Nový systém zelených karet by měl tuzemské ekonomice přitáhnout pracovníky ze zahraničí. Cizinci, kteří v Česku chtějí pracovat, by je měli získat rychle a s minimální administrativou.
Zahraniční pracovníci Nový systém zelených karet by měl tuzemské ekonomice přitáhnout pracovníky ze zahraničí. Cizinci, kteří v Česku chtějí pracovat, by je měli získat rychle a s minimální administrativou.
Českému trhu práce chybí podle odhadů téměř půl milionu lidí ochotných pracovat. V době, kdy ekonomika roste rychlým tempem a demografický vývoj naznačuje další úbytek pracovních sil, je nasnadě, že ekonomika si bez zásahu státu sama nepomůže. Podle zkušeností úřadů práce mají firmy největší zájem o tři skupiny pracovníků.
Na základní úrovni jde o vysoce kvalifikované odborníky v nedostatkových profesích – nástrojáře, svářeče, zdravotní sestry a podobně. Druhou poptávanou skupinou jsou vysokoškoláci, zejména z IT profesí, ale i učitelé či lékaři. Posledními nedostatkovými pracovníky jsou špičkoví manažeři specifických oborů.
Podle vicepremiéra Petra Nečase je proto nutné radikálně změnit dosavadní podporu pracovní migrace. Proto jeho ministerstvo společně s ministerstvem průmyslu a obchodu připravilo návrh na zavedení takzvaných zelených karet. Ty by měli získávat lidé ze zemí mimo Evropskou unii, kteří mají zájem o práci v Česku. Pro unijní země platí zákonem daná volnost pohybu pracovních sil, na ně se tedy nový systém vztahovat nebude. „Zelené karty by se týkaly pouze nečlenských zemí Evropského hospodářského prostoru,“ upozorňuje Nečas.
Hlavním smyslem zelených karet bude maximálně zkrátit dobu, kdy lidé ze zahraničí čekají na povolení k práci, a zjednodušit celou administrativu. Vstup na český pracovní trh by se měl urychlit tak, aby všechny potřebné formality byly vyřízeny zhruba do dvou měsíců. „Kdo získá zelenou kartu, bude mít zároveň povolení k dlouhodobému pobytu a pracovní povolení, předpokládáme na dva roky,“ vysvětluje Petr Nečas.
Zelenou kartu bude možné získat na českých zastupitelských úřadech v zahraničí. Souhlas s jejím udělením však bude muset udělit ministerstvo vnitra, ovšem půjde spíš o to, „vyškrtnout“ některé rizikové oblasti, jako například státy s diktátorskými režimy. Současně by jisté právo veta mělo i ministerstvo zahraničí. „Ministerstvo zahraničí by pouze posoudilo zahraničně bezpečnostní aspekt z hlediska dané země, daného teritoria,“ říká Nečas.
Chyběl jasný seznam
Dosud to mají cizinci složitější. Nejdříve musí najít v Česku práci a pak si ve své rodné zemi zajít na zastupitelský úřad s žádostí o dlouhodobé vízum. Zájemcům o zaměstnání v Česku vadí kromě zdlouhavé administrativy i nedostatek informací o pracovních místech. Proto nový systém počítá i se zřízením specializovaných webových stránek, na nichž by byla zveřejňována volná místa na zelenou kartu.
„Šlo by tedy o jakési »zelené« tržiště, kde by se zveřejňovaly nabídky práce. Požadujeme, aby systém byl transparentní, to znamená, aby všechna místa, na která je možné získat zelenou kartu, byla zveřejněna právě na internetu. Chceme, aby byla možná veřejná kontrola těch míst, která jsou obsazena na základě zelené karty. A pouze místa z tohoto webu by mohla být obsazena na základě přidělené zelené karty,“ vysvětluje vicepremiér.
Škromach nechce cizí dělníky
Zelenou kartu půjde získat pouze na konkrétní místo a v dané konkrétní profesi. Nabídku volných pracovních míst by na web umísťovaly úřady práce podle požadavků, které jim již nyní povinně musí firmy posílat. „Hodláme se soustředit na volná místa nahlášená úřady práce, která nelze obsadit českými uchazeči o zaměstnání. Zájemce o zelenou kartu bude muset prokázat, že splňuje kvalifikační předpoklady, které požaduje jeho zaměstnavatel,“ říká Nečas.
Ministerstvo práce a sociálních věcí počítá s tím, že zhruba měsíc poté, co o nabízenou práci neprojeví zájem někdo z tuzemských pracovníků, bude nabídka umístěna na web „zeleného tržiště“. Ze seznamu bude ovšem možné vyřadit ta místa, která nabízejí mzdu výrazně pod běžnou úrovní. Podle dosavadního poměrně komplikovaného systému musí podnikatel prokazovat, že o pracovní místo nemá zájem český občan po dobu tří měsíců. Celý pracovní trh tak ztrácí pružnost.
Zaměstnavatelé plán ministrů vítají. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Míla usiluje svaz o něco takového už řadu let. Opozice nicméně není z Nečasova plánu nadšena. Bývalý sociálnědemokratický ministr práce Zdeněk Škromach trvá na tom, že máme pracovní trh otevřít jen lidem vzdělaným, nikoliv i pro dělnické profese. Za prací do Česka by podle něho pak mohli přicházet lidé, kteří budou ochotni pracovat za horších podmínek a za méně peněz než čeští občané dělnických profesí. „Uděláme vše pro to, aby se náš pracovní trh pro málo kvalifikované lidi nepovedlo otevřít,“ říká Škromach. Legislativní podobu by nový systém zelených karet měl dostat příští rok, platit by mohl od roku 2009.
„Všechny informace o podobě zelených karet, které lze v současné době poskytnout, se ale mohou v blízké budoucnosti po diskuzi s ostatními rezorty změnit,“ upozorňuje Nečas. V naprosté shodě zatím není ani ministerstvo práce s ministerstvem průmyslu a obchodu. Nečasovým záměrem je novým systémem zelených karet podpořit spíše takzvané cirkulární migrace za prací v profesích, ve kterých je v současné době v České republice nedostatek pracovních sil. Jeho cílem by nemělo být ani tak to, aby jejich držitelé v Česku trvale zůstávali, měl by být řešením aktuální situace na trhu práce. Naproti tomu ministr průmyslu Martin Říman zvažuje spíše natrvalo přilákat do země kvalifikovanou pracovní sílu na nedostatkové profese, jako jsou technické, lékařské, IT a další obory.
Zahraniční pracovníci v ČESKU počet zaměstnaných cizinců: 209 000 z toho pracovníci ze zemí mimo EU: 69 000 počet lidí pracujících načerno: 150 000 až 250 000 Pramen: MPSV Odkazy na trh práce Národní soustava povolání: www.nsp.cz Informace pro zaměstnavatele: portal.mpsv.cz/sz/zamest Zprostředkovatelny práce: portal.mpsv.cz/portal/page Česká správa sociálního zabezpečení: www.cssz.cz Kam mizí čeští pracovníci**
V zahraničí pracují desetitisíce Čechů. Stát má přehled ale jen o těch, kteří oficiálně odešli
za prací do zemí Evropské unie. Těch je téměř 55 tisíc. „To je jen špička, skutečný počet se nikdo neodváží ani odhadnout,“ říká Štěpán Černoušek z ministerstva práce a sociálních věcí.