OBCE PROTI RYCHLODRÁZE Vlakem z Prahy do Berlína za dvě hodiny - místo nynějších nejmíň čtyř a půl. To je podle příznivců vysokorychlostní železnice jeden z hlavních přínosů tohoto projektu. Odpůrci však říkají, že je to klad jediný.
OBCE PRO TI RYCHLODRÁZE Vlakem z Prahy do Berlína za dvě hodiny - místo nynějších nejmíň čtyř a půl. To je podle příznivců vysokorychlostní železnice jeden z hlavních přínosů tohoto projektu. Odpůrci však říkají, že je to klad jediný. Stavba vysokorychlostních železničních tratí v České republice má začít nejdříve za patnáct let. Zhruba sedm set kilometrů trati rychlodráhy na území Česka má navazovat na již existující nebo plánovanou celoevropskou vysokorychlostní železniční síť. Vlaky rychlodráhy mají dosahovat rychlosti přes 300 kilometrů za hodinu, zatímco klasická železnice - i na modernizovaných úsecích takzvaných koridorů - nejvýše poloviční rychlosti. Vysokorychlostní železnice na území Česka je plánována z Norimberku přes Plzeň do Prahy (viz Profit č. 22) a odtud do Berlína. Z Prahy přes Brno mají expresy jezdit přes Vysočinu na jih do Bratislavy a do Vídně, stejně tak jako na sever do Varšavy. STOP JINÝM STAVBÁM
Ministerstvo dopravy dostalo od vlády úkol zajistit trasy pro rychlodráhu. Tedy rezervovat pro ni v krajině místo. V praxi to podobně jako třeba v případě dálnic znamená: kde se naplánuje vysokorychlostní železnice, nebude se moci stavět nic jiného. A to se právě nelíbí některým obcím na Vysočině. Podle návrhu územního plánu kraje se uvažuje o dvou trasách. První varianta vede přes Leštinu u Světlé nad Sázavou, Okrouhlici, Havlíčkův Brod, Dobronín, Měřín a Velké Meziříčí. Druhá varianta je navržena přes Přibyslav, Křižanov a Velkou Bíteš do Brna (viz mapa). Občané Dobronína a Měřína proti plánu protestují. V petici, kterou adresovali i prezidentu republiky, požadují zrušení navržené trasy. V Dobroníně podepsalo petici přes 700 lidí ze zhruba dvou tisíc obyvatel. V Měříně připojilo svůj podpis téměř šest set čtyřicet občanů, což je zhruba třetina všech lidí přihlášených v obci.
DVAKRÁT RYCHLEJI, ALE BEZ ZASTAVENÍ
Z Jihlavy do Dobronína je to nyní vlakem třináct kilometrů. Cesta trvá zhruba deset minut. Rychlodráhou by to nebylo ani pět. Jenže pouze teoreticky, protože rychlovlak bude zastavovat jen ve velkých městech. Ministerstvo dopravy ubezpečuje, že užitek z vysokorychlostní železnice budou mít i lidé z menších sídel, poněvadž z rychlodráhy budou odbočky i na regionální tratě. „Regiony tak mohou využít efektivního dopravního napojení svých center, což přispěje k jejich ekonomickému růstu. V případě využití vysokorychlostní tratě i pro smíšenou dopravu by Kraj Vysočina mohl navíc těžit také z lehké nákladní dopravy, neboť se jedná především o zemědělský kraj. Projekt by pomohl i rozšíření takzvaného venkovského turistického ruchu, který se v posledních letech rozvíjí,“ uvádí ministerstvo na svých internetových stránkách. Obyvatelé Dobronína a Měřína si ale myslí opak. „Vysokorychlostní železniční trať by v naší obci zlikvidovala několik obytných domů, zablokovala jakoukoli výstavbu v pásmu 300 metrů od osy trati na každou stranu, ovlivnila nebo znemožnila výkon vlastnických práv k nemovitostem. Znemožnila by také zemědělskou výrobu. A hlavně: vážným způsobem by narušila vazby lidí k prostředí, ve kterém se narodili a žijí,“ říká dobronínský starosta Jiří Vlach, pověřený petičním výborem k zaslání petice. Katastrofální dopad podle něj měla stavba rychlodráhy i na životní prostředí a v budoucnu i na ekonomiku regionu.
PROJEKT V UTAJENÍ
Oponenti rychlodráhy upozorňují, že ministerstvo dopravy pracuje na projektu už od roku 1999. První studie, které měly seznámit veřejnost s plány na výstavbu expresní železnice, jsou dokonce ještě o čtyři roky starší. Přesto se toho občané o rychlodráze zatím moc nedozvěděli. „A úředníci kraje v tomto smutném divadle pokračují směle dál,“ píše se v petici namířené proti rychlodráze. O zamýšlené trase rychlodráhy se prý starosta Dobronína Jiří Vlach dozvěděl z dvoustránkového dopisu, který mu poslali z krajského úřadu. „Bez jakýchkoli detailů či mapových příloh,“ upřesňuje starosta. Další podrobnosti si prý lidé mohli najít na webových stránkách kraje. „Mohli, ale jenom někteří. Většina lidí má spoustu jiných starostí než surfovat na webu. Navíc spousta lidí není na internet ještě připojena,“ říká rozezleně starosta Vlach. Dobronín se proti plánu vedení trasy rychlodráhy obcí v zákonné lhůtě odvolal. Podle starosty však dodnes z krajského úřadu nepřišla žádná odpověď. „K takzvané petici občanů je potřeba říci, že se nejedná o petici ve smyslu petičního zákona, ale o podnět občanů k územnímu plánu kraje. Nyní je situace taková, že lhůta na podávání připomínek vypršela a kraj dohaduje s ministerstvem dopravy vedení tratě,“ říká k tomu zástupce hejtmana Kraje Vysočina Petr Pospíchal.
PODROBNOSTI ZNALY OKRESNÍ ÚŘADY
Ministerstvo dopravy se výtkám ohledně nedostatečného informování občanů brání. Se studií, popisující záměr vybudovat v tuzemsku vysokorychlostní železnici, prý byly už v roce 1996 seznámeny tehdejší okresní úřady. Informace o rychlodráze dostali podle ministerstva všichni úředníci zodborů dopravy, územního plánu a životního prostředí okresních úřadů. „Nikdo z nich tehdy nevznesl žádnou zásadní námitku. Ukazuje se však, že okresní úřady dále neinformovaly obce ve svých okresech. Proto se dnes objevují neoprávněné kritiky, že stát přípravu výstavby vysokorychlostních tratí před obcemi utajoval,“ říká Xavera Poldaufová z odboru personálního a organizačního ministerstva dopravy. N edostatečnou informovanost popírá také zástupce hejtmana Kraje Vysočina Petr Pospíchal. Občané podle něj měli řadu příležitostí seznámit se s plány na výstavbu rychlodráhy. Referovala o nich regionální i celostátní média. Územní plán, ve kterém jsou koridory pro vysokorychlostní tratě vytyčeny, byl měsíc veřejně vystaven na krajském úřadě. Zároveň byl projednáván i na veřejných slyšeních. „Naprosto odmítám argument, že dotčení starostové neměli informace. Všichni byli o vystavení a místě projednávání informováni. Koncept územního plánu byl vedle pověřených měst projednáván veřejně na pěti místech kraje. Speciálně k dopravnímu výkresu proběhly dva semináře zastupitelů,“ říká Pospíchal.
TRANZITNÍ DOPRAVA OBCÍM NEPOMŮŽE
Kritici projektu nevěří, že se expresní železnice v tuzemsku vyplatí. Pochybnosti o přínosu rychlodráhy pro lidi, kteří žijí mimo velká centra, má i exministr dopravy Antonín Peltrám (ČSSD). Vysokorychlostní trať bude mít podle něj tunelový efekt. „Ničím nepřispěje místům mezi terminály - naopak povede ke koncentraci cestujících do uzlů, kde bude vlak zastavovat. Ve vnitrostátní přepravě může uspokojit cestující mezi největšími městy. Časové úspory by tu však podle mého názoru nevyvážily obrovské investiční náklady, protože cena jízdenky bude omezena konkurencí silniční dopravy i modernizované klasické železnice,“ domnívá se Peltrám. Zastánci projektu oponují, že kratší jízdní doby znamenají kvalitnější a pohodlnější cestování, bez čehož se moderní železnice neobejde. Jedině tak může konkurovat silniční, ale také čím dál tím více přetížené letecké přepravě.
AŤ SI JI POSTAVÍ NĚMCI!
Exministr Peltrám říká: Když má mít rychlodráha nadnárodní význam, musí mít i nadnárodní financování. „Vždy jsem hájil zásadu, že bude-li sloužit tato doprava Evropské unii a zejména Německu, ať si ji tedy, bude-li to pro Českou republiku ekologicky přijatelné, Evropská unie či Němci postaví a provozují,“ říká bývalý ministr ve vládě Miloše Zemana. Otázka financování není zatím vyřešená. Ministerstvo dopravy však potvrzuje, že vybudování rychlodráhy je závislé především na finančních možnostech Evropské unie. „Tyto plány je možné uskutečnit jen za podmínky, že EU přispěje nejméně 60 až 70 procenty všech investičních nákladů,“ říká mluvčí ministerstva Ludmila Roubcová. Podle ní není vyloučena ani spoluúčast soukromého kapitálu.
DOHODNĚME SE NA JEDINÉ MOŽNOSTI
Zástupce hejtmana Kraje Vysočina Petr Pospíchal chce, aby se kraj se státem dohodl na trase vysokorychlostní železnice co nejdřív. „Bez této dohody není možno územní plán kraje schválit. Z čistě pragmatického hlediska by bylo nejlepší schválit krajský územní plán s jednou trasou trati. Jinak bude ministerstvo dopravy držet územní rezervu pro obě varianty. Vzhledem k členitosti terénu Vysočiny lze podle něj předpokládat, že podstatná část rychlodráhy povede po mostech nebo v podzemí. S majiteli nemovitostí a pozemků, kterých se stavba rychlodráhy dotkne, bude stát jednat o výkupu či peněžní náhradě. Nelze však vyloučit ani vyvlastňování soukromého majetku.
