V otázce vlivu zemanovské frakce nezaujali manažeři výrazně převažující postoj
Myslíte si, že zemanovská frakce v Parlamentu přinese stabilitu Topolánkovy vlády?
- Ano 33,3 %
- Ne 37,3 %
- Nevím 29,4 %
Nedávno měl navštívit Miloše Zemana na jeho chatě premiér Mirek Topolánek – v doprovodu lobbistů Marka Dalíka a Miroslava Šloufa. A začaly se šířit spekulace o návratu Zemana do vrcholné politiky. S podporou Sdružení přátel Miloše Zemana by se mohl stát nejvlivnějším nestraníkem v zemi. Předseda ČSSD Jiří Paroubek se dostává do nepříjemné situace. Ve straně mu začala hrozit vnitřní opozice, přestože Zeman už není členem ČSSD. Jaký to může mít dopad na vládní koalici? Výsledek hlasování byl tentokrát v podstatě vyrovnaný: 33,3 procenta manažerů odpovědělo kladně, 37,3 procenta záporně a 29,4 procenta nevědělo.
Jasnou odpověď neposkytl ani respondent: „Ano i ne. Klíčové bude, s jakým cílem do této frakce budou účastníci vstupovat. Pokud si jsou vědomi, že jsou pro další politickou hru ,mrtví‘ (viz historie všech předchozích přeběhlíků), pak to může fungovat. Pokud je však jejich ambicí zůstat politicky aktivní, pak naopak mohou politickou scénu ještě více destabilizovat. Klíčový také nepochybně bude jejich potenciál pro jednání o hlasování. Pokud se budou chovat jako neřízené střely, pak ODS bude muset jednat s každým zvlášť. Rozhodně to ukáže, kdo je kdo.“
S otázkou si neví rady ani manažer: „Tak to tedy opravdu nevím. Ani nevím, zda nějaká zemanovská frakce existuje. To, že mohou někteří členové ČSSD dělat Paroubkovi naschvály, chápu. Koleduje si o to nedemokratickými způsoby řízení strany. Otázkou je, zda se Topolánek může spolehnout na ODS, a pokud ano, do jaké míry – a to nemluvím o koalici. Spíše se mi zdá, že za dané konstelace se budou poslanci i senátoři držet osvědčené pravdy lepší brabec v hrsti než holub na střeše. A nikdo nepůjde natolik daleko, aby shodil vládu. Alespoň do doby, než budou v dohledu nové volby.“
Výhrady má respondent: „Mám pochybnosti o našem politickém systému, pokud má stabilitu vlády zachraňovat frakce, jejímž ,programem‘ je osobní animozita mezi členy opoziční politické strany. To už přece jen příliš připomíná Itálii.“
Důvody vzniku frakce přináší kladná odpověď: „Zdá se, že cílem akce je zvolit Miloše Zemana příštím prezidentem. Teď pomohou zemanovci ODS a ta později pomůže zvolit Zemana. Stará dobrá opoziční smlouva zřejmě stále funguje. Ve státem kontrolovaných strategických podnicích se nic významného nestane bez dohody obou stran. Faktem je, že podobný klientský systém funguje už mnoho let i v Rakousku. U nás je to obohaceno o hříchy spáchané během transformace ekonomiky. Proto jedna parta kryje druhou – jen aby něco neprasklo. Zeman v roli prezidenta by umožnil prodloužení tohoto stavu o několik let.“
Ve výčtu pokračuje manažer: „Ona frakce už v podstatě stabilitu Topolánkovy vlády přinesla a přináší. Podstatnější je dle mne důvod, proč má jakákoli podobná frakce takový velký význam pro zachování vlády v ČR. Při vyrovnaném výsledku voleb náš současný volební systém totiž příležitosti pro podobné ,frakce‘ či ,kulturu odpadlíků‘ přímo vytváří. Připočteme-li k tomu pověstnou ,nevymáchanou‘ Topolánkovu pusu a Paroubkovu aroganci, musíme si na frakce a odpadlíky jednoduše zvyknout.“
Opačný názor zaujímá respondent: „Nedovedu si při sebelepší vůli představit jakoukoli frakci, která by mohla posílit stabilitu současné vlády, a už vůbec ne ta zemanovská. Proti komu by vystupovala? Na straně vlády proti opozici Jiřího Paroubka? Popřípadě uvnitř vlády proti Mirku Topolánkovi nebo Jiřímu Čunkovi či Martinu Bursíkovi? Anebo proti všem – jednotlivě i celkově? Čí zájmy by měla hájit, vidíme-li, jak jsou naprosto roztříštěné a nesourodé a každý se snaží hájit a uhájit pouze svou pozici (nejen názorovou, ale i fyzickou, tedy křeslo ve vládě)? V současné vládě je tolik nesrovnalostí, nedostatků a nesmyslů a parciálních zájmů, že jejich stmelení nelze provést. Nejlepší by byl pro naši republiku radikální řez – tedy skončit tuto etapu a začít novou. V té by pak určitou ,stabilizační‘ roli (po vzoru opoziční smlouvy s Václavem Klausem) mohl hrát i Miloš Zeman. Nebylo by to sice řešení ideální, ale bylo by v zájmu státu a přispělo by k posunu republiky kupředu.“
Odpovídalo 126 manažerů