v mil. Kč)
Liberec 75–85 Č. Budějovice 40
Sparta 300 Olomouc 75
Plzeň 90–100 Slavia 100
Ml. Boleslav 100 Hr. Králové 40
Teplice 75–80 Ostrava 100–110
Dukla 38 Jihlava 55
Slovácko 40 Brno 90–110
Jablonec 100
Příbram 35
pozn.: řazeno podle umístění v uplynulém ligovém ročníku
pramen: týdeník Euro, HN, internet
Dlouhodobě také vysychá kdysi významný příjmový kanál v podobě prodeje hráčů do zahraničí
O autorovi| Ondřej Hergesell hergesell@mf.cz
