Energetická skupina E. ON jde příkladem.
Minulý rozhovor jsme s ředitelem českých společností koncernu E. ON Martinem Záklasníkem vedli ve starém sídle v historické budově na Národní třídě. Tentokrát jsme se potkali v moderních kancelářích nad stanicí metra Anděl. Zatímco jiní energetičtí šéfové se netají nostalgií po odcházející uhelné éře nebo sní o nových jaderných reaktorech, E. ON se profiluje jako zelená energetická společnost.
Co to konkrétně znamená? E. ON vykupuje z obnovitelných zdrojů čtvrtinu elektřiny a nabízí i dodávku stoprocentně zelené energie. Podle Martina Záklasníka jsou hlavním tahounem změny lidé, kteří požadují ohleduplnost k životnímu prostředí od energetických i všech ostatních firem. „Zelená orientace se pro firmu stane konkurenční výhodou,“ říká v rozhovoru Martin Záklasník.
* > Váš hlavní konkurent ČEZ je připraven stavět velké solární elektrárny, pokud stát odblokuje podmínky. Jaké plány má E. ON v obnovitelných zdrojích?
Obrovský potenciál vidíme na střechách rodinných domů, bytových družstev městských hal, sportovišť, průmyslových areálů. Čekáme, jak stát nastaví podmínky pro velkokapacitní zdroje, a nevylučujeme, že bychom do jejich stavby jít mohli. V tuto chvíli jdeme do střešních instalací domácností a firem, u domácností máme v průměru kolem 300 poptávek týdně a děláme stovky instalací ročně.
* Je zájem o střešní fotovoltaiky i ze strany firem?
Třeba se Škodou Auto máme společný podnik Ško-Energo a bavíme se spolu, že bychom jim mohli osadit střechy výrobních hal fotovoltaikou. I velké společnosti typu Škody Auto chtějí totiž mít nulovou uhlíkovou stopu. Automobilky nemůžou prodávat elektromobily a mít energetický mix založený na uhlí. To prostě nejde.
* > Uhlíkové neutrality lze docílit jednak samovýrobou, ale také nákupem certifikované energie z obnovitelných zdrojů. Jaká je poptávka po zelené elektřině?
Poptávka je relativně malá, ale stoupá. Máme zákazníky, kteří od nás zelenou energii odebírají, jako jsou třeba Vodafone a Lidl. I bez certifikátu vykupujeme z místních obnovitelných zdrojů 25 procent našeho energetického mixu. Celkový podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě v Česku je přitom 15 procent, v tomto směru jsme jednička na trhu. Pokud však chce firma být zelená ze sta procent, tak ji tu energii i s certifikáty dodáme.
* Jak velký je rozdíl v ceně oproti konvenční elektřině?
Překvapivě je i u velkých odběratelů rozdíl relativně malý, cena za zelenou elektřinu je vyšší pouze ojednotky procent. Když jsme připravovali podobnou nabídku pro domácnosti, tak jsme si stanovili, že běžný byt by se mohl stát zeleným za cenu tří šálků kávy na rok. Jedná se asi o 150 korun. Když jsem dnes ráno jel do práce, tak jsem na železniční zdi u Chuchle viděl obří nápis „Klima je víc než národ“. To ukazuje, že změna přichází zespoda. Dneska si lidé nepořizují fotovoltaiku jako výhodný byznys, ale je to otázka životního stylu. I když tady je pořád hodně lidí, kteří jsou proti obnovitelným zdrojům.
* > Tlak na ozelenění firmy však přichází hlavně od jejich matek ze západu, v Česku zatím taková společenská atmosféra není. Nebo se pletu?
V malých firmách vidím první vlaštovky přicházející změny. Příkladem může být rozvoz pizzy elektromobilem. Nedávno jsme si s mojí o sedm let mladší sestrou chtěli objednat pizzu a ona řekla, že si ji objednáme elektromobilem. Bude to sice trvat déle, ale bude to ekologické. V té chvíli jsem si uvědomil, že zelená orientace firem se může stát zdrojem konkurenční výhody. Proto firmy převádějí firemní flotily na CNG a elektřinu.
* > Evropská komise nedávno vrátila Česku k přepracování Národní energeticko-klimatický plán kvůli příliš nízkému cíli obnovitelných zdrojů 20,8 procenta pro rok 2030. Kolik by to podle vás mělo být? To je otázka toho, kolik do toho chceme jako republika dát. A sice v situaci, kdy my, Německo a Itálie máme nejvyšší podíl průmyslu na tvorbě HDP a exportu. Cena elektřiny pro českého průmyslového výrobce nemůže být vyšší než cena elektřiny v Německu, protože pak by nic neprodal. Mimochodem v tuto chvíli je ta cena u nás oproti Německu poloviční. Potřebujeme tedy uflnancovatelnou cenu energie a podle toho nastavit podporu obnovitelných zdrojů. Za mě je cíl 20,8 procenta v pohodě, měli bychom však investovat do co nejširšího spektra zdrojů.
* Už víte, jak se v nejbližších měsících změní platby za elektřinu a plyn z pohledu koncových zákazníků?
Zatímco u plynu není důvod ke zdražení, tak faktem je, že cena elektřiny na burzách se výrazně zvedla. Ale my tu elektřinu nevyrábíme, musíme ji za nějakou cenu nakoupit. První polovinu ceny tak určí energetická burza a druhou polovinu ceny - regulovanou složku - určuje Energetický regulační úřad. Ani jednu část neovlivníme. Zlobit se na nás je podobné jako nadávat na supermarket, že má drahé máslo nebo pivo.
* > Proč si myslíte, že plyn zdražovat nebude?
Cena plynu na burzách je stabilizovaná, nebo dokonce mírně klesá. Snažíme se nakupovat v předstihu, například plyn na rok 2020 již máme téměř zcela nakoupený a začínáme nakupovat plyn na rok 2021. Zákazníkům bych rozhodně doporučil fixaci ceny na delší období. Zájem oni je, stejně jako o balíčky služeb. Z našich 1,2 milionu zákazníků má jedna pětina k dodávce energie další služby v ceně - třeba servis kotle nebo služby elektrikáře. Tyto dodatečné služby nám zvyšují zákaznickou spokojenost i retenci.
* > Každý, kdo aspoň někdy zapne televizi, musel vidět vaše reklamní spoty s Marthou Issovou. Vyplatila se tato kampaň?
Na zákazníky to docela zabírá. Zvyšuje se nám znalost značky E. ON mimo naše distribuční území a díky tomu můžeme akvírovat nové zákazníky. Za velký úspěch považuji to, že letos - po třinácti letech od liberalizace trhu - budeme v plusu. Prvně získáme více nových odběratelů elektřiny a plynu, než kolik jich odchází ke konkurenci.
* > Před pár lety bylo jistou módou, že dodavatelé elektřiny začali nabízet mobilní služby nebo pojištění. Neláká vás možnost stát se třeba čtvrtým mobilním operátorem v Česku?
Ne. Firma má dělat to, co dělá dobře. To je v našem případě distribuovat a prodávat elektřinu a plyn. Upřímně řečeno, E. ON v minulosti udělal dobře, že neinvestoval - na rozdíl od hlavních konkurentů -do virtuálního mobilního operátora. Nedá se na tom nic vydělat. To bychom za chvíli mohli nabízet i hrnce a kreditky.
* V posledních týdnech se hovoří o prodeji dceřiných společností skupiny innogy v České republice. Jaký to bude mít dopad na E. ON?
Nejprve musím upozornit, že český E. ON není kupujícím, tím je naše mateřská společnost v Německu. Již v létě uplatnila u innogy předkupní právo na síť plynovodů v Česku australská finanční skupina Macquarie. Takže zůstal jen obchod s energiemi. Přesto Evropská komise vydala stanovisko, že má závažné obavy, aby spojením E. ON a innogy nedošlo k narušení konkurenčního prostředí. Mateřská skupina E. ON byla vyzvána, aby navrhla řešení. Po nějaké době mateřská společnost nabídla protiopatření na několika trzích, v Česku se jedná o prodej obchodních aktivit společnosti innogy. V tuto chvíli probíhá testování, jestli je tato varianta průchozí.
* > Takže se již vzdáváte naděje, že převezmete zákazníky od innogy?
Musíme počkat na výsledek testování, který se dozvíme během v září. V tuto chvíli to nemůžu víc komentovat.
* > Co nám říká obchod mezi skupinami E. ON a RWE o budoucím směřování energetiky?
Všude v Evropě historicky existovaly integrované energetické společnosti, které zajišťovaly vše od výroby elektřiny po dodávku zákazníkovi. Německé společnosti E. ON a RWE nejprve vyčlenily uhelné a plynové elektrárny. Nyní v tom chtějí pokračovat dál. Skupiny E. ON a RWE se dohodly na výměně majetku, kdy - velmi zjednodušeně řečeno - RWE převezme obnovitelné zdroje a naopak E. ON převezme zákazníky a sítě. Současně RWE dostane téměř 17 procent akcií nové společnosti E. ON.
* Jaký bude v tom případě osud malých vodních elektráren a tepláren, které E. ON vlastní a provozuje v Česku?
Je to výroba určená pro zákazníky, která nám zůstane. Také teplárnu v Mydlovarech u Českých Budějovic si stejně jako naše malé vodní elektrárny ponecháváme. Teplárnu jsme před několika lety zmodernizovali a kompletně převedli na zelené technologie, takže tam teď používáme biomasu a kogeneraci na zemní plyn.
* > Ale co velké zdroje? Budete vůbec smět investovat do velkých fotovoltaických elektráren, až stát nabídne vhodné podmínky?
Pokud bude vyrobená elektřina určena přímo pro zákazníky, tak ano. Tím budeme pomáhat státu naplnit cíle státní energetické koncepce a národního klimatického plánu. K obratu na zelenou vlnu nás vede i současné sucho. Problémy, o kterých se před patnácti lety mluvilo teoreticky, dnes opravdu nastávají. •
Martin Záklasník (42)
Po studiu ekonomie na univerzitách v Praze (VŠE) a ve Vídni odstartoval svou profesní dráhu jako konzultant ve společnosti patřící do koncernu Deutsche Telekom. Od roku 2008 pracoval v Praze v pozici obchodního ředitele ve společnosti T-Systems. Od roku 2014 byl viceprezidentem B2B marketingu a top zákazníků ve společnosti T-Mobile Czech Republic. V listopadu 2016 se stal členem představenstva a jednatelem společnosti E. ON Česká republika. V červnu 2017 vystřídal ve funkci dlouholetého předsedu představenstva a šéfa českého E. ON Michaela Fehna. Martin Záklasník má jednoho syna, mezi jeho koníčky patří běh, lyžování a četba.
O autorovi| Jan Brož, David Tramba, broz@mf.cz, tramba@mf.cz
