Internet bývá představován jako médium bez hranic. Kdokoli se může propojit s kýmkoli, bariéry padají. Odpovídá tato představa realitě? Odmysleme si zřejmé překážky - jazyk, kulturní rozdíly, rozdíly ve vzdělanosti, které internet může stěží odstranit. Pakliže přenášíme textové informace „přes hranice“ webů, komunit či vyhledávačů, nemáme problémy. Když jsou formáty odlišné, snadno a automaticky se konvertují. A nakonec tu máme obecně přijatý PDF. S obrázky se můžete stěhovat také, ale složitější je to s videem.
Horší je, jestliže se stěhujeme z jedné komunity na jiný web. Naši avataři z jednoho virtuálního světa do jiného nemohou, stejně jako naši komunitní přátelé. Nemůžeme si přenést nábytek ani jiné objekty vytvořené pro náš nehmotný domov. Hranice jsou nepřekročitelné, o vízum si nemůžeme zažádat. Obchodníci na internetu nám brzy začnou nabízet představu nákupů ve virtuálních shopping mallech, které za nás uskuteční avataři s našimi skutečnými mírami. Lákavá představa možnosti si vizuálně ověřit, jak nám to či ono sluší, dříve než si to skutečně koupíme. V pohodlí domova. I s reakcí přátel. Konečně by e-business dostal novou dimenzi! Ale ouha. Náš avatar se po nákupu klobouku v obchodě našeho virtuálního světa do jiného pro džíny prostě nedostane. Naši přátelé z „druhého života“ nás následovat nedokážou. My sami se na obrazovce stěhujeme s minimálními problémy. Přesun je ovšem něco jako emigrace - většinu toho, co jsme si pořídili, necháváme za sebou.
Toto omezení si tvůrci virtuálních světů uvědomují. Rádi by vydělávali peníze nejen na prodeji „jakoobjektů“, záborů půdy, ale také na návštěvách koncertů a fotbalových utkání, jež uvidíme s komunitními druhy. Sledovat reálnou událost, která je v realitě vyprodaná, ze své židle a obklopeni kamarády rozšiřuje rozměry stadionu nebo jeviště do nekonečna. Objevují se pokusy jako Web3D Consortium, jež by mělo zavést standardy umožňující přestup alespoň v rámci tvorby členů tohoto sdružení. Jsem zatím skeptický, podívám-li se na souboj standardů pro nová DVD, problémy spojené s pirátstvím a další. Vnímaná svoboda internetu to rozhodně neulehčí. Souboj o virtuální trh sotva začal, neboť skutečných peněz se vydělává zatím moc málo. Možná se čeká, až na trh vstoupí hráč, který se zmocní monopolu, jako to udělal Microsoft. Větší šance má zatím Google: podívejte se, jak se rozšiřuje Google Earth a na akvizice, které společnost dělá. A za železnou oponou zatím nezbývá než snít o jejím zboření.
