Americký spekulant Guy Wyser-Pratte polevuje v razanci
Byla to přesně taková bitva, jaké má Guy Wyser-Pratte rád: dlouhá, těžká a vítězná. Dvacátého druhého ledna ustoupila správní rada oregonské dřevařské společnosti Willamette Industries žalobám Wyser-Pratta a dalších menšinových akcionářů a přijala nabídku společnosti Weyerhauser na odkup akcií Willamettu za 6,1 miliardy dolarů. „Jsem neskutečně šťastný,” říká Wyser-Pratte. Na akciích Willamettu, které koupil před necelými dvěma lety, právě vydělal pět milionů dolarů. Wyser-Pratte doufal, že stejné žně ho čekají i v Evropě. Před několika lety zkušený newyorský matador nejrůznějších arbitrážních řízení slíbil, že v zasedacích síních představenstev starého kontinentu rozpoutá válku. Dnes jeho evropská fronta bitevní pole příliš nepřipomíná. Čtvrtého ledna zaplatil osmnáct milionů dolarů za pětiprocentní podíl v německé strojírenské společnosti Babcock Borsig. Ovšem místo toho, aby zasadil generálnímu řediteli Babcocku Klausovi G. Ledererovi pořádnou ránu, pozval ho na přátelskou večeři do New Yorku. Stejně dobré vztahy má také s belgickou maloobchodní společností GIB Groupe, ve které vlastní pět procent akcií. Že by Wyser-Pratte ztratil chuť k boji? Případ Willamettu ukázal, že tomu tak rozhodně není. Naučil se však, že v Evropě se na to musí jinak. Na konci devadesátých let se jeho útoky v zasedacích místnostech správních rad často setkaly s tvrdým odporem řádně zabarikádovaných manažerů a rodinných vlastníků. Dnes se soustředí na společnosti, které mají rozdrobenější vlastnickou strukturu a jejichž management je naladěný na stejnou notu jako on. „Říkám tomu železná pěst v sametové rukavici,” vysvětluje. Naštěstí pro Wyser-Pratta se zdá, že takových společností je v Evropě spousta. Řada evropských výrobců a obchodníků střední velikosti žije ve strachu, protože svůj osud nemá pevně v rukou. Boom trhu a vlna restrukturalizací, která v devadesátých letech přetvořila většinu velkých evropských společností, se jich nijak nedotkly. Manažeři, kteří se pokouší vylepšit svou konkurenceschopnost, často těží z podpory externího investora. Wyser-Pratte a Lederer se například shodli, že Babcock Borsigu, společnosti s ročním obratem 3,9 miliardy dolarů, by prospělo přenést těžiště své činnosti na stavbu ponorek a utlumit výstavbu komerčních plavidel a stavební projekty. Soudě podle lednového nárůstu ceny akcií o 25 procent, ostatní podílníci Wyser-Prattovu účast vítají. Od sedmdesátých let řídil Wyser-Pratte arbitrážní operace společnosti Bache & Co. U ní si na mnohých případech amerických soubojů o ovládnutí firem vypiloval techniku. V roce 1991 si založil vlastní společnost Wyser-Pratte & Co. Tvrdí, že od té doby pomohl akcionářům společností, ve kterých vlastní podíl, zvýšit tržní hodnotu jejich majetku o 39 miliard dolarů. Avšak zviklat základy evropských firem je podstatně složitější. Spolu s dalším americkým spekulantem Asherem B. Edelmanem se Wyser-Pratte celá léta pokoušel o průlom do francouzského rodinného podniku Société du Louvre, který má podíl mimo jiné v Champagne Taittinger a sklářské firmě Baccarat. Jenže francouzské soudy jejich pokusy opakovaně překazily a oba se nakonec svých podílů zbavili. Wyser-Prattovi přálo větší štěstí u francouzského prodejce oděvů a obuvi Groupe André, kde před dvěma lety vyvolal vzpouru akcionářů. Ta vedla k odvolání předsedy správní rady. Po této výměně skupina (pod novým názvem Vivarte) zvrátila chod věcí a po letech ztráty si v roce 2001 při tržbách 1,7 miliardy připsala zisk 44 milionů dolarů. Wyser-Pratte tvrdí, že se zkasírováním zisku z Vivarte nespěchá. Ovšem obecně stále dává přednost rychlejším akcím. V listopadu si připsal na účet zisk osmnáct milionů dolarů z prodeje 7,8 procent akcií, které držel v německé firmě Rheinmetall. Od okamžiku, kdy do nich na začátku roku 2000 investoval, se jejich cena více než zdvojnásobila. Kde Wyser-Pratte udeří příště? On sám tvrdí, že se poohlíží po investicích ve Francii, Nizozemsku a Španělsku. Mohl by také získat větší podíl v Babcock Borsigu, jehož největší akcionář Preussag uvažuje o prodeji. V takovém případě by si Lederer měl raději dávat pozor. Wyser-Pratte teď sice nosí sametové rukavice, jenže by si je zase rychle mohl sundat.
WYSER-PRATTŮV POCHOD EVROPOU
Německo
4. ledna 2002 získal Wyser-Pratte pětiprocentní podíl ve strojírenské společnosti Babcock Borsig. Chce převést těžiště výroby z civilního sektoru na vojenský.
Belgie
V listopadu 2000 získal tříprocentní podíl v maloobchodní společnosti GIB Group. Ten později zvýšil na pět procent. Prosazuje odprodej neklíčových divizí a rozvoj obchodů zaměřených na dům a zahradu.
Francie
Od roku 1999 vlastní podíl ve výši devíti procent v maloobchodní oděvní a obuvní skupině Vivarte. V roce 2000 podnikl první krok k restrukturalizaci tím, že přispěl k odvolání bývalého managementu.
Copyrighted 2002 by The McGraw-Hill Companies, Inc